Práce se sklady v Kompletaci a kalkulace cen
Obsah kapitoly:
V normách kompletace se používají kalkulační sklady a sklady na řádcích normy.
- Kalkulační sklad materiálů – je sklad, pro který se provádí kalkulace. Výchozí cena pro kalkulaci se bere z něj, není-li zadán jiný sklad na řádku normy.
-
Sklad na řádku normy – je-li zadán, výchozí cena pro kalkulaci se bere z něj - má přednost před kalkulačním skladem. Zadává se jen v případě, že se materiál (resp. jeho cena) má brát z jiného než kalkulačního skladu.
Tyto sklady jsou velmi důležité pro kalkulaci cen norem: určují sklad, odkud se bude brát cena materiálu pro kalkulaci předpokládané ceny výrobku. Viz dále Kalkulace cen.
Pro vlastní kompletaci je důležité určit, který sklad bude:
-
Skladem výrobků = sklad pro příjem hotových zkompletovaných výrobků z obsahu z kompletačního listu.
Skladem, do kterého se přijmou zkompletované výrobky prostřednictvím dokladu PHV, je-li KL přepnut do stavu Dokončeno, je Sklad na řádku výrobku, viz položka Sklad v subzáložce Obsah kompletačního listu.
-
Skladem materiálu = sklad, odkud se bude vydávat to, co je na daném KL považováno za materiál (tedy materiály samotné a polotovary (výrobky), které se v rámci daného KL nebudou vyrábět, ale budou se spotřebovávat celé). To, odkud se bude vydávat materiál, určuje několik údajů. Jsou to položky Výchozí sklad materiálu a Provozní sklad na hlavičce dokladu (kompletačního listu) a sklady na řádcích materiálu (pro výjimky v čerpání materiálu):
Výchozí sklad materiálu – sklad, odkud se vydává materiál do kompletace, pokud není zadán přímo konkrétní sklad na řádku materiálu. Který sklad je pro daný KL výchozím, se zadává v položce Výchozí sklad v hlavičce KL.
Provozní sklad – je-li zaveden, kompletační list čerpá materiál nejprve z něj a pokud je požadavek vyšší než zásoba v něm, chybějící množství se sem převede automaticky z výchozího skladu materiálu. Který sklad je pro daný KL provozním, se zadává v položce Provozní sklad v hlavičce KL. Pokud se při převodu uplatní nedělitelnost jednotek a kompletační list vyčerpá menší množství, než bylo převedeno, v provozním skladu přebytek zůstává pro další použití. Zároveň lze samozřejmě provozní sklad zásobovat ručně vytvářenými doklady typu Převodka příjem - Převodka výdej. Provozní sklad prakticky slouží jako pomocný („příruční“) mezisklad a zavádí se zpravidla ke sledování hospodaření osob, které jsou odpovědné za provádění kompletace.
Kdy je provozní sklad použit:
Provozní sklad je pro daný materiál použit pouze tehdy, pokud je u daného materiálu v subzáložce Strom v položce Sklad uvedena hodnota <Provozní>. Aby tam tato hodnota mohla být, musí být nejdříve provozní sklad pro daný KL zadán (v položce Provozní sklad v hlavičce KL). Pak se hodnota <Provozní> v řádku daného materiálu v KL buď objeví automaticky (pokud pro něj máte použití provozního skladu nastaveno v normách (viz položka Provozní sklad=Ano v řádku normy)) nebo ji budete moci zadat ručně (viz položka Sklad v Panelu pro editaci materiálu).Sklad na řádku materiálu – je-li zadán (jiný než výchozí resp. provozní) v položce Sklad v subzáložce Strom výrobního listu, přebírá funkci skladu výchozího resp. provozního - tj. z něj se provede výdej přímo do kompletace. Používá se zpravidla pro vytvoření výjimky oproti výchozímu skladu.
Skladem materiálu tedy bude:
- buď provozní sklad, je-li v řádku materiálu použit
- nebo sklad uvedený na řádku materiálu, což může být:
- buď konkrétní sklad různý od výchozího resp. provozního
- nebo výchozí sklad
Je-li to vhodné, je možné použít jeden sklad pro "více účelů" - tedy např. výchozí sklad materiálu může být stejný jako sklad pro příjem výrobků. V tomto smyslu se však nesmí shodovat sklad provozní a výchozí, příp. provozní a sklad v řádku materiálu.
