Účetní a daňové odpisy

V této kapitole rámcově popíšeme:

Vedle daňových odpisů si může firma stanovit libovolný způsob účetního odpisování podle vlastního uvážení a charakteru majetku. Tyto účetní odpisy jdou také do nákladů firmy, ale neovlivňují nijak velikost daňového základu pro daň z příjmu. Ovlivňují pouze účetní hospodářský výsledek, tedy vlastní bilanci podniku.

S účetními odpisy odlišnými od daňových odpisů nejčastěji pracují akciové společnosti (kvůli stanovení odpovídajících dividend akcionářů), příp. společnosti se zahraniční účastí, nicméně v zásadě je může použít kdokoliv. Toto rozdělení doporučujeme z důvodu, že daňové odpisy je možné přerušit, ale účetní ne. Pokud jsou nastavené shodné daňové a účetní odpisy, nelze je oddělit a přeruší se automaticky i účetní odpisy.

Způsob účetního odpisu si definuje účetní jednotka sama. Není tedy nikde v zákoně stanoveno, jak. V praxi se používá několik způsobů:

  • Konstantní lineární odpis na daný počet let (resp. měsíců) - v tomto případě k definici stačí roční procento odpisu, resp. jen počet let/měsíců odpisování (stanoví se v definici účetní odpis. skupiny), variantou je případ, kdy je zadáno Datum konce odepisování účetních odpisů
  • Obecně nějaký nelineární odpis - v tomto případě se musí v definici zadat procento odpisu pro každý rok (stanoví se v definici účetní odpis. skupiny)
  • Možné také je, že účetní jednotka se účetními odpisy nezabývá, pak účetní odpisy jsou totožné s daňovými. V takovém případě se účetní odpisy vůbec nevyčíslují a používají se částky odpisů podle odpisů daňových.

Způsob odpisování se volí v položce Způsob účetního odpisování v subzáložce Údaje pro odpisy karty majetku.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Postup vyčíslení úč. odpisů pro většinu způsobů odpisování

Neplatí pro případ, kdy je zadáno účetní odpisy podle daňových a dále pro případ, kdy je zadáno Datum konce odepisování účetních odpisů, kdy se postupuje jiným způsobem (viz dále Postup vyčíslení úč. odpisů, je-li zadáno Datum konce úč.odpisování).

Účetní odpisy se vždy vyčíslují měsíčně. Jak bylo řečeno v kap. Napočtení odpisů a jejich přepočet, systém po zařazení majetku do evidence k odpisovanému majetku napočítá odpisy dle metody odpisování a to až do úplného odepsání (tj. do nuly) příp. do zůstatkové hodnoty platné v okamžiku úplného vyřazení. Výjimkou je případ, kdy je zadána Zbytková hodnota účetních odpisů, více viz popis dané položky.

Možnost jejich účtování jednou ročně je nadbytečná, protože pokud účetní jednotka vede účetní odpisy (odlišně od daňových), pak ji rozpad do měsíců bezesporu bude zajímat.

Doba účetního odepisování plyne z definice zvolené účetní odpisové skupiny, ze zadaných ročních sazeb a délky odpisování. Doba úč. odpisů je v praxi zpravidla určována v letech, ale v některých případech je požadavek také na měsíce (např. lisovací formy). Proto je v definici účetní odpisové skupiny jednak zadání počtu let odpisování a jednak zadání počtu měsíců účetního odepisování (s tím, že se paralelně zobrazuje přepočet na roky vyjádřený desetinným číslem). U účetních odpisů se zadané roční sazby vztahují vždy na příslušných 12 měsíců od zařazení (resp. od uplatnění prvního účetního odpisu, v závislosti na nastavení položky Začátek účetních odpisů) a počtem let odpisování se myslí počet roků (po 12-ti měsících, přičemž 12 měsíců se nemusí přesně krýt s kalendářními roky) od zařazení (resp. od uplatnění prvního účetního odpisu). Tedy účetně se celkem odepisuje počet měsíců stanovený z definice odp. skupiny bez ohledu na to, jakým způsobem jsou definovaná období.

