SCM - obecně

Obsah kapitoly:

Základní pojmy a proces SCM

SCM = Supply Chain Management. SCM je proces plánování, implementace a kontroly dodavatelského řetězce s cílem co nejefektivněji naplnit požadavky zákazníků. SCM zahrnuje veškeré skladování a přesuny materiálů, produktů nedokončené výroby a výrobků z místa původu do místa spotřeby.

Modul SCM v systému představuje soubor nástrojů a procesů k optimalizaci řízení tohoto dodavatelského řetězce s ohledem na koncového zákazníka, tedy nástrojů pro analýzu dodavatelského řetězce (rozbor budoucích požadavků a sledování jejich pokrytí) a pro zajišťování dodávek (neboli zajišťování zdrojů pro tyto požadavky).

Pojmem Zdroje myslíme doklady příp. jiné záznamy, které dokáží zajistit přírůstek položek reprezentovaných skladovými kartami. Např.: Objednávky vydané, Požadavky na objednávky vydané, Stav skladu,Požadavky na výrobu (vyrobení výrobku), Výrobní příkazy (vyrobení výrobku),Kompletační listy (vyrobení výrobku), Výrobní listy Gastro výroby.

Pojmem Požadavky myslíme doklady, které naopak skladové položky požadují / spotřebovávají. Např. Objednávky přijaté, Spodní limity na skladových kartách,Požadavky na výrobu (požadavek na materiál), Výrobní příkazy (požadavek na materiál),Kompletační listy (materiál), Výrobní listy (materiál). Při sledování budoucích požadavků na sklad. položku a jejího pokrytí může nastat stav, kdy nyní nebo někdy v budoucnosti dojde k zápornému stavu na skladě. Tento stav může ohrozit plynulost dodávek zboží nebo výrobků zákazníkům a budeme ho označovat pojmem Krize. Pokud je záporný stav jenom dočasný a z existujících dokladů již v daný okamžik plyne, že budoucí požadavky budou následně pokryty, pak budeme tento stav označovat jako Dočasná krize.

Stěžejní agendy, v nichž uživatel získává potřebné informace na základě dat z datových zdrojů, jsou Bilance, Vývoj, Pokrytí dokladu. V dalším textu je budeme označovat též jako Funkční agendy SCM.

PŘÍKLAD 1: Zásobování skladu

Zásobovač v obchodní firmě má za úkol pravidelně, kontinuálně a včas zajišťovat dodávku zboží. Přitom řeší otázky: Co nakoupit, kdy to nakoupit, kolik a od koho. Jistě není třeba ručně procházet jednotlivé objednávky přijaté, jejich řádky třídit podle dodavatelů a pro každého vytvářet objednávku vydanou. Takový způsob by byl značně neefektivní. K tomu může využít Průvodce tvorbou požadavků na OV. Tím lze kumulovat požadavky na OV a tvořit výsledné OV za více OP kumulovaně. Lze vzít v potaz i již objednané množství na OV, lze zohlednit výběr dodavatele dle různých kritérií apod. V praxi však možností, jak zajistit zboží, může být více. Nemusí se např. pouze objednávat, někdy ho stačí pouze převést z jiného skladu. Lze si ho na určitou OP také "půjčit" z jiné nevyřízené OP, která má pozdější termín dodání nebo jí nelze vyřídit, protože na ní chybí i jiné zboží. K tomu je však třeba mít včasné a přesné informace, které nejsou a ani nemohou být v průvodci tvorbou požadavků na OV k dispozici. Není ani kontrola nad tím, kdy bude zboží na objednávce zajištěno a tedy, zda bude dodáno včas. Pokud takové informace chce mít k dispozici, využije modul SCM.

Uživatel si spustí agendu Bilance skladových položek a na záložce Omezení vybere definici sloupců, která určí, jaké informace se mu budou v bilanci zobrazovat. Poté si v omezení vybere skladové karty, které ho zajímají, a vyvolá funkci Získat záznamy bez vyprázdnění vyrov. paměti.

Na záložce Seznam uvidí pro vybrané skladové karty informace o požadavcích (např. objednávkách přijatých) a zdrojích (např. objednávkách vydaných), které se vybraných karet týkají. Ve sloupci Zajistit se mu předvyplní množství, které je potřeba u skladových položek zajistit, a záznamy položek, u kterých nastala krize, se podbarví červeně. Uživatel si může v seznamu nechat zobrazit pouze záznamy s krizemi.