Výdej materiálu se provede prostřednictvím dokladu VMV, příp. PRV a PRP při práci s provozním skladem, je-li KL převeden ze stavu Příprava do stavu Výdej materiálu příp. rovnou do stavu Dokončeno.
Sklady na hlavičce kompletačního listu
Při založení nového kompletačního listu musí uživatel na jeho hlavičce vyplnit povinnou položku Výchozí sklad materiálu, která může být předvyplněna výchozím skladem materiálu uvedeným v agendě Nastavení kompletace pro zadanou řadu kompletačních listů. Předvyplněný výchozí sklad materiálu lze podle potřeby změnit. Položka Provozní sklad není povinná. I tato položka může být předvyplněná provozním skladem uvedeným v agendě Nastavení kompletace pro zadanou řadu kompletačních listů. Předvyplněný provozní sklad lze také podle potřeby změnit.
Sklady na řádcích výrobků
Při ručním plnění subzáložky Obsah, tj. při vkládání výrobků do kompletačního listu se Sklad pro příjem hotových výrobků předvyplní skladem zadaným v Nastavení kompletace pro zadanou řadu výrobních listů.Tento sklad lze podle potřeby změnit.
Sklady na řádcích materiálů
Subzáložka Strom kompletačního listu obsahuje editovatelné řádky materiálů s položkou Sklad (materiálu). Tato položka může být na řádku materiálu předvyplněná skladem zadaným v řádku normy a lze ji podle potřeby měnit. Není-li tato položka vyplněna, čerpá se materiál z výchozího skladu materiálu zadaného na hlavičce kompletačního listu. Příp. se čerpá z provozního skladu, je-li používán provozní sklad, viz výše.
V následujícím textu popíšeme postup čerpání materiálu a ukládání výrobků s ohledem na možnosti využití skladů v kompletačním listu.
Kompletace bez provozního skladu:
Předpokládejme předvolby skladů v Nastavení kompletace pro řadu kompletačních listů KL1:
- Výchozí sklad materiálu: sklad A
- Provozní sklad: není zadán
- Sklad výrobků: sklad X
Cílem úlohy je zkompletovat výrobky V1 pro sklad X a V2 pro sklad Y a čerpat materiál tak, jak je zadáno v jejich normách podle následující tabulky:
Výrobek | Materiál | Sklad z řádku normy |
---|---|---|
V1 | M1 | - |
M2 | - | |
V2 | M1 | - |
M2 | - | |
M3 | sklad B |
V kompletačním listu se pak postupuje takto:
Při jeho založení a zadání řady KL1 se automaticky předvyplní položka Výchozí sklad skladem A. Po zadání výrobků V1 a V2 a jejich počtů do obsahu kompletačního listu je u obou výrobků automaticky předvyplněn sklad pro příjem hotových výrobků skladem X. Aby bylo splněno zadání, je třeba u výrobku V2 změnit sklad X na sklad Y.
V subzáložce Strom je pak v řádcích materiálů M1 a M2 položka Sklad prázdná (v kompletaci se použije sklad z hlavičky KL1) a řádek materiálu M3 obsahuje sklad B (předvyplní se z normy kompletace a dá se dodatečně ručně změnit), tedy tak, jak bylo zadáno v normách obou výrobků.
Výsledný tok materiálu a výrobků je následující:
- materiály M1 a M2 jsou do kompletace vydány z (výchozího) skladu A (je uveden na hlavičce kompletačního listu)
- materiál M3 ze skladu B (je uveden přímo na řádku materiálu)
- na závěr se přijme výrobek V1 na sklad X a výrobek V2 na sklad Y
Vše znázorňuje obrázek:
Obrázek k příkladu č.1: Tok surovin a výrobků ve výrobě bez provozního skladu.