Pokud došlo k přecenění, může se samozřejmě počet měsíců odpisování příslušně zvýšit nebo snížit.

Měsíční účetní odpisy (v případě vlastních účetních odpisů) se vyčíslují následovně:

  • Výpočet se provádí postupně pro jednotlivé měsíce, po které se majetek odepisuje. Výpočet začíná buďto od okamžiku, kdy karta byla zařazena do evidence (pokud žádné odpisy nebyly dosud zaúčtovány) a nebo měsícem následujícím za posledním zaúčtovaným odpisem.
  • Při výpočtu každého měsíce se nejprve vypočítává roční odpis (odpis za 12 měsíců). Základem pro jeho výpočet je vstupní nebo zůstatková cena na počátku daného měsíce, který se počítá, plus případné změny cen, které právě v tomto měsíci nastaly. Roční odpis se pak spočte podle přiřazeného algoritmu na dané kartě majetku (např. účetní odpisové skupiny).
  • Částka ročního odpisu se nijak nezaokrouhluje.
  • Z částky ročního odpisu se odvodí částka měsíčního odpisu pro právě počítaný měsíc a to jako 1/12 (jedna dvanáctina) ročního odpisu (tj. odpisu za příslušných 12 měsíců). Výsledná částka je měsíčním účetním odpisem pro tento počítaný měsíc. (Tedy na rozdíl od výpočtu daňových odpisů se do výpočtu měsíčního odpisu nijak nezohledňují částky odpisů za předchozí měsíce.)
  • Částka měsíčního odpisu se zaokrouhluje tak, jak je nastaveno v Nastavení parametrů majetku v položce Zaokrouhlení měsíčního účetního odpisu. Díky tomu může dojít k rozdílu v sumě všech měsíčních odpisů za celé období v porovnání s vypočtenou částkou ročního odpisu. Tento (haléřový) rozdíl se u účetních odpisů karet jednoduchých a karet s neoceněnými prvky nijak nevyrovnává, ale vzhledem k tomu, že jde v podstatě o haléřové částky, je tento rozdíl zanedbatelný. Viz též zaokrouhlení u účetních odpisů.

    Tento postup se opakuje pro další měsíce a další období až do konce odpisování, kdy je odepsáno do nuly nebo výše zbytkové hodnoty účetních odpisů, případně do úplného vyřazení majetku. Odpisování může také být v určitém období přerušeno (viz vliv přerušení na účetní odpisy).

Toto samozřejmě platí jen pro případ vlastních účetních odpisů. Pokud je na kartě majetku nastaveno účetní odpisy podle daňových, pak se částky účetních odpisů přebírají od daňových a nijak se samostatně nevyčíslují.

Srovnejte s vyčíslením daňových měsíčních odpisů, které probíhá odlišně.

U souboru prvků se výpočet provádí zvlášť pro každý prvek, viz Účetní odpisy u prvků.

Objasníme na příkladu:

Mějme účetní odpisovou skupinu nadefinovanou tak, že se má odepisovat 3 roky, tedy 36 měsíců odpisování. V prvním roce 50%, v druhém roce 30% a ve třetím roce 20%. Dále máme nadefinována období 2001 a 2002 shodná s kalendářním rokem a období 2003 jako zkrácené, které končí 30.6.2003. Kartu majetku ve vstupní účetní ceně 1000000 zařadíme 1.3.2001 s tím, že měsíční odpisy se mají uplatnit již v měsíci zařazení. Pak měsíční odpisy budou od března 2001 do února 2002 ve výši 4167 (50000:12), od března 2002 do února 2003 ve výši 2500 (30000:12), od března 2003 do ledna 2004 ve výši 1667 (20000:12), v únoru 2004 ve výši 1659, tj. ve výši zbývající zůstatkové ceny. Tedy celkem se účetně odpisuje přesně 36 měsíců, bez ohledu na to, jak jsou definovaná období.

 

Postup vyčíslení úč. odpisů, je-li zadáno Datum konce úč.odpisování

Měsíční účetní odpis se v tomto případě nevyčísluje standardním způsobem, na parametry zvolené účetní odpis. skupiny (sazba a délka odpisování) se nehledí. Doba odpisování se odvodí ze zadaného Data konce odepisování a částka odpisu je v každém měsíci stejná po zadanou dobu odpisování (změní se jen, pokud došlo k přecenění, nicméně i poté je částka znovu konstantní až do úplného odepsání).