Označí si položky, které si přeje zajistit, a spustí Průvodce zajištěním zdrojů. V průvodci se mu zobrazí seznam položek. V tomto seznamu jsou u každé položky informace o tom, jakým dokladem se má položka zajistit, v jaké řadě se má doklad vytvořit apod. Tyto údaje může uživatel vyplnit ručně, nebo může využít pravidla pro předvyplnění, která umožní tuto úlohu automatizovat. Poté spustí generování dokladů a po jeho dokončení si může prohlédnout seznam vytvořených dokladů. Pro každý doklad může otevřít agendu a detailně si jej prohlédnout.

PŘÍKLAD 3: Použití QR funkce pro zjištění pokrytí dokladů

Uživatel si přidá do agendy objednávek přijatých definovatelný sloupec typu Objekt. Ve výrazu pro tento sloupec použije QuickReports funkce SCMDocumentCoverage, která vrátí míru pokrytí dokladu v procentech. Např. SCMDocumentCoverage ('Obchod', 'RO', ID, True, False). Případně si může i nastavit sloupec, aby zobrazoval procentuální hodnotu graficky v podobě sloupcového grafu (pak výraz vydělit ještě stem SCMDocumentCoverage ('Obchod', 'RO', ID, True, False)/100). Viz též editor sloupců - způsob zobrazení - procentní sloupec.

Když mu pak zavolá zákazník a přeje si vědět, jak to vypadá s jeho objednávkou, uživatel má okamžitě vizuální přehled.

Příklad využití funkcí SCM pro rychlé orientační zobrazení pokrytí objednávek

Pomocí 4. a 5. parametru lze nastavit, jak se procento pokrytí má vyčíslovat: 4. parametr - zda se procento pokrytí bude zobrazovat za zadaný sklad či za všechny sklady, 5. parametr - zda se procento pokrytí bude vyčíslovat z počtu zcela pokrytých řádků vzhledem k celkovému počtu řádků nebo průměrem z pokrytí jednotlivých řádků (tedy dle vzorce 1/n*x1/y1+1/n*x2/y2, kde n je počet řádků, y je požadovaný počet v daném řádku, x je počet, který je pokryt.

Aby agendy Bilance, Vývoj, Pokrytí dokladu poskytly požadované informace, je třeba po jejich spuštění nejdříve určit, jaké informace si právě přejeme zobrazit a z jakých dat se mají načerpat. (Ne vždy a ne každý chce vidět data stejným způsobem. Někdy potřebujeme data pouze za jedno středisko, jindy chceme mít kompletní přehled. Jiná data potřebuje zásobovač, jiná obchodník atd.). To se děje zvolením požadované definice v dané agendě (definice sady datových zdrojů či definice sloupců bilance, viz dále), která toto specifikuje.

Datového zdroje - Všechna data pro SCM jsou získávána prostřednictvím definovaných SQL dotazů a jsou ukládána do tzv. vyrovnávací paměti a odtud se teprve čerpají do agend SCM, reportů či OLE (z důvodu rychlosti nejsou průběžně čerpána přímo z databáze). (To zajišťuje tzv. poskytovatel dat, viz dále, nicméně to se děje interně a uživatel se tím nemusí nijak zabývat). Tyto SQL dotazy se definují v rámci Datového zdroje v číselníku Datové zdroje. Datový zdroj tedy obsahuje SQL dotaz, který se použije pro získání dat, a seznam výstupních položek, které má vracet. SQL dotaz je definovaný pevně, nedoplňují se do něj dynamicky omezení apod. (jako je tomu např. u dynamických zdrojů dat (DynSQLs)). Existují různé druhy datových zdrojů. Každý druh je primárně určen pro něco jiného. Je možné si nejen definovat vlastní zdroje vracející informace o pohybech z dokladů, o stavech skladů apod., ale i definovat si vlastní zdroje pro seznam skladových karet a pro seznam skladů (viz též pevné sloupce Bilance) a sloupce z těchto zdrojů následně použít v omezení v agendách SCM. Viz Druhy datových zdrojů. (Sestavování omezujících prvků v Omezení viz kap. Záložka Omezení funkčních agend SCM.) Každý datový zdroj musí některé položky obsahovat povinně. (Viz též Povinné výstupní položky, Podmínky pro SQL dotaz.)

