Přecenění - Snížení ceny
V této kapitole popíšeme problematiku snížení cen majetku:
Snížení ceny má samozřejmě vliv na vyčíslení odpisů. Dále viz Vliv přecenění na daňové odpisy a Vliv přecenění na účetní odpisy. Rovněž viz Vliv vyřazení na daňové odpisy.
U jednoduchých karet a karet s neoceněnými prvky se realizuje přecenění - snížení ceny následovně:
- provedením částečného vyřazení funkcí Vyřadit v agendě Dlouhodobého majetku. Vygenerované doklady částečného vyřazení jsou pak evidovány v agendě vyřazení majetku.
Provedené snížení se promítne přesně do toho měsíce, ve kterém nastalo. Promítne se do vstupní i do zůstatkových cen majetku, tudíž samozřejmě i do velikosti odpisů napočtených pro daný měsíc. Dále viz odpisy pro karty jednoduché a karty s neoceněnými prvky.
U karet s oceněnými prvky se realizuje přecenění - snížení ceny následovně:
- vyjmutím prvku ze souboru funkcí Vyjmout v subzáložce Soubor prvků v rámci opravy karty majetku. Vygenerované doklady částečného vyřazení jsou pak evidovány v agendě vyřazení majetku.
Vyjmutím posledního prvku ze souboru již jde o úplné vyřazení majetku, při kterém se mění stav karty z evidence do vyřazení.
U souboru movitých věcí nelze provést snížení ceny jen snížením ceny některého z prvků. Doklad částečného vyřazení se zadáním jen částky nelze pro soubor zadat. Pokud se tedy změnila cena nějakého prvku již u souboru evidovaného a potřebujete jej tedy evidovat ve snížené ceně, lze jej vyjmout a poté přidat v jiné ceně.
Provedené snížení se promítne přesně do toho měsíce, ve kterém nastalo. Promítne se do vstupní i do zůstatkových cen celého souboru majetku, tudíž samozřejmě i do velikosti odpisů napočtených pro celý soubor za daný měsíc, resp. do vstupních a zůstatkových cen jednotlivých prvků (vyjmuté prvky budou mít zůstatkové ceny nulové), tudíž i do velikosti odpisů v daném měsíci pro zbývající prvky. Dále viz odpisy u prvků.
Provedené snížení vstupní ceny se musí příslušným způsobem pochopitelně promítnout i do cen zůstatkových (míra odepsanosti vyřazené části musí odpovídat míře odepsanosti celku).
U jednoduchých karet a karet s neoceněnými prvky program při částečném vyřazení vypočte, kolik činí odpovídající snížení zůstatkové ceny daňové, resp. zůstatkové ceny účetní. Toto snížení se vypočítává jinak pro daňové a jinak pro účetní odpisy:
vypočte se jako poměrný díl z počáteční daňové zůstatkové ceny celého majetku k počátku období snížení a to v poměru: vyřazované částky a daňové vstupní ceny celého majetku k počátku období snížení, přičemž k počáteční daňové zůstatkové ceně majetku k počátku období může být variantně přičteno i přecenění, tj. částka zvýšení resp. snížení ceny majetku, pokud toto bylo provedeno v tomtéž období, v němž se vyřazuje a pokud se dané zhodnocení má vyřazované části týkat (co znamená, že se "má vyřazované části týkat", je objasněno dále).
Pokud vyřazení a zhodnocení nastalo v tomtéž měsíci, pak to na výpočet má vliv pouze tehdy, pokud oba doklady jsou právě v lednu (resp. v prvním měsíci období). Platí:
Pro daňové odpisy se pro stanovení výše vyrovnání oprávek daňových odpisů bere za základ vždy zůstatková cena na počátku období bez zahrnutí jakýchkoliv dokladů změn cen provedených v lednu - tedy dá se také říci zůstatková cena na konci období předchozího. Je tedy jedno, zda případné zhodnocení v témže měsíci nastalo před a nebo po částečném vyřazení. Viz příklad Objasnění výpočtu sníž.zůstat.ceny daňové, pokud došlo současně ke zvýšení ceny v tomtéž měsíci a to lednu a dále i k jinému zvýšení i snížení ceny v daném období.
Pokud nastane přecenění a částečné vyřazení v jednom měsíci, ale ne v lednu, pak závisí na tom, které nastalo dříve. Pokud nejdříve došlo k přecenění, pak bude toto do oprávek zohledněno, pokud nastalo po částečném vyřazení, pak se do již napočtených oprávek nepromítne (částky VOP by se staly neplatnými).
Pokud vyřazení a zhodnocení nastalo v tomtéž měsíci, pak pro účetní odpisy platí:
Pro účetní odpisy se bere za základ vždy zůstatková cena k danému datu částečného vyřazení. Pokud zároveň ve stejném měsíci nastalo zhodnocení, pak závisí na dnech - zda zhodnocení nastalo před vyřazením (pak se započte do ZC) nebo až po vyřazení (pak se nezapočte).
Uvedený algoritmus objasníme na příkladech:
- Objasnění výpočtu sníž.zůstat.ceny účetní, pokud nedošlo současně ke zvýšení ceny v daném období
- Objasnění výpočtu sníž.zůstat.ceny účetní, pokud došlo současně ke zvýšení ceny v tomtéž měsíci a to lednu a dále i k jinému zvýšení i snížení ceny v daném období
- Objasnění výpočtu sníž.zůstat.ceny daňové, pokud nedošlo současně ke zvýšení ceny v daném období
- Objasnění výpočtu sníž.zůstat.ceny daňové, pokud došlo současně ke zvýšení ceny v daném období
- Objasnění výpočtu sníž.zůstat.ceny daňové, pokud došlo současně k jinému snížení ceny v daném období
- Objasnění výpočtu sníž.zůstat.ceny daňové, pokud došlo současně ke zvýšení ceny v tomtéž měsíci a to lednu a dále i k jinému zvýšení i snížení ceny v daném období
Nejdříve objasníme na příkladu výpočet snížení účetní zůstatkové ceny, pokud nedošlo současně ke zvýšení ceny v daném období:
Mějme kartu majetku s pořizovací cenou 100 000,- zařazenou k 1.2.2002, odpisovanou lineárně na 4 roky. Období jsou shodná s kalendářními roky. Tedy roční odpis za období 2002 ve výši 14200,- je rozpočten do 11-ti měsíců, tj. odpis za měsíc 2/2002 je ve výši 1291,- atd. Účetní odpisy jsou shodné s daňovými.