V každém měsíci se vyhodnotí, jaká je "zůstatková doba odpisování" a to jako počet měsíců zbývajících do zadaného data konce účetního odpisování. Těmi se vydělí aktuální zůstatková hodnota majetku. Měsíční odpis se tedy stanoví následovně:

odpis = aktuální zůstatková cena / počet měsíců odpisování

Při výpočtu se uplatňuje zaokrouhlení podle nastavení parametrů majetku. Viz též Zaokrouhlování u účetních odpisů.

Vstupní cena nechť je 100000, majetek byl zařazen k 1.1.2013, odpisová skupina lineární na 5 let, zadané Datum konce odepisování nechť je např. 1.5.2019. Karta se v tomto případě tedy bude odepisovat celkem 65 měsíců a měsíční odpis (pokud nedojde ke změně ceny apod.) bude vypočten zaokrouhlen dle popisu výše jako 100000/65=1539. Nechť pak k 1.5.2014 dojde ke zvýšení vstupní ceny o 20000. Od května 2014 bude tedy odpis vyčíslen jako aktuální zůst. úč. hodnota děleno zbývajícím počtem měsíců, tj. (120000 - 4*1539)/61.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Systém umožňuje přerušit jak účetní tak i daňové odpisy. Před zadáním účetních odpisů však doporučujeme uživateli ověřit, zda-li je přerušení účetních odpisů v souladu s platnými legislativními normami a účetními pravidly!

Pokud je zadáno přerušení odpisování pro nějaké období, pak to znamená, že účetní odpisy v měsících, které spadají do přerušeného období, jsou nulové a nepočítají se jako měsíce, ve kterých se odpis uplatnil, tedy nejsou započteny do 12-ti měsíců, pro které je definovaná daná sazba. Objasníme na příkladu:

Mějme období definované dle následující tabulky:

Období Datum od-do
2001 1.1.2001-31.12.2001
2002 1.1.2002-30.6.2002
2003 1.7.2002-30.6.2003

Další období zatím definovaná nejsou, použijí se tedy virtuální. Dále účetní odpisovou skupinu s počtem let odpisování 3, tedy 36 měsíců:

Rok Sazba
1 50%
2 30%
3 20%

Kartu majetku ve vstupní ceně 100000,- zařadíme 1.3.2001 s tím, že účetní odpis se má uplatnit od měsíce zařazení. Dále zadáme přerušení odpisů včetně účetních pro období 2002. Odpis pro prvních 12 měsíců odpisování, ve kterých se má odpisovat, je 50% ze 100000,-, tedy 50000. Odpis pro dalších 12 měsíců odpisování, ve kterých se má odpisovat, je 30000,- a odpis pro dalších 12 měsíců odpisování, ve kterých se má odpisovat, je 20000,-. Odpisy budou napočteny následovně:

Měsíc Období Odpis Měsíc Období Odpis Měsíc Období Odpis Měsíc Období Odpis
3/2001 2001 4167 3/2002 2002 0 3/2003 2003 2500 3/2004 posl+1 1667
4/2001 2001 4167 4/2002 2002 0 4/2003 2003 2500 4/2004 posl+1 1667
5/2001 2001 4167 5/2002 2002 0 5/2003 2003 2500 5/2004 posl+1 1667
6/2001 2001 4167 6/2002 2002 0 6/2003 2003 2500 6/2004 posl+1 1667
7/2001 2001 4167 7/2002 2003 4167 7/2003 posl+1 2500 7/2004 posl+2 1667
8/2001 2001 4167 8/2002 2003 4167 8/2003 posl+1 2500 8/2004 posl+2 1659
9/2001 2001 4167 9/2002 2003 2500 9/2003 posl+1 1667
10/2001 2001 4167 10/2002 2003 2500 10/2003 posl+1 1667
11/2001 2001 4167 11/2002 2003 2500 11/2003 posl+1 1667
12/2001 2001 4167 12/2002 2003 2500 12/2003 posl+1 1667
1/2002 2002 0 1/2003 2003 2500 1/2004 posl+1 1667
2/2002 2002 0 2/2003 2003 2500 2/2004 posl+1 1667