Definice sloupců bilance - Jednotlivé datové zdroje vstupují do definic sloupců bilance. V agendě Bilance si lze totiž do značné míry definovat, jaké sloupce zde mají být a co mají zobrazovat. Je zde totiž několik typů sloupců a to jednak pevné sloupce bilance (např. kód a název skl. karty, kód a název skladu, výsledné množství bilance, ...), jednak definované sloupce bilance (definované právě na základě jedné z definic sloupců bilance) a dále filtrované sloupce bilance. Více viz Typy sloupců v Bilanci. Definic sloupců bilance opět může být víc. Každá definice sloupců bilance se jednak odkazuje na jedno z nastavení SCM, kterých může být opět více a které určuje jednak nastavení zobrazení bilance (tj. masky, barvy v případě krizí atd.) a dále určuje, jaké dat. zdroje se mají použít pro získání seznamu skladových karet a skladů (a naplnění sloupců Kód a název skl. karty atd. (jedny z pevných sloupců bilance)). Viz též Druhy datových zdrojů. Dále každá definice sloupců bilance obsahuje seznam sloupců, které má bilance dále obsahovat (tj. právě ty výše zmíněné definované sloupce bilance). Tyto definované sloupce mohou být buď datové nebo počítané. Tj. u každého je uvedeno, jestli má zobrazovat přímo některou z položek z nějakého datového zdroje a jakou (typicky půjde o položku nesoucí informaci o množství z daného zdroje dat (Quantity), ale použít lze z dat. zdroje i libovolnou jinou, má-li její zobrazení v bilanci pro vás smysl), či jestli má být sloupec počítaný (např. součet dvou jiných sloupců). Více viz sloupce datové a počítané. Přičemž, pokud se jedná o množství, lze určit, zda má být započteno do sloupce s výsledkem bilance (jeden z pevných sloupců bilance)). V agendě Bilance pak uživatel volí právě jednu z těchto definic sloupců bilance. Z toho vyplyne, podle jakých datových zdrojů se prostřednictvím poskytovatele dat načtou data pro následné zobrazení a jaké budou v Bilanci sloupce. Rovněž z toho vyplyne, jaké omezující prvky budou k dispozici v záložce Omezení bilance. (Sestavování omezujících prvků v Omezení viz kap. Vytvoření seznamu omezovacích prvků.)

Sady datových zdrojů - Z jednotlivých datových zdrojů lze dále sestavovat sady datových zdrojů v číselníku Sady datových zdrojů. Sad datových zdrojů může být více a to proto, že ne vždy a ne každý chce vidět data stejným způsobem, jak bylo zmíněno výše. Každá sada datových zdrojů se jednak odkazuje na jedno z nastavení SCM, kterých může být opět více a které určuje jednak nastavení zobrazení (tj. masky, barvy v případě krizí atd.) a dále určuje, jaké dat. zdroje se mají použít pro získání seznamu skladových karet a skladů. Viz též Druhy datových zdrojů. Dále každá sada obsahuje výběr datových zdrojů, které se mají v daný okamžik použít pro načtení dat pro SCM. Kromě toho umožňuje uživateli ke každému v ní obsaženému datovému zdroji stanovit omezení pro načítaná data, např. omezení za skladové karty, pokud ví, že ho bude zajímat jen určitý sklad resp. že bude chtít zásobování skladu provádět po sortimentech zboží nikoli pro celý sklad najednou. Dále si v sadě datových zdrojů lze pro agendu Vývoj dodefinovat, jaké další sloupce zde mají být a co mají zobrazovat. Je zde totiž několik typů sloupců (obdobně jako v Bilanci, viz výše)) a to jednak pevné sloupce vývoje (např. kód a název skladu, ...), jednak definované sloupce vývoje (definované právě na základě jedné ze sad datových zdrojů). Více viz Typy sloupců ve Vývoji. V agendách Vývoj a Pokrytí dokladů pak uživatel volí právě jednu z těchto sad. Z toho vyplyne, podle jakých datových zdrojů se prostřednictvím poskytovatele dat načtou data pro následné zobrazení a jaké budou ve Vývoji sloupce. Rovněž z toho vyplyne, jaké omezující prvky budou k dispozici v záložce Omezení agendy Vývoj resp. Pokrytí dokladu. (Sestavování omezujících prvků v Omezení viz kap. Vytvoření seznamu omezovacích prvků.) Sady mají použití i v bilanci, viz dále.