Zůstatková cena účetní po odpisu 2/2002 činí 98709,-. Poté v měsíci 3/2002 provedeme částečné vyřazení ve výši 10 000,-. Vstupní cena před odpisem za měsíc 3/2002 a před snížením byla 100000,- a vstupní zůstatková cena účetní 98709,-. Tedy snížení vstupní ceny ve výši 10000,- se promítne jako snížení vstupní účetní zůstatkové ceny ve výši 9870,90 (tj. 98709 x 10000 :100000).
Objasnění výpočtu sníž.zůstat.ceny účetní, pokud došlo současně ke zvýšení ceny v tomtéž měsíci a to lednu a dále i k jinému zvýšení i snížení ceny v daném období
Mějme kartu majetku s pořizovací cenou 100 000,- zařazenou k 1.1.2002, odpisovanou lineárně na 4 roky. Období jsou shodná s kalendářními roky. Tedy roční odpis za období 2002 ve výši 14200,- je rozpočten do 12-ti měsíců. Odpisy za rok 2002 jsou zaúčtovány. Koncová zůstatková cena (ZC) účetní k prosinci 2002 je 74992,-.
a) Přecenění a vyřazení v tomtéž měsíci lednu, přecenění bylo dříve: V lednu provedeme k datu 10.1. zvýšení ceny o +50000. Poté k 20.1. provedeme částečné vyřazení ve výši -75000. Tedy zvýšení ceny proběhlo dříve než částečné vyřazení, tudíž je splněn náš předpoklad, že se vyřazované části týká (viz výše) a tudíž se promítne do výpočtu snížení ZC účetní. Snížení ZC účetní se v lednu spočte 62496 = 75000*(74992+50000)/(100000+50000), tedy 75000 se přepočte v poměru počáteční ZC účetní v lednu plus provedené zvýšení v daném měsíci lednu ku vstupní ceně v lednu (bez započtení částečného vyřazení) plus provedené zvýšení v lednu.
Další přecenění a vyřazení v tomtéž období: V březnu provedeme další zvýšení ceny o +20000 a v dubnu další částečné vyřazení -10000. ZC účetní na počátku dubna (bez započteného vyřazení) je 77390. Snížení ZC účetní se počítá z počátečních zůstatkových a vstupních cen v měsíci částečného vyřazení (v nich jsou již zohledněna přecenění z předchozích měsíců). Vstupní cena účetní na počátku dubna (bez započteného částečného vyřazení) je 95000. Snížení ZC účetní se v dubnu spočte 8146,3 = 10000*77390/95000.
b) Přecenění a vyřazení v tomtéž měsíci lednu, přecenění bylo později: V lednu provedeme částečné vyřazení ve výši -75000 a poté k datu 20.1. zvýšení ceny o +50000. Tedy zvýšení ceny proběhlo později než částečné vyřazení, tudíž se vyřazované části netýká a tudíž se nepromítne do výpočtu snížení ZC účetní v lednu. Snížení ZC účetní se v lednu spočte 56244 = 75000*(74992)/(100000), tedy 75000 se přepočte v poměru počáteční ZC účetní v lednu (bez započteného částečného vyřazení) ku vstupní ceně v lednu (bez započteného částečného vyřazení).
Dále objasníme na jiném příkladu výpočet snížení daňové zůstatkové ceny, pokud nedošlo současně ke zvýšení ceny v daném období:
Majetek ve VC=100 000,- daňově odpisovaný L1 (lin.4roky) a účetně odepisovaný L4 (4x 25%) zařazený k 1.1.2001, u kterého postupně vyřazujeme...
Měsíc | VC | Sníž.VC | Sníž.ZC | ZC před odp. | Odpis | ZC po odp. | Výpočet | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1-5/01 | odpisy | 100000 | 5919 | 94081 | 100000*14,2% /12*5 | |||
6/01 | vyřazení | 70000 | 30000 | 30000 | sníž.ZC=100000*30000/100000 | |||
6-9/01 | odpisy | 64081 | 2299 | 61782 | [(70000*14,2%)-5919]/(12-5)*4 | |||
10/01 | vyřazení | 50000 | 20000 | 20000 | sníž.ZC=100000 * 20000 / 100000 | |||
10-12/01 | odpisy | 41782 | -1118 | 42900 | [(50000*14,2%)-5919-2299]/(12-9)*3 | |||
Stav k 1.1.2002 | 50000 | 50000 | 42900 | 7100 | 42900 | |||
1-5/02 | odpisy | 42900 | 5960 | 36940 | (50000*28,6%)/12*5 | |||
6/02 | vyřazení | 40000 | 10000 | 8580 | sníž.ZC=42900*10000/50 000 | |||
6-9/02 | odpisy | 28360 | 3132 | 25228 | [(40000*28,6%)-5960]/(12-5)*4 | |||
10/02 | vyřazení | 20000 | 20000 | 17160 | sníž.ZC=42900*20000/50000 | |||
10-12/02 | odpisy | 8068 | -3372 | 11440 | [(20000*28,6%)-5960-3132]/(12-9)*3 | |||
Stav k 1.1.2003 | 20000 | 20000 | 11440 | 5720 | 11440 | |||
Kontrola: | ||||||||
Odpisy: | 7100 + 5720 + 5720 + 5720 = | 24260 | ||||||
Sníž.ZC: | 30000 + 20000 + 8580 + 17160 = | 75740 | ||||||
CELKEM: | 100000 |
Dále je třeba objasnit problém s řešením situace, kdy v tomtéž období, v němž se vyřazuje část majetku, také dochází k jeho zhodnocení(Náměty pro řešení čerpány z Metodických aktualit svazu účetních 3/98):
Tedy řešíme situaci, kdy jsme majetek zhodnotili a následně jeho část vyřadili resp. snížili vstupní cenu. Zde je důležité stanovit, jestli zhodnocení mělo vliv na vyřazovanou část či nikoliv. Jestliže se zhodnocení týkalo vyřazované části, tak se samozřejmě musí projevit i při jejím vyřazování v její zůstatkové ceně. Jestliže se zhodnocení netýkalo vyřazované části, tak se při jejím vyřazování v její zůstatkové ceně neprojevuje.