Tedy celkem se odpisuje 36 měsíců. Prvních 12 měsíců se odepisuje 4167 s tím, že měsíce 1/2002 až 6/2002 jsou přerušené a do prvních 12-ti měsíců se nepočítají. Druhých 12 měsíců se odepisuje 2500. Třetích 12 měsíců se odepisuje 1667 s výjimkou posledního měsíce, kdy se jen doodepíše zbytek účetní zůstatkové ceny.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Další rozdíl od daňových odpisů nastává ve způsobu vyrovnání zaokrouhlování měsíčních odpisů.

Na roční účetní odpis se zaokrouhlení neaplikuje. Jednotlivé měsíční odpisy spočtené dle předchozích odstavců se zaokrouhlují tak, jak je nastaveno v Nastavení parametrů majetku v položce Zaokrouhlení měsíčního účetního odpisu (defaultněnahoru na koruny). Případný rozdíl mezi spočteným ročním odpisem a sumou jednotlivých měsíčních odpisů za příslušných 12 měsíců odpisování, který vznikne vlivem zaokrouhlování, je zanedbatelný a nijak se nedorovnává.

Výjimkou je případ, kdy je zadáno Datum konce odepisování účetních odpisů, více viz Postup vyčíslení úč. odpisů, je-li zadáno Datum konce úč.odpisování.

Srovnejte s vyrovnáním zaokrouhlení u daňových odpisů, kde se provádí vždy v posledním měsíci období za všechny měsíce daného období (bez ohledu o jaký kalendářní měsíc se jedná a na to, kolik jich je celkem).

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Dalším problémem, který se v problematice účetních odpisů vyskytuje, je okamžik po zvýšení vstupní ceny. Problém je v tom, že při zvýšení vstupní ceny se majetek neodepíše ve stanoveném počtu let (měsíců) a v odpisování zůstatkové ceny je třeba pokračovat i nadále.

Poznámka pro uživatele předchozího systému ABRA Gold: Systém ABRA Gold toto řešil tak, že zbývající zůstatkovou hodnotu odepsal jednorázově celou v nejbližším dalším roce.

Řešení jednorázového doodepsání zbývající zůstatkové ceny v následujícím období však není v praxi vždy zcela vyhovující. Proto se nenulová zůstatková cena odepisuje i nadále stanoveným algoritmem až do nuly nebo do výše zbytkové hodnoty účetních odpisů. U karet odpisovaných dle lineární účetní odpisové skupiny se použije příslušná roční sazba (výjimkou je případ, kdy je zadáno Datum konce odepisování účetních odpisů, kdy se postupuje jiným způsobem a na parametry účetní odpis. skupiny (sazba a délka odpisování) se nehledí, více viz popis dané položky). U nelineárních odpisových skupin je možno zadat procento odpisu pro další roky odpisování (myšleno procento ze vstupní ceny) v položce Roční sazba odpisu v dalších letech. Objasníme na příkladu:

Účetní odpis je definován na 3 roky takto: 40% 30% 30%, sazba pro další roky odpisování je 10%, vstupní cena je 50 000,- Kč.

  1. V prvním roce se odepíše 40% z 50 000 = 20 000,- Kč
  2. Poté dojde ke zvýšení ceny o 30 000,- tedy vstupní cena se zvýší na 80 000,- Kč. Odpis ve druhém roce tedy bude 30% z 80 000 = 24 000,- Kč
  3. Ve třetím roce se odepíše 30% z 80 000 = 24 000,- Kč. Nyní proběhl celý odpis ve třech letech podle definice odpisové skupiny, zůstatková cena však ještě není nulová, ale je 80 000 - 20 000 - 24 000 - 24 000 = 12 000,- Kč.
  4. Ve čtvrtém roce se odepíše 10% z 80 000 = 8000,- Kč. Stále ještě zbude zůstatková cena 4 000,- a ta se odepíše až v pátém roce.