Kompletace s využitím provozního skladu:
Předpokládejme předvolby skladů v Nastavení kompletace pro řadu kompletačních listů KL2:
- Výchozí sklad materiálu: sklad A
- Provozní sklad: sklad P
- Sklad výrobků: sklad X
Cílem úlohy je zkompletovat výrobky V1 pro sklad X a V2 pro sklad Y a čerpat materiál tak, jak je zadáno v jejich normách podle následující tabulky s využitím provozního skladu P:
Výrobek | Surovina | Sklad z řádku normy |
---|---|---|
V1 | M1 | - |
M2 | - | |
V2 | M1 | - |
M2 | - | |
M3 | sklad B |
Doplňující podmínka - zásoby v okamžiku provádění vlastní kompletace: předpokládejme, že materiálu M1 je v provozním skladu dostatek k pokrytí požadavků dané kompletace a naopak materiálu M2 a M3 se v provozním skladu nedostává.
V kompletačním listu se pak postupuje takto:
Při jeho založení a zadání řady KL2 se automaticky předvyplní položka Výchozí sklad skladem A a položka Provozní sklad skladem P. Po zadání výrobků V1 a V2 a jejich počtů do obsahu kompletačního listu je u obou výrobků automaticky předvyplněn sklad pro příjem hotových výrobků skladem X. I zde je třeba u výrobku V2 změnit sklad X na sklad Y.
V subzáložce Strom je i zde v řádcích materiálů M1 a M2 položka Sklad prázdná (v kompletaci se použije sklad z hlavičky VL2) a řádek materiálu M3 obsahuje sklad B (předvyplní se z normy kompletace a dá se dodatečně ručně změnit), tedy tak, jak bylo zadáno v normách obou výrobků.
Výsledný tok materiálu a výrobků je následující:
- nejprve je materiál M2 převeden z výchozího skladu A do provozního skladu P (automaticky na pozadí v rámci výdeje materiálu do kompletace) - převádí se pouze chybějící množství, tedy rozdíl mezi celkovým požadavkem a zásobou v provozním skladu
- obdobně je převedeno chybějící množství materiálu M3 ze skladu B uvedeného přímo na řádku materiálu do provozního skladu P
- následně je proveden výdej materiálů M1, M2 a M3 do kompletace z provozního skladu
- na závěr se přijme výrobek V1 na sklad X a výrobek V2 na sklad Y
Vše znázorňuje obrázek:
Obrázek k příkladu č.2: Tok surovin a výrobků ve výrobě s provozním skladem.
Dále je uvedeno:
Kalkulace cen se v kompletaci objevuje na více místech a na všech probíhá podle obdobného mechanismu (s drobnými odlišnostmi). Jedná se o:
- Kalkulaci norem - vyvolává se funkcí Kalkulace, která při změně v normě vypočte předpokládanou cenu výrobku na základě aktuálních výchozích cen materiálu.
- Vyčíslení cen v Kompletačních listech (KL) a to:
- Ceny z norem na řádcích KL potažmo celkové Ceny z norem na hlavičce KL
- Předpokládané ceny na řádcích KL potažmo celkové Předpokládané ceny na hlavičce KL
Při kalkulaci cen je důležitá práce se sklady. Jaký sklad bude použit pro vyčíslení výchozí ceny materiálu. Dále je důležitý Přednostní původ cen pro kalkulace (výchozí cena pro kalkulaci) – viz Přednostní původ cen pro kalkulace v Nastavení kompletace pro daný sklad.
Platí:
- Kalkulace normy (v Normách i v Kompletačních listech (KL)) bere ohled na nastavení příznaku Rozpad v normě, resp. příznaku Vyrábět v KL.
- Program prochází řádky normy a pro každý řádek vypočítá celkovou skladovou cenu požadovaného množství materiálu.
- Jestliže při výpočtu narazí na řádek obsahující výrobek (polotovar), který se nemá dále rozpadat resp. vyrábět, použije cenu polotovaru na daném skladu, nová kalkulace polotovaru se neprovádí.
- Jestliže při výpočtu narazí na řádek obsahující výrobek (polotovar), který se má dále rozpadat resp. vyrábět, vypočte i jeho cenu z ceny materiálu na jeho řádcích.
- U kalkulace v agendě Normy: Pokud na řádku normy není zadán sklad, hledá se cena materiálu v kalkulačním skladu. Jestliže na řádku sklad je, nebere se cena materiálu z kalkulačního skladu, ale ze skladu na řádku normy.