Výše uvedené dokresluje následující schématický obrázek:

Pro produkt ABRA Gen s daňovou evidencí nejsou k dispozici výrobní doklady VYP a POZ.

Pokud jsou stanoveny datové zdroje a sestaveny z nich sady datových zdrojů a definice sloupců bilance, lze začít používat agendy, které zobrazují data z těchto dat. zdrojů: Vývoj, Pokrytí dokladu a Bilanci.

Agenda Vývoj položky nám přehledně zobrazí očekávaný vývoj stavu karty.

Příklad

Vývoj položky určité skl. karty A může být např. následující:

Datum	Doklad	Sklad	Pohyb	Průb. stav skladu
10.10.	Stav skladu	HL	+150	+150
14.10.	OV-15	HL	+20	+170
18.10.	OP-21	HL	-70	+100
18.10.	OP-25	HL	-120	-20

První položkou je aktuální stav skladu a následuje seznam dokladů s počtem na dokladu a průběžným stavem skladu. Některé doklady průběžný stav zvyšují (zdroje), jiné snižují (požadavky). Pokud se v průběžném stavu někde objeví záporné číslo, znamená to nepokrytý stav, který vyžaduje zvláštní pozornost. Z pohledu obchodníka vyjadřuje riziko, že daná objednávka přijatá nebude včas vyřízena. Z pohledu zásobovače požadavek na zajištění.

Takový přehled je užitečný zejména v kombinaci s tím, že jej lze rychle spustit z místa, kde jej potřebujeme. Lze si tak např. na řádku OP rychle a jednoduše zkontrolovat, zda je zboží zajištěno (na skladě nebo již objednáno). Pokud bychom chtěli znát stejnou informaci o celé objednávce, není třeba postupně procházet její řádky a dělat si vývoj každé položky zvlášť, ale lze využít agendu Pokrytí dokladů, která si provede vývoj pro všechny položky dokladu a zobrazí souhrnnou informaci o procentu zajištění dokladu. Pro 100%-ně zajištěné doklady pak má význam provést příslušnou následnou akci, což např. u objednávek může být potvrzení data dodání odběrateli, výrobní příkazy zajištěné materiálem spustit do výroby apod.

Agenda Bilance má význam především pro zásobovače. Slouží k celkovému pohledu na bilanci vybraných skladových karet. Bilance je agenda, která se vztahuje k vícero skladovým kartám. Je jí tedy možné volat z agendy Skladové karty a Dílčí skladové karty (zde jsou informace automaticky omezeny za 1 sklad) a zobrazuje bilanci pro označené karty. Dále ji lze volat z agend různých dokladů, pro něž má smysl sledovat zajištění sklad. položek a to pro skladové karty ze všech označených dokladů. Bilance těsně spolupracuje s agendami Vývoj položky a Zajištění zdrojů. Lze tedy z Bilance volat obě agendy a naopak z těchto agend volat Bilanci. Vývoj jí slouží k zobrazení detailu o vybrané kartě a Zajištění je nástroj, který zajistí chybějící množství u položek, které Bilance odhalila.

Příklad

Bilance může být např. následující:

Skl. karta	Stav skladu	OP	OV	Limit	Celkem	Zajistit	Krize
A	+150	-190	+20		-20	+20	Ano
B	+100	-50	+40	-150	-60	+60	Ne
C	+130	-60	+30	-50	+50	0	Ne
D	+150	-190	+70		+30	+20	Ano

Každý řádek Bilance přísluší jedné skladové kartě za daný sklad. Jsou na něm zaznamenány informace jako v agendě Vývoj položky, ale v souhrnné podobě. Význam informací plynoucích z jednotlivých řádků:

