Rozúčtování mezd při více pracovních poměrech

V této kapitole naleznete výklad:

Rozúčtování na střediska, zakázky, obchod. případy či projekty podle pracovních poměrů

Mzdová uzávěrka při zpracování definic uzávěrky postupuje po jednotlivých zaměstnancích a jejich pracovních poměrech a vyčísluje dílčí uzávěrkové částky pro každý prac. poměr a tyto případně ještě "rozpadá" podle výkonů, je-li nastaveno v definici uzávěrky rozúčtování podle výkonů. Vzniká tedy postupně vnitřně seznam dílčích částek s odkazy na prac. poměr (tj. na střediska, zakázky, obch. případy či projekty z údajů prac. poměrů), resp. na výkony a střediska, zakázky, obchodní případy či projekty z nich. Tyto dílčí záznamy se postupují tzv. "účtovacímu manageru" k zaúčtování, resp. k tvorbě platebního příkazu. Tj. aplikuje se předkontace resp. definice plateb zadaná v dané definici uzávěrky. Na kolik záznamů bude tedy uzávěrková částka nakonec rozúčtována resp. kolik dílčích plateb z ní nakonec vznikne, závisí na definici dané předkontace resp. definici dané platby.

Tj. aby se rozúčtování podle údajů prac. poměru resp. podle údajů výkonů opravdu provedlo a rozdělená částka se při generování výsledných účetních zápisů opět nesloučila do jedné celkové (účetní zápisy se shodnými položkami se slučují), je třeba mít nadefinovány předkontace tak, aby údaje zadané v pracovních poměrech resp. ve výkonech zohledňovaly. (Jelikož pokud by byly pro všechny zápisy shodné, sloučily by se opět do jedné částky).

Vybrané defaultní předkontace pro typ dokladu Mzdová uzávěrka jsou nastaveny tak, že zohledňují jednak střediska, zakázky, obchodní případy či projekty z výkonů a jednak z prac. poměrů. Přednostně čerpají střediska, zakázky, obchod. případy či projekty z výkonů a teprve pokud nejsou z výkonů získány (výkony nejsou zadány nebo na nich nejsou všechny údaje vyplněny nebo se dle výkonů nerozúčtovává), převezmou se z údajů pracovního poměru.

Výpočtové schéma Mzdové uzávěrky připouští pouze součty (výrazy přímo ve výpočtových schématech uzávěrky nejsou povoleny, dále viz popis Výpočet uzávěrky). Přitom může načítat nejen položky ze mzdových listů dílčích, ale i ze mzdových listů souhrnných. Jak bylo podrobně objasněno v kap. Věcný postup evidence, pokud má zaměstnanec více pracovních poměrů, pak má v každém aktivním mzdovém období více mzdových listů dílčích a vždy pouze jeden mzdový list souhrnný. Tudíž u zaměstnanců, kteří mají současně dva a více pracovních poměrů – každý na různém středisku (příp. zakázce a obchodním případu), je třeba zajistit rozpočítání (rozúčtování) částek napočtených z MLS na tato střediska (zakázky, obchodní případy či projekty).

Tedy má-li zaměstnanec více pracovních poměrů, pak se při uzávěrce děje následující (pro zjednodušení zde předpokládejme, že neprovádíme ještě rozúčtování podle výkonů, popis kombinace rozúčtování podle prac. poměrů s výkony viz dále):

  • Když uzávěrka postupuje po mzdových listech dílčích a narazí na součet položky pocházející z MLD, tak předúčtuje tuto celou částku podle nastavení pracovního poměru, který se váže k danému MLD (u položky z MLD je jasné, k jakému středisku, zakázce či OP se má částka předúčtovat, protože každý MLD má "svůj" pracovní poměr, na kterém tyto informace jsou).
  • Pokud narazí na součet položky pocházející z MLS, pak rozúčtování probíhá následovně:

Částka ze mzdového listu souhrnného spočítaná při uzávěrce se rozúčtovává na střediska, zakázky, obchodní případy či projekty z pracovních poměrů zaměstnance v poměru částek plynoucích z položek mzdových listů dílčích, které jsou mezi sčítanci počítaného součtu. Pokud mezi sčítanci počítaného součtu v uzávěrkovém výpočtovém schématu není žádná položka z MLD (jsou tam pouze položky z MLS), pak částku rozúčtuje v poměru počtu pracovních poměrů.