- U kalkulace v agendě KL: Cena materiálu se hledá přesně v tom skladu, který je uveden na řádku materiálu (což může být konkrétně zadaný sklad, nebo výchozí sklad či provozní sklad z hlavičky KL). Přičemž u KL s provozním skladem navíc platí, že ceny se hledají přednostně v provozním skladu, ale pokud se v něm nenajde dílčí karta (nebyla dosud založena) nebo se nenajde nenulová cena, systém pokračuje v hledání a pokusí se najít nenulovou cenu z dílčí karty skladu materiálu (výchozí sklad příp. konkrétně zadaný sklad v řádku materiálu).
- Pro výše uvedený výpočet se použije Výchozí cena pro kalkulaci, viz výše.
- U kalkulace v agendě Normy:
Přenos zkalkulované ceny z norem do sklad. karty:
- Funkce Kalkulovat (volaná z Norem funkcí Kalkulovat) uloží vypočtenou cenu finálního výrobku do položky Poslední pořizovací cena dílčí sklad. karty dané kalkulačním skladem normy (viz výše).
- Zápis se neprovádí, když není určen kalkulační sklad, ani když je na daném skladu/dílčí kartě nenulová zásoba.
- Zápis se také neprovádí ani při přepočtech ceny dle norem v režimu editace.
X se vyrobí na sklad A, odtud se převede (převodkou) na sklad B a ve skladu B se vloží jako nevyráběný polotovar do finálního výrobku Y
- požadováno je, aby se při kalkulaci finálního výrobku uplatnila cena polotovaru X, kterou má na skladu B a neprováděla se zde nová kalkulace tohoto polotovaru
⇒ z toho plyne nastavení:
- v normě pro finální výrobek Y je třeba na hlavičce zadat kalkulační sklad materiálu = B, na řádku polotovaru X sklad nevyplňovat a nastavit Rozpad=Ne, u ostatních řádků materiálů finálního výrobku nastavit sklady, ze kterých se mají tyto čerpat (např. C)
- kalkulace normy pak uloží vypočtenou cenu fin.výrobku Y na dílčí kartu ve skladu B
- v KL se pak polotovar X čerpá ze zásoby skladu B
Aby předchozí příklad uspokojivě v praxi fungoval, je potřeba, aby převodka-příjem ukládala cenu převáděných skl.karet do dílčí karty cílového skladu. Aktualizaci cen z převodek je třeba zajistit parametrem z Firemního nastavení "Povolit aktualizaci poslední pořizovací ceny na dílčí skl.kartě při převodech mezi sklady".
V opačném případě by to mělo za následek, že by se při kalkulaci normy brala pro polotovar X podle předchozího příkladu cena, kterou stanovila předchozí uzávěrka, příp. nějaká předchozí kompletace nebo málo pravděpodobný předchozí normální příjem na tento sklad. Při kalkulaci nové normy by to byl problém, protože v dílčí kartě polotovaru na skladu B bude cena nulová.
Přepočet cen na normě:
Kalkulace cen na normě (tj. aktualizace Cen na řádcích normy potažmo Celkové ceny na hlavičce normy) se provádí:
- ručně - při vyvolání funkce Kalkulovat.
- automaticky - vždy, když se ukládá norma, která byla předtím otevřena pro opravy - Tj. jakákoli změna normy (tedy i jen rozeditování a uložení) způsobí, že si systém pro dané materiály/polotovary normy "natáhne" jejich aktuální ceny (tj. u materiálu např. z dílčí sklad. karty (s ohledem na nastavení "výchozí ceny pro kalkulace", viz výše), u polotovarů se dopočtou dle algoritmu uvedeného výše) a podle nich zaktualizuje ceny v řádcích normy. Aktuální ceny z řádků se adekvátně promítnou do celkové ceny na hlavičce Normy.
Přepočet cen na KL:
Kalkulace cen na KL se provádí:
- ručně - při vyvolání funkce Přepočítat podle norem:
- Nejsou-li k přepočtu vybrány všechny řádky, postupuje se přírůstkově - tj. k původní ceně výrobku se přičítá (kladný/záporný) rozdíl mezi původní a novou cenou materiálu.