Karta A: - 1. řádek odpovídá příkladu uvedeném výše na Vývoj položky. Vidíme, že dvě objednávky přijaté na 70 a 120 kusů jsou zaznamenány souhrnně jako 190 kusů. Stav skladu jde pod nulu, tedy nastal stav krize.
Karta B: - Na 2. řádku stav krize nenastává, přesto je třeba nějak zajistit chybějící množství. Vidíme, že v bilanci se mohou objevit sloupce, které se ve Vývoji neobjevují. V tomto případě se jedná o spodní limit skladu. Druhý řádek pro kartu B vyjadřuje stav, kdy v žádné chvíli zboží na skladě nechybí, ale dostáváme se pod spodní limit skladu, a proto je záhodno zajistit chybějící množství 60 ks.
Karta C: - 3. řádek vyjadřuje stav, kdy je vše v pořádku a nic není třeba zajišťovat.
Karta D: - 4. řádek by odpovídal prvnímu řádku pro kartu A (příklad na Vývoj) v případě, kdyby ve vývoji po 18.10. existovala OV na 50 kusů. Tím bychom se celkově dostali do kladného čísla na 30 ks. Přesto by v určité fázi vývoje po 18.10. šel očekávaný stav skladu do minusu. Došlo by ke krizi a je potřeba jí nějak řešit. Řešení závisí na uživateli. Buď může zajistit objednávku aspoň 20 kusů, která dorazí do 18.10. nebo vykomunikovat, že OP-21 nebo OP-25 bude dodána později až po dodání zboží z OV na již zmíněných 50 ks.

K vlastnímu zajištění zdrojů je určena agenda Průvodce zajištěním zdrojů. Lze jí spouštět samostatně nebo z jiných agend (z dokladů požadavků (OP, POZ, ...), z agendy Bilance, ...), které jí předávají informace o kartách, které je potřeba zajistit a o požadovaném množství. V agendě lze pak ke každé kartě zvolit způsob zajištění (objednávkou, požadavkem na OV, požadavkem na výrobu,...), další doplňující údaje (řada dokladů, firma, středisko,...) a nechat si příslušné doklady vygenerovat. Pokud je spuštěna z objednávek přijatých, lze vynechat krok počítání bilance a nechat si připravit k zajištění pouze karty z objednávky v množství na objednávce. Tím lze realizovat možnost "přímého" generování objednávek vydaných (OV) podle objednávek přijatých (OP).

Poskytovatel dat, plnění a vyprázdnění vyrovnávací paměti

Jak bylo řečeno výše, SCM obsahuje číselník datových zdrojů, které obsahují pevně definované SQL dotazy, které se použijí pro získání dat. Všechna data, se kterými se v SCM pracuje, jsou získávána pomocí interního objektu SCMDataProvider. Tento objekt slouží k získávání potřebných dat (tj. na požádání načítá data z databáze), dále k ukládání načtených dat do vyrovnávací paměti (tj. slouží i jako vyrovnávací paměť (cache)) a k vytváření pohledů na tato data pro funkční agendy SCM, QR funkce nebo OLE rozhraní.

Plnění vyrovnávací paměti:

Funkční agendy SCM, QR funkce nebo OLE rozhraní poskytovatele žádají o připravení dat pro konkrétní úlohu – bilanci, vývoj skladové položky, výpočet pokrytí dokladu apod. Přitom předají poskytovateli tyto informace:

použité datové zdroje
výstupní položky z datových zdrojů
seznam položek, za které se budou data filtrovat (omezovat), a jejich hodnoty
Poznámka...
Filtrování dat probíhá až nad načtenými daty a provádí jej poskytovatel dat, tedy nikoliv v rámci SQL dotazů do databáze. Podrobněji viz dále, příklad v části Možnosti omezování dat v agendách SCM.)

Sestavení výstupních dat z vyrovnávací paměti:

Na základě takového požadavku načte poskytovatel všechna potřebná data (která dosud načtená nemá, viz dále), uloží je do vyrovnávací paměti a připraví tzv. dataset (lze si představit jako tabulku připravených dat), který předá zpět tomu, kdo o data požádal (agendě SCM, QR funkci nebo OLE rozhraní). Při opakovaném vyvolání obdobného požadavku (např. vyvolání funkce Získat záznamy bez vyprázdnění vyrov. paměti s jiným omezením, vyvolání funkce Provést dotaz z jiné agendy či jen s jinou definicí sloupců resp. jinou sadou dat. zdrojů (s jinými datovými zdroji)) poskytovatel dat ví, které datové zdroje již má načtené a ty znovu nenačítá. Načítá jen ty, které dosud načtené nemá.

Výhoda tohoto chování je v rychlosti (v mnoha případech totiž postačí). Pozor! Nevýhoda je v tom, že pokud mezi dvěma dotazy došlo ke změně v datech, z nichž čerpá již dříve načtený datový zdroj, tato změna se neprojeví (do vyrovnávací paměti se automaticky nedostane). Pokud chcete, aby se projevila, je třeba vyrovnávací paměť vyprázdnit - pak se totiž při dalším načtení znovu načtou všechny dat. zdroje.

Možnosti vyprázdnění vyrovnávací paměti:

Vyprázdnit vyr. paměť lze různými způsoby:

Z agend SCM - použitím funkce Občerstvit v záložkách Seznam nebo pomocí funkce Získat záznamy s vyprázdněním vyrov. paměti ze záložky Omezení. (Vyprázdní se obsah původní a načte se nový).
Z jiných agend než SCM - použitím funkce Vyprázdnit vyrovnávací paměť - Ve většině agend, ve kterých jsou k dispozici funkce SCM (např. v objednávkách přijatých), je k dispozici i funkce pro vyprázdnění vyrovnávací paměti poskytovatele dat. (Vyprázdní se celý obsah, nikoli jen selektivně data získaná z dané agendy, z níž byla funkce vyvolána a paměť zůstane prázdná).
Poznámka...
Vyvoláním zmíněné funkce se vyprázdní jen dočasné tabulky, vlastní dočasný soubor na disku se maže při zavření ABRA Gen.

Možnosti načtení vyrovnávací paměti:

Jak plyne z textu výše, data do vyrovnávací paměti se načítají vždy, když Funkční agendy SCM, QR funkce nebo OLE rozhraní žádají o příslušná data a ve vyrovnávací paměti není načten potřebný dat. zdroj. Tedy použitím funkce Občerstvit v záložkách Seznam agend SCM nebo pomocí funkce Získat záznamy ze záložky Omezení, použitím QR funkce pro SCM např. ve sloupci v seznamu nějaké agendy, v definovatelném panelu, v tisk. sestavě apod., či voláním příslušných funkcí z OLE rozhraní.

Vnitřní realizace poskytovatele dat:

Pro realizaci takovéto podoby centrálního objektu poskytovatele dat, který spravuje veškerá data SCM, se používá vestavěná open source databáze SQLite. Jedná se o dynamickou dll knihovnu, která implementuje jednoduchý relační databázový systém s dotazovacím jazykem SQL. Načtená data jsou uložena v dočasném souboru na disku (což je vlastně aktuální obsah SQLite databáze), a nad nimi poskytovatel dat sestavuje s využitím paměťových tabulek požadované řezy (různé pohledy na data), které pak vrací místu, které je požadovalo.

Poskytovatel dat existuje jeden pro jedno přihlášení uživatele.

Možnosti omezování dat v agendách SCM

V SCM jsou různé možnosti omezování dat, které lze použít. Lze využít jen některou z nich, nebo je vhodně kombinovat. Omezování dat má výhodu ve větší rychlosti (dotazy nad menší (omezenou) množinou dat jsou rychlejší). Dále omezování dat umožňuje různé pohledy na data. Někdy nás zajímá jen údaj celkový např. za všechny sklady a doklady, jindy naopak jen za vybrané sklady, doklady apod. Jindy chceme vidět údaje oboje a mít vedle sebe v bilanci např. sloupec s objednaným zbožím z OP za všechny sklady a vedle toho sloupce po skladech (pro přehled, modelování apod.)

Kde lze nějakým způsobem definovat omezení pro výsledná zobrazená data:

omezení dané samotným SQL dotazem v dat. zdroji
omezení datového zdroje zadané v záložce Omezení v sadě datových zdrojů
omezení datového zdroje zadané v záložce Omezení v definici sloupců bilance
omezení zadané v záložce Omezení funkčních agend SCM
použití dynamicky filtrovaných sloupců

Možnosti jsou podobné, někdy lze téhož dosáhnout i více způsoby (které se buď vůbec neliší nebo se mohou lišit v rychlosti odezvy). Kterou možnost si vyberete, záleží na tom, čeho chcete docílit, zda lze předpokládat opakovanost takového požadavku nebo zda jde o řídký výskyt atd.

Odlišnosti v uplatnění omezení podrobněji objasníme na příkladu Bilance:

V Bilanci nechť je zvolena definice sloupců, nastaveno nějaké omezení a proveden dotaz. V ten moment je požadavek na načtení dat předán poskytovateli dat (jak bylo objasněno výše). Poskytovatel podle datových zdrojů obsažených ve zvolené definici (musí tam být alespoň jeden, jak bylo řečeno v kap. Definice sloupců bilance) a podle SQL dotazů v nich zadaných načte všechna data z databáze a uloží do vyrovnávací paměti. (Při tomto se žádné omezení zadané v záložkách Omezení neuplatňuje. Uplatní se jen "omezení" dané samotnými SQL dotazy - např. načítají se data "jen" z potvrzených a nevyřízených OP). Ve vyr. paměti jsou tedy "všechna" data načtená podle SQL dotazů z datových zdrojů ke všem sklad. kartám a skladům, které z těchto použitých datových zdrojů vyplynou.

Nad těmito všemi daty poskytovatel pro každý nadefinovaný sloupec bilance vytváří v paměti dočasnou tabulku (např. jedna tabulka pro sloupec zobrazující množství (Quantity) z OP, druhá pro totéž z OV apod.). Při tvorbě této tabulky se již uplatní omezení datového zdroje zadané v záložce Omezení v definici sloupců bilance.

Na závěr z těchto pomocných dočasných paměťových tabulek sestaví výsledný dataset (dočasná "tmp" tabulka pro danou agendu, přitom se uplatní omezení zadaná v záložce Omezení Bilance). (V agendě Poskytovatel dat by byl viditelný jako dočasná "tmp" tabulka.) Pokud by se poté otevřel např. Vývoj, obdobným způsobem by se nad daty ve vyrovnávací paměti sestavila další "tmp" tabulka.

Příklad

Mějme dodávanou definici sloupců bilance Obchod, která obsahuje dat. zdroje OP, OV, Požadavky na OV, Stav skladu, Spodní limit). Tu zkopírujeme jako Obchod_x a zadáme v ní omezení u datového zdroje OP jen za řadu OPx). Dále mějme 3 potvrzené nevyřízené objednávky přijaté v různých řadách, např. OP-1 (s kartami A, B, C v počtu 5 ks), OPx-1 (s kartami A, B v počtu 1,1ks) a OPy-1 (s kartami A, B v počtu 3,3ks). Pro jednoduchost žádné jiné OP neexistují.

V bilanci provedeme dotaz s vyprázdněním vyrovnávací paměti s definicí Obchod_x ⇒

Ve vyrovnávací paměti budou v jedné tabulce načteny všechny OP (tedy všechny sklad. karty ze všech potvrzených nevyřízených OP, bez omezení za řadu), v jiné všechny OV, v jiné všechny sklad. karty s nenulovým skladem atd. Nad touto vyrovnávací pamětí se sestaví výsledný dataset (dočasná "tmp" tabulka ), v tomto případě s omezením za řadu OPx a použije se pro zobrazení požadované Bilance ⇒

V Bilanci u karet A a B uvidíme ve sloupci OP pouze počty 1,1ks (tedy počty pouze z OPx, naopak počty z objednávek OP-1, OPy-1 v jiných řadách nebudou zahrnuty). (Přestože ve vyrovnávací paměti jsou načteny údaje ze všech potvrzených nevyřízených objednávek přijatých).

Pokud bychom si poté takovou bilanci chtěli prohlížet po částech, např. zobrazit si ji jen pro sklad. karty A, B, můžeme v záložce Omezení Bilance takové omezení za sklad. karty A, B zadat. ⇒ Původní dočasná "tmp" tabulka se nahradí novou, v tomto případě s omezením jednak za řadu OPx a dále za sklad. karty A, B) a tato se použije pro nové zobrazení Bilance. Pak uvidíme jen řádky se sklad. kartami A, B.