Z toho plyne:

  • Když má zaměstnanec 2 pr. poměry a chce se rozúčtovat částka napočtená při uzávěrce z MLS např. 12000Kč a mezi sčítanci není žádná položka z MLD, pak se výsledná částka rozúčtuje v poměru 1:1, tedy na 6000Kč a 6000Kč. V případě tří pr. poměrů se rozúčtuje částka 12000Kč v poměru 1:1:1, tedy 4000Kč, 4000Kč a 4000Kč atd. Tento způsob nebude vyhovovat uživatelům, kteří si vedou přesné střediskové účetnictví.
  • Jestliže má zaměstnanec 2 a více pr. poměrů a mezi sčítanci je jedna nebo více položek z MLD, pak se částka napočtená při uzávěrce podle nich automaticky rozúčtuje (samozřejmě jen při vhodně nastavených předkontacích, viz upozornění výše).
  • Jestliže chceme rozúčtovat částku napočtenou jen z položek MLS v poměru podle nějaké položky z MLD (nejčastěji to v praxi bývá Hrubá mzda), potom je třeba, aby tato položka byla uvedena mezi sčítanci.

    Pokud tam není, pak je třeba v příslušném výpočtovém schématu uzávěrky, resp. jeho definicích součtů přidat další součet z MLD (např. Hrubá mzda (MLD: GrossWageTotal). Aby se však podle částky hrubé mzdy z dílčího listu jenom "rozpočítával" výsledek daného výpočtového schématu, ale sama se nepřičítávala (předpokládejme tedy, že jde o výpočet, kdy její přičtení není záměrné (proto není ani uvedena defaultně mezi sčítanci)), je třeba v definici takovéhoto výpočtového schématu uzávěrky zatrhnout volbu "Nezapočítávat dílčí mzd. listy do součtu".

    Pak program jakmile najde při výpočtu uzávěrky v součtech položku z dílčího mzdového listu, potom automaticky "rozpočítá" počítanou položku z MLS v poměru této položky z MLD, ale do výsledné částky samozřejmě započtena nebude.

Celé objasníme na příkladech:

Klasické rozúčtování částek v poměru počtu prac. poměrů:
Zaměstnanec má dva pracovní poměry:
- Hlavní PP na středisku 100
- Vedlejší PP na středisku 200

Hrubá mzda zaměstnance vypočítaná na mzdovém listu dílčím nechť je u HPP 22000Kč a u VPP je 3000Kč. Zdravotní pojištění za zaměstnance, počítané na souhrnném mzdovém listu nechť za oba PP vychází 1125Kč. V seznamu součtů v uzávěrkovém výpočtovém schématu není žádná položka z MLD. Tudíž v tomto případě dojde k rozdělení částky v poměru počtu prac. poměrů, tedy vznikne podklad pro zaúčtování 562,50Kč na středisko 100 a 562,50Kč na středisko 200.

Rozúčtování částky ze souhrnného listu dle hrubé mzdy z dílčího listu, tj. v poměru položky z MLD:
Zaměstnanec má dva pracovní poměry:
- Hlavní PP na středisku 100
- Vedlejší PP na středisku 200

Hrubá mzda zaměstnance vypočítaná na mzdovém listu dílčím nechť je u HPP 22000Kč a u VPP je 3000Kč. Zdravotní pojištění za zaměstnance, počítané na souhrnném mzdovém listu nechť za oba PP vychází 1125Kč. Nechť ji chceme rozúčtovat v poměru hrubých mezd. Pak do seznamu součtů výpočtového schématu mzdové uzávěrky pro zdravotní pojištění placené zaměstnancem přidáme součet z položky Hrubá mzda ze mzdového listu dílčího (MLD:GrossWageTotal) a současně na detailu příslušného výp. schématu zatrhneme volbu "Nezapočítávat dílčí mzd. listy do součtu". Tudíž v tomto případě dojde k rozdělení částky v poměru dílčích hrubých mezd, tj. 22000:3000, tedy vznikne podklad pro zaúčtování 990Kč na středisko 100 a 135Kč na středisko 200.

Z výše uvedeného je zřejmé, že nelze řešit kombinace obojího, tedy mít ve výpočtovém schématu coby sčítance jednu položku z MLD a tu nezapočítávat do součtu a jen podle ní rozúčtovávat a současně tam mít druhou položku z MLD a tu chtít započítávat, tj. jednu položku přičíst a druhou nepřičítat. Takovou situaci (potřebu započtení druhé položky) je pak třeba řešit další definicí uzávěrky se stejnou předkontací a k tomu přičtení dojde.

