Účetní metody oceňování zásob
Než přistoupíme k popisu jednotlivých funkcí programu, popíšeme několik základních pojmů používaných v oblasti evidence zásob.
Zásoby se oceňují mj.
- pořizovacími cenami (nakoupené zásoby),
- vlastními náklady (zásoby vytvořené vlastní činností).
Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny včetně nákladů s jejich pořízením souvisejících (např. doprava, clo, pojistné, provize atd.) Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny aktivuje přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu.
Vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností se rozumí přímé náklady na ně vynaložené, příp. i část nepřímých nákladů.
Z hlediska oceňovacích technik lze použít metody ocenění:
- průměrováním - v ceně zjištěné váženým aritmetickým průměrem z pořizovacích cen nebo vlastních nákladů u zásob stejného druhu, který je však nutné počítat nejméně jednou za měsíc. To znamená, že s každým příjmem se provede zprůměrování skladové ceny. V okamžiku výdeje se tento může ocenit průměrnou cenou a je tudíž jedno, zda se jedná o položky přijaté nejdříve nebo nejpozději - položky mají totiž pouze jednu skladovou cenu - tu průměrnou. Průměrná cena se mění s každým příjmem na sklad.
- FIFO - způsobem první do skladu, první ze skladu (FIFO = first in, first out nebo-li "první dovnitř, první ven"). Tento způsob oceňuje skladové zásoby podle historie jejich pohybů tzn. za cenu, kterou byla položka přijata, byla také vydána. Pokud se přijímala tatáž položka vícekrát a v různých cenách, tak se nejdříve vyskladňuje ta, která byla nejdříve přijata.
Algoritmus výpočtu skladových cen ve skladu vedeném metodou FIFO je časově náročnější, proto může výpočet skladových cen při uzávěrce skladu FIFO trvat déle než ve skladu průměrovaném. Metoda FIFO se obvykle používá pro zboží s omezenou dobou trvanlivosti a u zboží podléhající zkáze (léčiva, některé potraviny apod.
- ve skutečných pořizovacích cenách či vlastních nákladech (lze použít i ocenění v předem stanovených pořizovacích cenách či vlastních nákladech podle plánovaných kalkulací se samostatnou evidencí cenového rozdílu)
Pořizovací cenu lze v analytické evidenci rozdělit na předem stanovenou cenu pořízení a odchylku od skutečné ceny pořízení (cenový rozdíl).
Vyskladňování zásob je prováděno v cenách, v nichž jsou oceňovány na skladě.
Při oddělené evidenci nákladů na jejich pořízení nebo odchylek od skutečné ceny pořízení se tyto náklady, popř. odchylky, účetně rozpouštějí při spotřebě zásob do nákladů způsobem závazně stanoveným účetní jednotkou (např. průměrným procentem).
Nastavení způsobu oceňování v systému ABRA Gen viz popis položky Sklad zpracovávat metodou v nastavení skladu.
Metoda oceňování se nastavuje pro každý sklad zvlášť (neexistuje žádné globální firemní nastavení) a také ceny se počítají pro každý sklad zvlášť (průměrné nebo FIFO) - ze skladových pohybů, ve kterých daný sklad figuruje. Tj. stejná položka (jedna skladová karta) může mít v jeden okamžik na různých skladech různou skladovou cenu.
Účtová osnova a postupy účtování nabízejí dva způsoby účtování zásob - způsob A a způsob B.
- Způsob A - Podstatou způsobu A je soustředění všech nákladů vynaložených na pořízení zásob na majetkových účtech zásob. Zásoby se vyúčtují do provozních nákladů až v okamžiku jejich skutečné spotřeby (u materiálu a zboží) nebo jako snížení výnosů v okamžiku jejich vyskladnění (u zásob vlastní výroby). Při tomto způsobu je tedy nutné vznikající skladové doklady vysílat do účetnictví k zaúčtování. Objasníme na příkladu:
Účtování o zboží při způsobu A:
doklad MD D popis FP- 131xx 321xx faktura přijatá za zboží PR- 132xx 131xx příjemka do skladu DL- 504xx 132xx dodací list při vyskladnění - Způsob B - Podstatou způsobu B je, že se nakupované i aktivované zásoby účtují přímo do nákladů. Počáteční stavy skladových účtů se převedou do nákladů a na konci účetního období se pak stav zásob zaúčtuje jako konečný zůstatek na skladové účty souvztažně ve prospěch příslušného skladového účtu. Čili při tomto způsobu evidence vznikající skladové doklady není třeba vysílat do účetnictví k zaúčtování, ale i v tomto případě je nutné vést běžně skladovou evidenci, aby bylo možno průběžně zjistit a prokázat stav zásob během účetního období. Objasníme na příkladu:
Účtování o zboží při způsobu B:
doklad MD D popis FP- 504xx 321xx faktura přijatá za zboží PR- neúčtuje se příjemka do skladu DL- neúčtuje se dodací list při vyskladnění
Zda se mají účtovat jednotlivé typy dokladů, lze nastavit jednak pro danou řadu dokladů (tj. nastavíte např. řadu PR- "neúčtovat"). Pak se neúčtuje žádný příjem v žádném skladu a s žádnou kartou. Použijete v případě skladové evidence typu B.
V případě skladové evidence typu A nastavíte u řad dokladů "účtovat". Ale i v tomto případě můžete mít sklad, či skladový sortiment, o kterém z nějakého důvodu účtovat nechcete nebo nepotřebujete. Systém ABRA Gen dovoluje i toto partikulární nastavení, zda účtovat či nikoli a to jednak pro sklad a jednak i pro skladové karty prostřednictvím skladových typů (pro každý typ lze nastavit, jaké pohyby se mají s danou kartou účtovat a jaké nikoli. Využijete např. tehdy, vedete-li konsignační sklad, o němž účtovat nechcete, anebo máte založeny např. karty typu práce, o nichž též nechcete účtovat apod.)
Systém ABRA Gen napočítává skladové ceny primárně dávkově v rámci agendy Uzávěrka skladu, s možností průběžného selektivního oceňování. Výpočet skladových cen je detailně vyložen v samostatné kapitole.
Více viz Oceňování a zaúčtování skladových dokladů v ABRA Gen.