V praxi mohou nastat různé kombinace, proto pro funkci algoritmu pro výpočet snížení zůstatkové ceny stanovíme následující předpoklady:
- Jestliže zhodnocení nastalo ve zdaň.obdobích předcházejících vyřazení části majetku, předpokládáme, že se jí týkalo, tedy částka zvýšení ceny je při výpočtu snížení zůstatkové ceny zohledněna.
- Jestliže zhodnocení nastalo ve shodném zdaňovacím období jako se vyřazuje část majetku, pak nechť platí:
- Nastalo-li zhodnocení dříve než vyřazení, pak předpokládáme, že se vyřazované části týká.
- Nastalo-li zhodnocení později než vyřazení, pak předpokládáme, že se vyřazované části netýká.
Tedy pořadím provedených akcí zvýšení a snížení ceny uživatel ovlivní, zda se dané zvýšení promítne nebo nepromítne do vyřazené části.
Lineární odpis
Mějme majetek zařazen v roce 2001, vstupní cena (VC)=100 000,-Kč. Odpis v roce 2001: 100 000 * 14,2% = 14 200,- Zůstat.cena (ZC)=85 800,-
Situace a):
V roce 2002 nejdříve majetek zhodnotíme o 50 000,- a pak prodáme jeho polovinu, tj. 75000:
sníž. ZC vyřazované části = (85 800 + 50 000)*(75 000/(100 000+50 000)) = 67 900
Situace b):
V roce 2002 nejdříve vyřadíme polovinu majetku tj. 50000 a teprve poté majetek o 50 000,- zhodnotíme:
sníž. ZC vyřazované části = 85800*(50 000/100000) = 42 900, tedy takové zhodnocení se nijak nepromítne do výpočtu ZC vyřazované části.
Zrychlený odpis: Mějme majetek zařazen v roce 2001, VC=100 000,-Kč. Odpis v roce 2001: 100 000/4 = 25 000,-, ZC=75 000,-
Situace a):
V roce 2002 nejdříve majetek zhodnotíme o 50 000 a pak prodáme jeho polovinu:
sníž. ZC vyřazované části = (75 000 + 50 000)*(75000/(100 000+50 000)) = 62 500
Situace b):
V roce 2002 nejdříve vyřadíme polovinu majetku a majetek pak o 50 000 zhodnotíme:
sníž. ZC vyřazované poloviny = 75000*(50000/100 000) = 37 500, tedy takové zhodnocení se nijak nepromítne do výpočtu ZC vyřazované části.
Případ, kdy v tomtéž období, v němž se vyřazuje část majetku, došlo současně k jinému snížení ceny majetku
Předchozí algoritmus můžeme zobecnit na jakékoli přecenění, tj. nejen na zhodnocení, ale i na případné snížení ceny (tj. částečné vyřazení), tj. můžeme zobecnit i stanovené předpoklady:
- Jestliže přecenění nastalo ve zdaň.obdobích předcházejících vyřazení části majetku, předpokládáme, že se jí týkalo, tedy částka zvýšení ceny je při výpočtu snížení zůstatkové ceny zohledněna.
- Jestliže přecenění nastalo ve shodném zdaňovacím období jako se vyřazuje část majetku, pak nechť platí:
- Nastalo-li přecenění dříve než vyřazení, pak předpokládáme, že se vyřazované části týká.
- Nastalo-li přecenění později než vyřazení, pak předpokládáme, že se vyřazované části netýká.
lineární odpis
Mějme majetek zařazen v roce 2001, vstupní cena (VC)=100 000,-Kč. Odpis v roce 2001: 100 000 * 14,2% = 14 200,- Zůstat.cena (ZC)=85 800,-
Situace a):
V roce 2002 nejdříve majetek částečně vyřadíme a to v únoru v částce 50 000,-. Pak ho v březnu zhodnotíme o 15000 a pak v dubnu opět částečně vyřadíme v částce 5 000:
Sníž. ZC u prvního vyřazení = 85800 * (50 000/100 000) = 42 900
Sníž. ZC u druhého vyřazení = (85 800-42900+15000)*(5 000/(100 000-50000+15000) = 4 453
Situace b):
V roce 2002 nejdříve majetek částečně vyřadíme a to v únoru v částce 50 000,-. Pak ho v březnu opět částečně vyřadíme v částce 5000 a poté ho v dubnu zhodnotíme o 15000:
Sníž. ZC u prvního vyřazení = 85800 * (50 000/100 000) = 42 900
Sníž. ZC u druhého vyřazení = (85 800-42900)* (5 000/(100 000-50000) = 4 290, tedy zhodnocení provedené až po vyřazení se do výpočtu zůstatkové ceny vyřazované části nepromítlo.
Objasnění výpočtu sníž.zůstat.ceny daňové, pokud došlo současně ke zvýšení ceny v tomtéž měsíci a to lednu a dále i k jinému zvýšení i snížení ceny v daném období
Mějme kartu majetku s pořizovací cenou 100 000,- zařazenou k 1.1.2002, odpisovanou dle daň. odpis. skupiny L1, tj. lineárně na 4 roky. Období jsou shodná s kalendářními roky. Tedy roční odpis za období 2002 ve výši 14200,- je rozpočten do 12-ti měsíců. Odpisy za rok 2002 jsou zaúčtovány. Koncová zůstatková cena (ZC) daňová k prosinci 2002 je 85800.
a) Přecenění a vyřazení v tomtéž měsíci lednu, přecenění bylo dříve: V lednu provedeme k datu 10.1. zvýšení ceny o +50000. Poté k 20.1. provedeme částečné vyřazení ve výši -75000. Tedy zvýšení ceny proběhlo dříve než částečné vyřazení, tudíž je splněn náš předpoklad, že se vyřazované části týká (viz výše). Daňové odpisy se počítají za celé zdaňovací období z celkových částek platných pro dané období, čili pro celkovou částku ročního odpisu není rozhodující, v jakém měsíci daného období k přecenění došlo, viz Vliv přecenění na daňové odpisy - Okamžik, ke kterému se uplatní přecenění. V ABRA Gen se vyčíslují každý měsíc, viz Způsob vyčíslení měsíčních daňových odpisů, přičemž po každém přecenění se přepočítávají, aby celkové částky za období byly odpovídající, viz Napočtení odpisů a jejich přepočet. Při částečném vyřazení se vyrovnávají oprávky s ohledem na předchozí odpisy, do nichž jsou promítnuta již případná přecenění. Jelikož přecenění, k němuž došlo v lednu současně s částečným vyřazením nebylo dosud do odpisu zahrnuto, do vyrovnání oprávek se nepromítne, tudíž částka snížení ZC se spočte 64350 = 75000*85800/100000, tedy 75000 se přepočte v poměru počáteční ZC daňové na počátku období (bez započtení částečného vyřazení a přecenění) ku vstupní ceně (bez započtení částečného vyřazení a přecenění).
b) Přecenění a vyřazení v tomtéž měsíci lednu, přecenění bylo později: Jelikož lednové přecenění se do výpočtu oprávek nezohlední, jak bylo řečeno v předchozím odstavci, je lhostejné, zda nastalo dříve nebo později, než částečné vyřazení a výsledné snížení ZC bude tedy stejné 64350 = 75000*85800/100000.
c) Další přecenění a vyřazení v tomtéž období: V březnu provedeme další zvýšení ceny o +20000 a v dubnu další částečné vyřazení -10000. Snížení ZC daňové se počítá z počátečních zůstatkových a vstupních cen na počátku období plus případná předchozí zvýšení či snížení zůstatkových a vstupních cen. Snížení ZC daňové se v dubnu spočte 9626 = 10000*(85800+50000-64350+20000)/(100000+50000-75000+20000).
Provedené snížení vstupní ceny se musí příslušným způsobem pochopitelně promítnout i do cen zůstatkových (míra odepsanosti vyřazené části souboru musí odpovídat míře odepsanosti souboru).
U karet s oceněnými prvky se částka snížení zůstatkové ceny nedopočítává jako u karet jednoduchých, jelikož pro každý vyřazovaný prvek je přesně známa jeho vstupní a zůstatková cena. Snížení daň. zůst. ceny se provede v částce zůstatkové ceny vyjímaných prvků k počátku období, přičemž k počáteční daňové zůstatkové ceně prvku k počátku období může být variantně přičtena i částka zhodnocení prvku, pokud toto bylo pro daný prvek provedeno v tomtéž období, v němž se prvek vyřazuje (tedy dané zhodnocení se vyřazované části týká).
Zde není třeba rozlišovat, zda přecenění nastalo dříve či později než vyřazení a řídit podle toho, zda se vyřazované části týká, či netýká, jako je tomu u karet jednoduchých, jelikož u přecenění souboru prvků je na přeceňovacím dokladu jednoznačně dáno, kterých prvků se přecenění týká.
Objasníme na příkladech:
Výpočet snížení ceny prvku, který byl vyřazen v roce zařazení:
Mějme kartu se 2 prvky. Prvek A za 10000, prvek B za 50000. Prvek A zařazen 1.1.2001, daň. odpis. skupina L1, účetní L4. Období nechť je shodné s kalendářním rokem. Měsíční odpis prvku A pro měsíc 1/2002 je celkem 119 (=14,2% z 10000 děleno 12). Prvek B zařazen 1.2.2001. Tedy situace v subzáložce Odpisy prvků v seznamu odpisů daného souboru bude pro daňové odpisy a daň. zůstatkové ceny a pro jednotlivé měsíce následující (VC=vstupní cena, ZC=zůstat.cena):
Měsíc | Prvek | VC | ZC poč. | Odpis prvkux | ZC konc. | Způsob výpočtu odpisu prvkux |
---|---|---|---|---|---|---|
Leden | prvekA | 10000 | 10000 | 119 | 9881 | (10000*14,2%)/12 |
Únor | prvekA | 10000 | 9881 | 119 | 9762 | ((10000*14,2%)-119)/11 |
prvekB | 50000 | 50000 | 646 | 49354 | (50000*14,2%)/11 |
V březnu provedeme zvýšení ceny prvku B o 10000. Zvýšení se promítne samozřejmě do vstupní ceny a zůstatkových cen daného prvku, potažmo do celkové vstupní a zůstatkových cen souboru. Situace bude následující:
Měsíc | Leden | VC | ZC poč. | Odpis prvkux | ZC konc. | Způsob výpočtu odpisu prvkux |
---|---|---|---|---|---|---|
Březen | prvekA | 10000 | 9762 | 119 | 9643 | (10000*14,2%)-238/10 |
prvekB | 60000 | 59354 | 788 | 58566 | ((50000*14,2%)-646)/10 |
V dubnu provedeme vyjmutí prvku B. Vygeneruje se doklad částečného vyřazení ve výši vstupní ceny prvku (60000) a vyrovnání oprávek ve výši poč. zůstatkové ceny prvku k počátku období (nebo byl-li vložen později, tak ve výši jeho výchozí vstupní ceny při vložení) korigované o provedené změny ceny tohoto prvku. Tedy v tomto příkladu pro prvek B se k jeho výchozí vstupní ceně 50000 k měsíci jeho vložení přičte změna ceny +10000. Sníž. ZC = 50000+10000. Tedy snížení zůstatkové ceny (vyrovnání oprávek) bude ve výši rovněž 60000. Z toho plyne, že zůst. cena před odpisem bude 50000+10000-1434-60000=-1434, tudíž korekční odpis je -1434 a zůst. cena po odpisu je nula. Situace bude následující:
Měsíc | Leden | VC | ZC poč. | Odpis prvkux | ZC konc. | Způsob výpočtu odpisu prvkux |
---|---|---|---|---|---|---|
Duben | prvekA | 10000 | 9643 | 119 | 9524 | (10000*14,2%)-357/9 |
prvekB | 60000 | -1434 | -1434 | 0 | Korekce provedených odpisů prvku B |
Výklad způsobu výpočtu odpisů u prvků je uveden v samostatné kap., kde v příkladech výpočtu odpisů naleznete mj. i další příklad provedeného vyřazení prvku.
Rekapitulace situace v záložce Daňové odpisy celého souboru:
Měsíc | VC | Zvýšení VC | Sníž.VC | Sníž.ZC | ZC poč. | Odpis souboru | ZC konc. |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Leden | 10000 | 10000 | 119 | 9881 | |||
Únor | 60000 | 50000 | 59881 | 765 | 59116 | ||
Březen | 70000 | 10000 | 69116 | 907 | 68209 | ||
Duben | 10000 | 60000 | 60000 | 8209 | -1315 | 9524 |
Výpočet snížení ceny prvku, který byl vyřazen v následujícím roce po svém zařazení:
Mějme kartu se 2 prvky. Prvek A za 10000, prvek B za 50000. Oba prvky zařazeny v roce 2001, daň. odpis. skupina L1, účetní L4. Období nechť je shodné s kalendářním rokem. Prvek B byl v r. 2001 zvýšen o 10000. Odpisy pro prvek A za období 2001 byly 1420 a prvek B 8520. Situace v záložce Daňové odpisy celého souboru za období 2001:
Měsíc | VC | Zvýšení VC | Sníž.VC | Sníž.ZC | ZC poč. | Odpis souboru | ZC konc. |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Období 2001 | 70000 | 10000 | 70000 | 9940 | 60060 |
Tj. pro jednotlivé prvky
Měsíc | Prvek | VC | Zvýšení VC | Sníž.VC | Sníž.ZC | ZC poč. | Odpis souboru | ZC konc. |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Období 2001 | prvekA | 10000 | 10000 | 1420 | 8580 | |||
prvekB | 60000 | 10000 | 60000 | 8520 | 51480 |
V březnu 2002 provedeme zvýšení ceny prvku B o 15000. Situace bude následující:
Měsíc | Prvek | VC | ZC poč. | Odpis prvkux | ZC konc. | Způsob výpočtu odpisu prvkux |
---|---|---|---|---|---|---|
Leden | prvekA | 10000 | 8580 | 239 | 8341 | (10000*28,6%)/12 |
prvekB | 60000 | 51480 | 1430 | 50050 | (60000*28,6%)/12 | |
Únor | prvekA | 10000 | 8341 | 239 | 8102 | ((10000*28,6%)-239)/11 |
prvekB | 60000 | 50050 | 1430 | 48620 | ((60000*28,6%)-1430)/11 | |
Březen | prvekA | 10000 | 8102 | 239 | 7863 | ((10000*28,6%)-478)/10 |
prvekB | 75000 | 63620 | 1859 | 61761 | ((75000*28,6%)-2860)/10 |
V dubnu 2002 provedeme vyjmutí prvku B. Vygeneruje se doklad částečného vyřazení ve výši vstupní ceny prvku B (75000) a dále vyrovnání oprávek ve výši poč. zůstatkové ceny prvku k počátku období korigované o provedené změny ceny tohoto prvku. Tedy v tomto příkladu pro prvek B se vezme počáteční zůst. cena k 1.1.2002 a přičte se k ní zvýšení. Sníž.ZC= 51480+15000. Tedy snížení zůstatkové ceny (vyrovnání oprávek) bude ve výši rovněž 66480. Z toho plyne, že zůst. cena před odpisem bude v měsíci dubnu zůst. cena počáteční k počátku období plus zvýšení ceny prvku minus odpisy prvku minus vyrovnání oprávek prvku, tj. 51480+15000-4719-66480=-4719. Tudíž korekční odpis je -4719 a zůst. cena po odpisu je nula. Situace bude následující:
Měsíc | Leden | VC | ZC poč. | Odpis prvkux | ZC konc. | Způsob výpočtu odpisu prvkux |
---|---|---|---|---|---|---|
Duben | prvekA | 10000 | 7863 | 239 | 7624 | (10000*28,6%)-717/9 |
prvekB | 75000 | -4719 | -4719 | 0 | Korekce provedených odpisů prvku B |
Rekapitulace situace v záložce Daňové odpisy celého souboru v období 2002:
Měsíc | VC | Zvýšení VC | Sníž.VC | Sníž.ZC | ZC poč. | Odpis souboru | ZC konc. |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Leden | 70000 | 60060 | 1669 | 58391 | |||
Únor | 70000 | 58391 | 1669 | 56722 | |||
Březen | 85000 | 15000 | 71722 | 2098 | 69624 | ||
Duben | 10000 | 75000 | 66480 | 3144 | -4480 | 7624 |
Snížení ceny majetku např. vlivem dodatečného dobropisu nákupní faktury se řeší zadáním záporné částky v dokladu Změny vstupní ceny. Zadaná záporná částka musí být v absolutní hodnotě nižší než aktuální zůstatková a vstupní cena majetku v měsíci, v němž je doklad změny ceny vystavován (viz příslušné položky v subzáložkách Účetní odpis, příp. Daňový odpis). V tomto případě se sníží vstupní cena i zůstatková cena majetku o stejnou částku. Naproti tomu částečné vyřazení způsobí sice správné snížení vstupní ceny, ale zůstatková cena se sníží adekvátně o poměrně menší část, podle toho, kolik již bylo odepsáno, viz popis výše.
Obdobné případy, kdy lze požadovat snížení vstupní ceny, aniž by se vyřazoval prvek souboru:
- v případě slevy za vady dodatečně získané
- při poskytnutí dodatečné dotace
- když celnice opraví chybně vyměřené clo či DPH
V případě, že majetek již byl celý odepsán (zůstatková cena je nulová), ale je stále v použití (tj. nebyl vyřazen) a následně se provede snížení ceny majetku, pak se opět zahájí odpisování a to od měsíce přecenění podle odpovídajícího algoritmu pro snížení ceny, za předpokladu, že je třeba nějak korigovat dosud provedené odpisy v období tohoto částečného vyřazení.
Objasníme na příkladech:
Snížení ceny po úplném daňovém odepsání u karty jednoduché
Nechť jsou definována období podle následující tabulky:
Období | Datum od-do |
---|---|
2003 | 1.1.03-31.12.03 |
2004 | 1.1.03-30.06.04 |
2005 | 1.7.04-30.06.05 |
2006 | 1.7.05-30.06.06 |
2007 | 1.7.06-30.06.07 |
Mějme kartu s pořizovací cenou 100000 zařazenou do evidence v 7/03. Daň. odpisová skupina L1, účetní odpisy shodné s daňovými. Procento pro uplatnění odpisu ve zkráceném období je nastaveno na 10%. Odpisy na jednotlivá období za celý soubor majetku pak jsou:
- 2003 = 14200
- 2004 = 2860 (10% z 28600)
- 2005 = 28600
- 2006 = 28600
- 2007 = 25740 (zbytek zůstatkové ceny)
V tomto případě se bude odpisovat až do měsíce 5/07 (nerozpouští se zůstatková cena do všech měsíců posledního období, ale odepisuje se měsíční částka odpisu odpovídající roční sazbě odpisu dle odpisové tabulky a to tak dlouho, dokud není majetek odepsán, v tomto případě tedy do 5/07). Všechny odpisy zaúčtujeme.
Pokud pak v měsíci 6/07 vyřadíme např. v částce 40000, nastane následující situace: jedná se jen o částečné vyřazení. Celkový odpis po vyřazení by tedy měl být za období 2007 nižší, jelikož vstupní cena se snížila o 40000. Jelikož je již zaúčtováno a jelikož se jedná o přecenění z hlediska celé karty, platí, že odpisy se nepřepočítávají zpětně (ani kdyby nebyly předchozí měsíce zaúčtovány) a je potřeba celkovou částku odpisů zkorigovat nějakým korekčním zápisem. (Odepsáno za rok 2007 totiž bylo celkem 25740. Jelikož však došlo ke snížení vstupní ceny o 40000 (tedy na 60000) a tudíž i zůstatkové o 10296 (tedy na 15444), je možno za rok 2007 odepsat maximálně 15444. Tedy do měsíce vyřazení, tj. do měsíce 6/07 bude vygenerován odpis ve výši -10296. Jelikož vyřazením se mění i zůstatková cena majetku, doklad vyřazení bude obsahovat částku vyrovnání oprávek 10296. Po zaúčtování odpisu bude zůstatková cena na kartě majetku opět nulová (odepsaný majetek) a v odpisech bude zaúčtováno 89704(=100000-10296).
Snížení ceny u souboru prvků vyjmutím prvku provedené po úplném odepsání souboru v období úplného odepsání
Mějme období dle následující tabulky:
Období | Datum od-do |
---|---|
2003 | 1.1.03-31.12.03 |
2004 | 1.1.03-30.06.04 |
2005 | 1.7.04-30.06.05 |
2006 | 1.7.05-30.06.06 |
2007 | 1.7.06-30.06.07 |
Dále mějme kartu majetku s oceněnými prvky A ve vstupní ceně 50000 a prvkem B v ceně 50000 zařazenou do evidence v 7/03. Daň. odpisová skupina L1, účetní odpisy shodné s daňovými. Procento pro uplatnění odpisu ve zkráceném období je nastaveno na 10%. Odpisy na jednotlivá období za celý soubor majetku pak jsou:
- 2003 = 14200
- 2004 = 2860 (10% z 28600)
- 2005 = 28600
- 2006 = 28600
- 2007 = 25740 (zbytek zůstatkové ceny)
V tomto případě se bude odpisovat až do měsíce 5/07 (nerozpouští se zůstatková cena do všech měsíců posledního období, ale odepisuje se měsíční částka odpisu odpovídající roční sazbě odpisu dle odpisové tabulky a to tak dlouho, dokud není majetek odepsán, v tomto případě tedy do 5/07). Všechny odpisy zaúčtujeme.
Pokud pak v měsíci 6/07 vyřadíme prvek A, nastane následující situace: prvek A je sice úplně vyřazen, ale z hlediska souboru se jedná jen o částečné vyřazení (úplné vyřazení by nastalo až vyřazením posledního prvku, pak by se uplatnilo příslušné procento odpisů při vyřazení). Pro vyřazení prvku platí, že jeho odpis za období vyřazení je nulový. My však již máme za prvek A za období 2007 zaúčtován odpis 10296. Jelikož je již zaúčtováno a jelikož se jedná o přecenění z hlediska celé karty, platí, že odpisy se nepřepočítávají zpětně (ani kdyby nebyly předchozí měsíce zaúčtovány) a je potřeba celkovou částku odpisů zkorigovat nějakým korekčním zápisem. Tedy do měsíce 6/07 bude vygenerován odpis ve výši - 10296. Tím se ale i změní zůstatková cena majetku a doklad vyřazení bude obsahovat částku vyrovnání oprávek 10296. Po zaúčtování odpisu bude zůstatková cena na kartě majetku opět nulová (odepsaný majetek) a v odpisech bude zaúčtováno 89704(=100000-10296).
Jestliže je technické zhodnocení provedeno u karty, která má zadán limit vstupní ceny a jejíž vstupní cena je nad limitem, pak toto zhodnocení nemá vliv na změnu koeficientů - pokračuje se podle původních.
Zda je možnost zadání limitů v dané lokalizaci k dispozici a zda ji má smysl využívat, samozřejmě záleží na tom, zda jsou nebo byly limity aktuální legislativou požadovány.
Jestliže je prováděno částečné vyřazení u karty, která má zadán limit vstupní ceny a jejíž vstupní cena je nad limitem, tak v případě, že vyřazení zasahuje částkou do vstupní ceny nad limit, generuje se vyřazovací doklad s nižší nebo nulovou daňovou složkou. Objasníme na příkladu:
Účetní hledisko
Vstupní cena: 950 000,-
Účetní odpis 2004: z 950 000,-
Účetní vyřazení 2005: 50 000,-
Vstupní cena po vyřazení: 900 000,-
Vyřazovací doklad: standardně
Daňové hledisko
Vstupní cena: 900 000,-
Daňový odpis 2004: z 900 000,-
Daňové vyřazení 2005: 0,- (protože účetní vyřazení nesnížilo daňovou vstupní cenu pod limit, kdyby bylo účetní vyřazení vstupní ceny 70 000,-, bude daňové 20 000,-)
Vstupní cena po vyřazení: 900 000,-
Vyřazovací doklad: 0,-
Účtování vyřazovacího dokladu bude tedy: 50 000,- MD=082, D=022. Vyrovnání oprávek: daňová část 0,- a účetní část MD=5xx, D=082.
Jde o zvláštní typ snížení pouze účetní vstupní ceny vlivem dotace. Je možné jej zadat na dokladu ZC zatržením parametru Dotace při záporné vstupní ceně. Výpočet probíhá následovně. Pokud není žádný odpis ještě zaúčtován, pak se projeví změna ceny k datu zařazení. Pokud jsou některé odpisy již zaúčtované, do prvního nezaúčtovaného období se promítne korekce odpisu napočítaná za všechny již zaúčtované odpisy. Hodnota korekce je zobrazena v seznamu účetních odpisů na kartě dlouhodobého majetku nebo v agendě Odpisy na detailu účetního odpisu. Stejně tak, pokud se jedná o kartu s prvky, tak se korekce počítá za každý prvek, a při výpočtu prvního odpisu, který není zaúčtovaný, se korekce vypočítají a zobrazí (zobrazí se na kartě dlouhodobého majetku na záložce Odpisy prvků).
Mějme Majetek zařazen k datu 1.1.2010 se vstupní cenou 360.000,- se zaúčtovanými odpisy k 9/2010. Dále mějme zadán doklad změna vstupní ceny typu dotace ve výši 180.000,-. Korekce bude vypočítána za měsíce 2/2010 až 9/2010, kdy se mělo správně odepisovat pouze 5.000,-. Proto je korekce 40.000,- a po započítání odpisu za 10/2010 je celkový odpis záporný: -35.000,-.
Měsíc | Rok | Zvýšení ceny | Poč. úč. zůst. c. | Účetní odpis | Korekce odpisu (dotace) | Konc.účet.zůst.c. | Zaúčtován |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2010 | 0,00 | 360.000,00 | 0,00 | 0,00 | 360.000,00 | A |
2 | 2010 | 0,00 | 360.000,00 | 10.000,00 | 0,00 | 350.000,00 | A |
3 | 2010 | 0,00 | 350.000,00 | 10.000,00 | 0,00 | 340.000,00 | A |
4 | 2010 | 0,00 | 340.000,00 | 10.000,00 | 0,00 | 330.000,00 | A |
5 | 2010 | 0,00 | 330.000,00 | 10.000,00 | 0,00 | 320.000,00 | A |
6 | 2010 | 0,00 | 320.000,00 | 10.000,00 | 0,00 | 310.000,00 | A |
7 | 2010 | 0,00 | 310.000,00 | 10.000,00 | 0,00 | 300.000,00 | A |
8 | 2010 | 0,00 | 300.000,00 | 10.000,00 | 0,00 | 290.000,00 | A |
9 | 2010 | 0,00 | 290.000,00 | 10.000,00 | 0,00 | 280.000,00 | A |
10 | 2010 | -180.000,00 | 140.000,00 | -35.000,00 | -40.000,00 | 135.000,00 | N |
11 | 2010 | 0,00 | 135.000,00 | 5.000,00 | 0,00 | 130.000,00 | N |
... atd. |
Pokud je zadaná částka snížení ceny (v kladné hodnotě) větší než zůstatková cena k danému datu, zobrazí se upozornění, ale systém dovolí doklad uložit.
Pokud z nějakého důvodu nechcete korekci nechat vypočítat automaticky, můžete ji zadat ručně na dokladu ZC.
Pokud se jedná o již dříve odepisovaný majetek nebo majetek přebraný od předchozího majitele, může nastat situace, že se dotace vztahuje na technické zhodnocení z doby před zařazením majetku do evidence v systému ABRA Gen.
Situaci není možné řešit dokladem Změny vstupní ceny (ZC), protože datum technického zhodnocení, na které je poskytnuta dotace, musí být v systému ABRA Gen vyšší než datum zařazení majetku. (Systém ABRA Gen nemá k dispozici dostatek informací, aby mohl údaje z doby před zařazením do vlastní evidence přepočítat.)
V takovém případě je zapotřebí nejen vyplnit položku Již dříve uplatněné účetní odpisy celkem, ale také ručně vypočítat a na příslušné kartě dlouhodobého majetku vyplnit položky Celková výše dotací uplatněných v minulosti a Celková korekce účetních odpisů z uplatněných dotací. Vysvětlíme na příkladu.
Máme v evidenci zařazený dlouhodobý majetek s následujícími parametry:
Kmenové údaje
- Původ majetku: již dříve odepisovaný majetek nebo přebraný od předchozího majitele
- Datum zařazení: 1.1.2012
Údaje pro odpisy
- Pořizovací cena majetku: 8.000.000 Kč
- Účetní odpisová skupina: 8 let (lineární odpis)
- Způsob daňového odpisování: podle účetních odpisů
Údaje-minulost
- Původní datum zařazení do evidence: 1.1.2010
- Počet období v evidenci (včetně přerušení odpisů): 2
- Počet již provedených měsíčních účetních odpisů: 23
- Již dříve uplatněné účetní odpisy celkem: 1.916.682 Kč
- Počet již provedených ročních daňových odpisů: 2
Standardní měsíční (účetní) odpis tedy činí 8.000.000 / 96 = 83.334 Kč.
Nyní na tento majetek přišla dotace na TZ k 1.1.2011 ve výši 2.000.000 Kč.
Uživatel tedy musí ručně vypočítat korekci odpisů.
Za období 1.1.2010 - 31.12.2010 (před dotací) se žádná korekce nepočítá (odpisy jsou stále 83.334 Kč).
Za období 1.1.2011 - 31.12.2011 se musí vypočítat korekce, protože od 1.1.2011 se změnila cena majetku (snížila se o 2 mil. Kč na 6.000.000 Kč) a tedy účetní odpisy měly být ve výši 62.500 Kč (6.000.000 / 96 = 62.500).
Původní odpisy za rok 2011 činily celkem: 1.000.008 Kč (12 * 83.334).
Měly však být pouze 750.000 Kč (12 * 62.500) - pokud by pořizovací cena byla rovnou snížena o výši dotace.
Rozdíl ve výši 250.008 Kč (1.000.008 - 750.000) je třeba (jako zápornou částku) zadat do položky Celková korekce účetních odpisů z uplatněných dotací.
Do položky Celková výše dotací uplatněných v minulosti se zadá celková výše dotace v minulosti - tj. 2.000.000 Kč.
Od zařazení do evidence v ABRA Gen (od 1.1.2012) se po přepočtu odpisů vychází z upravené počáteční ceny 4.333.326 Kč:
Pořizovací cena - Dotace - (Již provedené odpisy + (-Korekce odpisů)) = 8.000.000 - 2.000.000 - (1.916.682 - 250.008)) = 4.333.326.
Výše odpisů od 1.1.2012 bude činit 62.500 Kč.
Počáteční cena: 8.000.000,00
Dotace | Rok | Měsíc | Odpisy | Skut. odpis | Poč. zůst. | Konc. zůst. | Korekce | Zaúčtováno | Rozdíl |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2010 | 1 | - | - | 8.000.000,00 | 8.000.000,00 | ||||
2010 | 2 | 83.334,00 | 83.334,00 | 8.000.000,00 | 7.916.666,00 | Ano | - | ||
2010 | 3 | 83.334,00 | 83.334,00 | 7.916.666,00 | 7.833.332,00 | Ano | - | ||
2010 | 4 | 83.334,00 | 83.334,00 | 7.833.332,00 | 7.749.998,00 | Ano | - | ||
2010 | 5 | 83.334,00 | 83.334,00 | 7.749.998,00 | 7.666.664,00 | Ano | - | ||
2010 | 6 | 83.334,00 | 83.334,00 | 7.666.664,00 | 7.583.330,00 | Ano | - | ||
2010 | 7 | 83.334,00 | 83.334,00 | 7.583.330,00 | 7.499.996,00 | Ano | - | ||
2010 | 8 | 83.334,00 | 83.334,00 | 7.499.996,00 | 7.416.662,00 | Ano | - | ||
2010 | 9 | 83.334,00 | 83.334,00 | 7.416.662,00 | 7.333.328,00 | Ano | - | ||
2010 | 10 | 83.334,00 | 83.334,00 | 7.333.328,00 | 7.249.994,00 | Ano | - | ||
2010 | 11 | 83.334,00 | 83.334,00 | 7.249.994,00 | 7.166.660,00 | Ano | - | ||
2010 | 12 | 83.334,00 | 83.334,00 | 7.166.660,00 | 7.083.326,00 | Ano | - | ||
2.000.000 | 2011 | 1 | 62.500,00 | 83.334,00 | 5.083.326,00 | 5.020.826,00 | Ano | 20.834,00 | |
2011 | 2 | 62.500,00 | 83.334,00 | 5.020.826,00 | 4.958.326,00 | Ano | 20.834,00 | ||
2011 | 3 | 62.500,00 | 83.334,00 | 4.958.326,00 | 4.895.826,00 | Ano | 20.834,00 | ||
2011 | 4 | 62.500,00 | 83.334,00 | 4.895.826,00 | 4.833.326,00 | Ano | 20.834,00 | ||
2011 | 5 | 62.500,00 | 83.334,00 | 4.833.326,00 | 4.770.826,00 | Ano | 20.834,00 | ||
2011 | 6 | 62.500,00 | 83.334,00 | 4.770.826,00 | 4.708.326,00 | Ano | 20.834,00 | ||
2011 | 7 | 62.500,00 | 83.334,00 | 4.708.326,00 | 4.645.826,00 | Ano | 20.834,00 | ||
2011 | 8 | 62.500,00 | 83.334,00 | 4.645.826,00 | 4.583.326,00 | Ano | 20.834,00 | ||
2011 | 9 | 62.500,00 | 83.334,00 | 4.583.326,00 | 4.520.826,00 | Ano | 20.834,00 | ||
2011 | 10 | 62.500,00 | 83.334,00 | 4.520.826,00 | 4.458.326,00 | Ano | 20.834,00 | ||
2011 | 11 | 62.500,00 | 83.334,00 | 4.458.326,00 | 4.395.826,00 | Ano | 20.834,00 | ||
2011 | 12 | 62.500,00 | 83.334,00 | 4.395.826,00 | 4.333.326,00 | Ano | 20.834,00 | ||
2012 | 1 | 62.500,00 | -187.508,00 | 4.333.326,00 | 4.270.826,00 | -250.008,00 | |||
2012 | 2 | 62.500,00 | 62.500,00 | 4.270.826,00 | 4.208.326,00 | ||||
2012 | 3 | 62.500,00 | 62.500,00 | 4.208.326,00 | 4.145.826,00 | ||||
2012 | 4 | 62.500,00 | 62.500,00 | 4.145.826,00 | 4.083.326,00 | ||||
... atd. |