Kombinace s rozúčtováním podle výkonů

Kromě rozúčtování částek uzávěrky podle údajů jednotlivých pracovních poměrů, lze též provádět rozúčtování na střediska, zakázky, obchodní případy či projekty podle výkonů (je-li rozúčtování podle výkonů definic uzávěrky nastaveno a na MLD jsou výkony zadány).

Pak částky uzávěrky spočtené ze sčítanců MLD a MLS mohou být ještě přerozděleny v poměru zadaných výkonů a předkontovány podle údajů zadaných na výkonech. Jak budou pak vypadat výsledné účetní zápisy a kolik jich bude, samozřejmě záleží na tom, jaká střediska, zakázky, obchodní případy či projekty konkrétně jsou zadány na jednotlivých výkonech a pracovních poměrech a jak jsou nastaveny účetní předkontace (jelikož jak bylo řečeno již výše, pokud jednotlivé dílčí částky rozúčtované dle postupů zmíněných výše budou mít účetní položky shodné, pak se při generování výsledných účetních zápisů k dokladu mzdové uzávěrky opět sloučí do jednoho (účetní zápisy se shodnými položkami se slučují)). Kombinaci rozúčtování podle pracovních poměrů a podle výkonů objasníme na příkladech:

  • Příklad:
    Zaměstnanec má dva pracovní poměry:
    - Hlavní PP na středisku 100
    - Vedlejší PP na středisku 200

    Hrubá mzda zaměstnance vypočítaná na mzdovém listu dílčím (MLD) nechť je u HPP 20000Kč a u VPP je 5000Kč. Krom toho má zadánu položku mzdového listu souhrnného (MLS) Bolestné ve výši 3000Kč.

    a) Výpočet uzávěrky provedeme podle defaultně dodávaných výp. schémat a předkontací. Tj. z MLD1 a MLD2 se vezmou částky hrubých mezd a předkontují se dle středisek jednotlivých prac. poměrů a částka bolestného z MLS se rozúčtuje na tyto údaje v poměru sčítanců-položek z MLD, tedy zde v poměru hrubých mezd 20000:5000, tedy na 2400Kč a 600Kč. Tedy celkem obdržíme v zaúčtování dokladu mzdové uzávěrky následující záznamy:

    b) Výpočet uzávěrky provedeme podle defaultně dodávaných výp. schémat a předkontací s tím, že u výp. schématu pro hrubou mzdu nastavíme rozúčtování podle výkonů. Na MLD1 k hlavnímu prac. poměru zadáme výkony pro rozúčtování následovně:

    Pak se částka z MLD1 bude také rozúčtovávat přednostně podle údajů z výkonů v poměru výkonů 10:1, tj. částka hrubé mzdy 22400 vyčíslená z MLD1 (viz předchozí bod Ada) se rozúčtuje v poměru 10:1, tedy na 20363,64Kč a 2036,36Kč. Tedy celkem obdržíme v zaúčtování dokladu mzdové uzávěrky následující záznamy:

    c) Výpočet uzávěrky provedeme podle defaultně dodávaných výp. schémat a předkontací s tím, že u výp. schématu pro hrubou mzdu nastavíme rozúčtování podle výkonů - demonstrace sloučení záznamů se shodnými účetními údaji. Na MLD1 k hlavnímu prac. poměru ale zadáme výkony pro rozúčtování tak, že u některého je středisko shodné např. se střediskem druhého prac. poměru:

    Pak se částka z MLD1 bude také rozúčtovávat přednostně podle údajů z výkonů v poměru výkonů 10:1 stejně jako v předchozím bodě Adb), tj. částka hrubé mzdy 22400 vyčíslená z MLD1 (viz předchozí bod Ada) se rozúčtuje v poměru 10:1, tedy na 20363,64Kč a 2036,36Kč. Ovšem částka 2036,36 bude mít všechny účetní údaje (v tomto případě účty a středisko 200) shodné jako částka vyčíselná z MLD2, tedy tyto se ve výsledku sloučí. Tedy v tomto případě takto zadaných středisek celkem obdržíme v zaúčtování dokladu mzdové uzávěrky následující záznamy: