Splátkový prodej - obecně

V této kapitole rámcově popíšeme práci se splátkovými kalendáři k fakturám vydaným, jednotlivé zde vystavované doklady s příklady jejich účtování (pro každý vystavovaný doklad lze samozřejmě nadefinovat libovolné množství různých předkontací, způsob vyslání předpisu dokladu do žádostí, resp. do deníku) a platby těchto dokladů:

Uživatel ABRA Gen vystaví pro svého zákazníka fakturu vydanou. Zákazník ji nemůže zaplatit ihned, proto se s uživatelem domluví na sestavení splátkového kalendáře, který uživatel k dané faktuře vystaví v agendě Splátkové kalendáře. Splátkový kalendář je doklad, jehož řádky představují jednotlivé splátky s předpočítanými jistinami a úroky. Nyní je splátkový kalendář připraven k používání.

Při vytvoření nového splátkového kalendáře se vygenerují předpisy splátek ve formě dokladů OSP a předpisy plateb úroků ve formě dokladů INT.

Viz popis funkce Aktualizace splátek, která se při vytvoření nového splátkového kalendáře automaticky spouští.

Tyto předpisy je možné generovat funkcí Aktualizace splátek také ručně (například v případě, že se do existujícího splátkového kalendáře dodatečně ručně doplní další splátky, tato funkce k nim vygeneruje další předpisy).

Pokud je následně předpis splátky zaplacen (viz Platby dokladů - předpisů plateb), automaticky se vygeneruje splátka jistiny (opět jako doklad OSP), která již bude sloužit jako platba FV a také další interní doklad jako splátka úroku.

Ostatní příjem pro platbu jistiny se vytváří v měně a kurzu, který odpovídá platbě.

Případné dodatečné opravy platby splátky způsobí také opravu vygenerovaného OSP.

V případě zrušení příjmového platebního dokladu se automaticky odstraní i doklad reprezentující splátku.

Předpis splátky (OSP) zaplatíme pokladním příjmem (PP), automaticky se vygeneruje samotná splátka (další OSP).

Pokud pokladní příjem následně vymažeme, automaticky se vymaže i OSP, který se při uložení PP vygeneroval.

Smazat je možné také dosud nezaplacené splátky (jednotlivé řádky na záložce Detail v agendě Splátkové kalendáře). Smazání splátky automaticky způsobí smazání předpisů k platbě jistiny (OSP) i úroku (INT).

Pokud zákazník nesplácí tak, jak má, je nezbytné, aby se s ním uživatel domluvil na ukončení splátkového kalendáře a následně jej ukončil. Dosud zaplacené splátky zůstávají samozřejmě platbami faktury vydané, na splátkovém kalendáři se pouze zruší dosud nezaplacené splátky a kalendář se jeví jako zcela zaplacený, ovšem na nižší vstupní částku.

  • Splátkové kalendáře

    Splátkový kalendář obsahuje předpisy plateb jistin a úroků, tj. jednotlivých částí splátek faktury vydané, ke které byl splátkový kalendář vystaven. Zaznamenáte jím předpis pohledávky vůči vašemu odběrateli rozdělený do jednotlivých splátek.

    Příklad účtování splátkového kalendáře SK-1 k faktuře vydané FV-1, k předpisům splátek a platbám jistin se používají doklady z agendy Ostatní příjmy, k předpisům a platbám úroků doklady z agendy Interní doklady:

    dokladMDDpopis
    FV-1311xx6xxxxZáklad daně
    FV-1311xx343xxDPH
    OSP-1Neúčtuje seNeúčtuje sePředpis splátky v SK-1
    INT-1311xx662xxPředpis úroku
    BV-1221xx325xxPlatba splátky z SK-1
    OSP-2325xx311xxPlatba jistiny (tj. částečné zaplacení FV-1)
    INT-2325xx311xxPlatba úroku z SK-1

  • Upomínky splátkových kalendářů

    Význam upomínek splátkových kalendářů plyne z jejich názvu.

Jak bylo uvedeno v kap. Jak začít používat skupinu Splátkový prodej, vystavované splátkové kalendáře a upomínky jsou v ABRA Gen pojaty jako doklady (nicméně se o nich nijak neúčtuje), proto musí mít patřičné náležitosti dokladů. Tj. jsou vystavovány v nějaké řadě dokladů odpovídajícího typu, jsou odpovídajícím způsobem číslovány atd. Tyto údaje lze později, mimo jiné, využívat k efektivnímu vyhledávání a přehledné evidenci o splátkovém prodeji.

Výše uvedené doklady - předpisy plateb lze platit jinými doklady - doklady platícími. Možné typy platících dokladů byly uvedeny ve společné kapitole. Platby splátek předepsaných ve splátkovém kalendáři se nejčastěji uskuteční bankovním převodem, v hotovosti, případně ostatním dokladem nebo dokladem vzájemného zápočtu.

Pro předpisy v cizích měnách jsou dalším typem platby předpisů Kurzové rozdíly realizované (KR). (Podrobněji viz Kurzové rozdíly realizované, Závěrkové kurzové rozdíly a Výpočet kurzových rozdílů v ABRA Gen, kde jsou k dispozici i příklady jejich účtování).

Zadat novou platbu k dokladům-předpisům plateb můžete různými způsoby. Postup zadávání platby daného dokladu je pro všechny typy dokladů obdobný a je popsán v samostatné kapitole Platby dokladů a jejích podkapitolách.

Zde objasníme způsob vyčíslování úroků z prodlení na upomínkách splátkových kalendářů:

Pozor! Od 1.7.2010 se úrok z prodlení odvíjí od reposazby ČNB a sazba úroku z prodlení se po celou dobu trvání prodlení nemění.
Čili po 1.7.2010 nemá smysl používat sazby úroku z prodlení uvedené v číselníku Sazby úroků z prodlení.

S účinností od 1. července 2013 platí: Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Jde o roční sazbu, čili je třeba si z ní vypočíst denní procentní sazbu a tuto zadat do příslušných položek v systému ABRA Gen, viz dále.

Příklad:
Nechť je reposazba pro dané období např. 0,05% a nechť platí vyhláška, že se tato zvyšuje o 8 procentních bodů. Pak je roční sazba úroku z prodlení 8,05% p.a. Denní sazba pak je 8,05/365 %.

Denní sazba úroku z prodlení se může v čase měnit (např. v souladu se sazbami vyhlašovanými národní bankou). K dispozici je číselník sazeb úroků z prodlení, kde lze evidovat procenta úroku z prodlení tak, jak se měnila v čase, tj. platná od data do data. Pak lze při výpočtu úroku z prodlení za sankcionované období přihlížet k denním sazbám platným v průběhu tohoto období. Případná změna sazby úroku z prodlení v průběhu sankcionovaného období pak může rozdělit toto sankcionované období na několik dílčích intervalů. Tj. celkové sankcionované období se rozdělí na několik úseků, v nichž platily různé sazby a tyto sazby se pro příslušné úseky sankcionovaného období použijí.

Pokud firma dluží částku za období, v němž došlo ke změně výše sazby úroku z prodlení, objeví se dva řádky, každý na stejnou částku, ale s jinou sazbou. Pak není sazba úroku z prodlení stejná pro všechny řádky sankcionovaného dokladu, ale na jednotlivých řádcích se pamatuje sazby úroku z prodlení použitá na daném řádku.

Zda se změny procenta úroku z prodlení v čase budou zohledňovat, závisí na stavu nastavení firemního parametru Přebírat výši úroku z prodlení z agendy Sazby úroků z prodlení. Kromě toho může mít firma v adresáři zadáno vlastní procento úroku z prodlení, které se uplatní přednostně. Platí:

Možnosti zadání procenta úroku z prodlení pro předvyplnění:

Postup je obdobný jako u fakturačních dokladů, viz Stanovení procenta úroku z prodlení u sankčních faktur a upomínek. Tj.:

Jak bylo řečeno výše: Od 1.7.2010 se úrok z prodlení odvíjí od reposazby ČNB a sazba úroku z prodlení se po celou dobu trvání prodlení nemění.

Čili po 1.7.2010 nemá smysl používat sazby úroku z prodlení uvedené v číselníku Sazby úroků z prodlení.

Zadáváte denní sazbu vypočtenou z reposazby vyhlášené za odpovídající období a zvýšené o 8 procentních bodů.

Nezbytnou podmínkou pro provoz splátkového prodeje je, aby byla tato část systému licencována. Splátkový prodej je licencován samostatně - viz Licencované celky (licencované moduly a vlastnosti).