Jsou-li k přepočtu vybrány všechny řádky, napřed se vynulují ceny výrobků a sumy na KL a poté se vše propočte od začátku.
To umožní provést "narovnání" případných nesrovnalostí mezi cenami materiálu, výrobků a celého KL, které mohly při změnách v KL postupně vzniknout.
-
automaticky - pokud na řádku materiálu/polotovaru došlo k nějaké změně:
- Princip je takový, že se vždy počítá jednak průběžná ("předpokládaná") cena, ale i ta původní ("z norem") - ale ta místo počtů případně upravených v rámci editace KL a případné skl.karty po záměně (po náhradě) vezme pro přepočet v potaz původní sklad. kartu a původní počet tak, jak přišly z normy daného výrobku.
- Pokud na řádku materiálu/polotovaru došlo k nějaké změně (náhrada materiálu/změna množství (i na nulu)/vymazání řádku s materiálem), systém si pro daný materiál/polotovar "natáhne" jeho aktuální cenu (tj. u materiálu např. z dílčí sklad. karty (s ohledem na nastavení "výchozí ceny pro kalkulace", viz výše), u polotovaru se dopočtou dle algoritmu uvedeného výše) tak, aby se u daného měněného řádku zohlednily ceny platné v okamžiku výpočtu.
- Tyto ceny se promítnou do nadřízeného výrobku (viz výše Postup při kalkulaci cen), čímž může na KL dojít nejen ke změně "Předpokládané ceny", ale i "Ceny z norem".
-
Pokud byl řádek s materiálem (příp. její náhradou) zcela vymazán, daný materiál se do "Ceny z norem" vůbec nezapočítává (tj. jakoby v normách vůbec nebyl). (Pokud ale bylo na řádku s materiálem pouze sníženo množství na nulu, započítává se materiál do "Ceny z norem" normálně (v množství, v jakém je v normě)).
Tzn., že při změně množství materiálu (i na nulu) cena z norem zůstane zachovaná (resp. se pouze zaktualizuje promítnutím natažené aktuální ceny materiálu) a při vymazání řádku materiálu se cena z norem vypočte jinak a to bez vymazaného řádku.
-
Aktuální cena materiálu/polotovarů se "natáhne" jen pro řádky postižené změnou, pro ostatní nikoli, ty zůstanou beze změny.
Tzn., že pokud máme v KL materiál A a B, u obou došlo ke změně ceny od doby zadání KL a nyní změníme množství materiálu A, natáhne se aktuální cena jen pro materiál A (cena materiálu B v KL zůstane po staru). To ale není nijak na závadu, jelikož tyto ceny jsou pouze orientační. Po převodu KL do stavu Dokončeno a následné skladové uzávěrce se ceny na dokladech PHV, VMV, příp. PRP, PRV (generovaných při dokončení KL) upřesní a rovněž na KL bude uvedena přesná koncová cena čerpaná z dokladu PHV.
Různé kombinace objasníme na podrobném příkladu:
V nastavení kompletace nechť je nastavena jako výchozí cena pro kalkulaci poslední pořizovací cena z dílčí sklad. karty. Mějme výrobek "barva", do něhož vstupuje:
--- 1kg základovky s poslední nákupní cenou 200Kč/kg.
--- 1kg materiáluX s poslední nákupní cenou 300Kč/kg.
"Základovka" má jako náhradu "podkladový nátěr" s nákupní cenou 130Kč/kg.
Vystavíme KL na tento výrobek. Na KL budou ceny:
- Cena z norem = 500Kč (=200+300)
- Předpokládaná cena = 500Kč (=200+300)
Poté nechť se změnily ceny materiálu (např. byla zadána nová skladová příjemka do daného skladu materiálu):
- cena základovky 200 → 220Kč/kg
- cena materiáluX 300 → 310Kč/kg
Následně budeme provádět změny:
1) v KL není žádná náhrada materiálu
-
1a) změníme počet materiáluX (ale ne na nulu, např. na 2kg a pak zpět na 1kg):
⇒zaktualizuje se info o nákupní ceně materiáluX, čili ceny se změní následovně:
- Cena z norem = 510Kč (200+310, tj. počítány materiály dle norem, u změněných materiálů v cenách platných v okamžiku výpočtu - základovka však měněná nebyla, čili ve staré ceně 200)
- Předpokládaná cena = 510Kč (200+310, tj. počítány skutečné materiály zadané na KL)
-
1b) změníme počet materiáluX (na nulu):
⇒zaktualizuje se info o nákupní ceně materiáluX, čili ceny se změní následovně:
- Cena z norem = 510Kč (200+310, tj. počítány materiály dle norem, u změněných materiálů v cenách platných v okamžiku výpočtu - základovka však měněná nebyla, čili ve staré ceně 200)
- Předpokládaná cena = 200Kč (200+0, tj. počítány skutečné materiály zadané na KL)
-
1c) vymažeme řádek s materiálemX:
⇒řádek byl smazán, čili cena z norem se přepočte. Ceny se změní následovně:
- Cena z norem = 200Kč (200+0, tj. počítány materiály dle norem, u změněných materiálů v cenách platných v okamžiku výpočtu - základovka však měněná nebyla, čili ve staré ceně 200)
- Předpokládaná cena = 200Kč (200+0, tj. počítány skutečné materiály zadané na KL)
-
1d) v KL provedeme náhradu materiálu: základovku za podkl.nátěr:
⇒zaktualizuje se info o nákupní ceně základovky, čili ceny se změní následovně:
- Cena z norem = 520Kč (220+300, tj. počítány materiály dle norem, u změněných materiálů v cenách platných v okamžiku výpočtu - materiálX však měněn nebyl, čili ve staré ceně 300)
- Předpokládaná cena = 430Kč (130+300, tj. počítány skutečné materiály zadané na KL)
2) v KL je náhrada materiálu dle bodu 1d) a cena podkl.nátěru nechť se změnila takto: 130 → 140Kč/kg a došlo k další změně ceny základovky 220Kč → 225Kč:
-
2a) změníme počet materiáluX (ale ne na nulu, např. na 2kg a pak zpět na 1kg):
⇒zaktualizuje se info o nákupní ceně materiáluX, čili ceny se změní následovně:
- Cena z norem = 530Kč (220+310, tj. počítány materiály dle norem, u změněných materiálů v cenách platných v okamžiku výpočtu - podkl.nátěr (a tím i základovka) však nyní měněn nebyl, čili základovka ve staré ceně 220)
- Předpokládaná cena = 440Kč (130+310, tj. počítány skutečné materiály zadané na KL - podkl.nátěr však nyní měněn nebyl, čili ve staré ceně 130)
-
2b) změníme počet materiáluX (na nulu):
⇒zaktualizuje se info o nákupní ceně materiáluX, čili ceny se změní následovně:
- Cena z norem = 530Kč (220+310, tj. počítány materiály dle norem, u změněných materiálů v cenách platných v okamžiku výpočtu - podkl.nátěr (a tím i základovka) však nyní měněn nebyl, čili základovka ve staré ceně 220)
- Předpokládaná cena = 130Kč (130+0, tj. počítány skutečné materiály zadané na KL - podkl.nátěr však nyní měněn nebyl, čili ve staré ceně 130)
-
2c) vymažeme řádek s materiálemX:
⇒řádek byl smazán, čili cena z norem se přepočte. Ceny se změní následovně:
- Cena z norem = 220Kč (220+0, tj. počítány materiály dle norem, u změněných materiálů v cenách platných v okamžiku výpočtu - podkl.nátěr (a tím základovka) však nyní měněn nebyl, čili základovka ve staré ceně 220)
- Předpokládaná cena = 130Kč (130+0, tj. počítány skutečné materiály zadané na KL - podkl.nátěr však nyní měněn nebyl, čili ve staré ceně 130)
-
2aa) změníme počet podkl.nátěru (ale ne na nulu, např. na 2kg a pak zpět na 1kg):
⇒zaktualizuje se info o nákupní ceně základovky i podkl.nátěru, čili ceny se změní následovně:
- Cena z norem = 525Kč (225+300, tj. počítány materiály dle norem, u změněných materiálů v cenách platných v okamžiku výpočtu - materiálX však nyní měněn nebyl, čili ve staré ceně 300)
- Předpokládaná cena = 440Kč (140+300, tj. počítány skutečné materiály zadané na KL - materiálX však nyní měněn nebyl, čili ve staré ceně 300)
-
2bb) změníme počet podkl.nátěru (na nulu):
⇒zaktualizuje se info o nákupní ceně základovky i podkl.nátěru, čili ceny se změní následovně:
- Cena z norem = 525Kč (225+300, tj. počítány materiály dle norem, u změněných materiálů v cenách platných v okamžiku výpočtu - materiálX však nyní měněn nebyl, čili ve staré ceně 300)
- Předpokládaná cena = 300Kč (0+300, tj. počítány skutečné materiály zadané na KL - materiálX však nyní měněn nebyl, čili ve staré ceně 300)
-
2cc) vymažeme řádek s podkl.nátěrem:
⇒řádek byl smazán, čili cena z norem se přepočte. Ceny se změní následovně:
- Cena z norem = 300Kč (0+300, tj. počítány materiály dle norem, u změněných materiálů v cenách platných v okamžiku výpočtu - materiálX však nyní měněn nebyl, čili ve staré ceně 300)
- Předpokládaná cena = 300Kč (0+300, tj. počítány skutečné materiály zadané na KL - materiálX však nyní měněn nebyl, čili ve staré ceně 300)
Jak bylo objasněno v popisu procesu kompletace, při převodu KL do stavu Výdej materiálu resp. Dokončeno vznikají skladové doklady (VMV, PRV, PRP, PHV). Ceny se pro ně stanovují následovně:
- VMV - materiály na VMV se ocení předběžnou skladovou cenou (což je u VMV obsah položek Poslední pořizovací cena na dílčí kartě a Dopl. cena z dílčích skl. karet skladu, z něhož se materiál čerpá). Tyto položky jsou průběžně aktualizovány z cen příjemek (PR) materiálu do skladu.
- PRV - materiály na PRV se ocení předběžnou skladovou cenou (což je obdobně jako u VMV posl. nákupní cena skl. karty, akorát se použije dílčí karta toho skladu, z něhož se převádí).
- PRP - materiály na PRP se ocení předběžnou skladovou cenou (což je cena ze svázané PRV).
-
PHV - do položek J.cena se předvyplní ceny, které jsou pro dané výrobky zapamatované na KL z poslední kalkulace cen (z položek Předpokládaná cena v Obsahu KL).
Položka Kompletní ceny se nastaví na "Ano". Tento příznak informuje skladovou uzávěrku, že je možné doklad zpracovat sklad. uzávěrkou.
Interně v programu: Do tabulky ProductionTasks2 se dále vygenerují záznamy vazeb vydaného materiálu (VMV) a přijatých výrobků (PHV). (Aby bylo možné vypočíst skladovou cenu výrobku podle skladových pohybů spotřebovaných materiálů, které s oceněným výrobkem souvisí podle Výrobní úlohy (ProductionTask_ID), viz výpočet skladových cen.)
Z výše uvedeného plyne, že převod KL do stavu Dokončeno nevyvolává přepočet cen výrobků podle aktuálních cen materiálu (viz výše Přepočet zkalkulovaných cen). (Takto je tedy vlastně stanovena předběžná skladová cena pro PHV generované z KL.)
Důsledek: Pokud se od poslední rekalkulace změnila cena materiálu vstupujícího do některého výrobku/polotovaru daného KL, nebude tato změna nijak promítnuta v ceně daného výrobku předvyplněné na vygenerovaný KL. To ale není nijak na závadu. Tyto ceny jsou stejně pouze přibližné (orientační). Upřesní se po provedení sklad. uzávěrky.
Při uzávěrce se ceny na PHV přesně dopočtou z cen oceněných VMV, které s oceňovaným výrobkem na PHV souvisí podle Výrobní úlohy (ProductionTask_ID), viz Výpočet skladových cen. Výpočet ceny na PHV podrobněji viz též Skladové výrobní doklady - Skladová uzávěrka skladových výrobních dokladů.
Pouze je třeba k této skutečnosti přihlédnout, pokud tyto předběžné ceny nějak dále využíváte.