Dále je třeba zmínit, jak se zvýšení uplatní vzhledem k měsíci zvýšení. U účetních odpisů platí, že se účetní odpis pro každý měsíc vyčíslí tak, že se z aktuální vstupní ceny spočte procento určené pro daný měsíc (viz vyčíslení měsíčních účetních odpisů). Z toho plyne, že zvýšení ceny se promítne přesně do toho měsíce, v němž k němu došlo a velikost účetních odpisů v předchozích měsících nijak neovlivňuje. Objasníme na příkladu:

Mějme období definované dle následující tabulky:

Období Datum od-do
2001 1.1.2001-31.12.2001
2002 1.1.2002-30.6.2002

Další období zatím definovaná nejsou, použijí se tedy virtuální. Dále účetní odpisovou skupinu s počtem let odpisování 3, tedy 36 měsíců, v prvním roce je sazba 50%. Kartu majetku ve vstupní ceně 100000,- zařadíme 1.3.2001 s tím, že účetní odpis se má uplatnit od měsíce zařazení. V měsíci 8/2001 provedeme zvýšení vstupní ceny o 40000:

Měsíc Období Odpis Měsíc Období Odpis Měsíc Období Odpis
3/2001 2001 4167 7/2001 2002 4167 11/2001 2001 5834
4/2001 2001 4167 8/2001 2002 5834 12/2001 2001 5834
5/2001 2001 4167 9/2001 2002 5834 1/2002 2002 5834
6/2001 2001 4167 10/2001 2002 5834 2/2002 2002 5834

Srovnejte s vlivem přecenění na daňové odpisy. Přecenění u daňových odpisů ovlivňuje velikost odpisu za celé období, tedy v podstatě i měsíční odpisy před měsícem přecenění. Pouze se potřebné zvýšení rozpustí do měsíců následujících (tj. celkový součet daňových odpisů za daný rok bude roven ročnímu odpisu spočtenému včetně zvýšení). Rovněž srovnejte s okamžikem uplatnění přecenění u daň. odpisů, zejména pro karty odpisované dle životnosti a odpisované rovnoměrně se začátkem odpisování v měsíci následujícím po zařazení nastavením.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Způsob odpisování, resp. zadaná odpisová skupina jsou údaje, které na kartě majetku již nelze měnit, pokud je tato již v evidenci resp. již byly zaúčtovány nějaké odpisy. V průběhu odpisování karty však může dojít k situaci, kdy uživatel potřebuje odpisovou skupinu změnit (u účetních odpisů např. proto, že skutečné opotřebení majetku probíhá rychleji nebo pomaleji, než čekal, u daňových odpisů např. proto, že se změnil zákon, či přibyly další odpisové skupiny a změnila se pravidla pro zařazování do nich).

Proto je na kartách majetku k dispozici subzáložka Změny odpisových skupin. Přeřazení do jiné odpisové skupiny lze provést buď přímo v této subzáložce nebo funkcemi, které jsou pro tento účel k dispozici přímo v záložce Seznam.

Dále viz popis zmíněné subzáložky a funkcí. Zde jenom upozorníme na dopad změny odp. skupiny na délku odpisování: Změnou odpisové skupiny neočekáváme prodloužení odpisu, ale použití jiných sazeb odpisování.

Příklad, kdy po změně odpis. skupiny nedojde k prodloužení doby odpisování:

Mějme kartu majetku za 60000 zařazenou 3.9.2001. Nechť má účetní odpisovou skupinu 2 (= obecně nelineární na 4 roky 40%, 30%, 20%, 10%). Období nechť jsou shodná s kalendářními roky. Účetní odpisy se vygenerují až do období 8/2005 a tedy roční účetní odpisy vypadají takto:

2001 - 8000
2002 - 22000
2003 - 16000
2004 - 10000
2005 - 4000

Odpisy do konce roku 2003 nechť jsou zaúčtovány a od 2004 je provedena změna účetní odpisové skupiny na 3 (= obecně nelineární na 6 let: 17%, 17%, 17%, 17%, 17%, 15%).

Doba účetního odpisování se tímto neprodlouží, ale vzhledem k již provedeným a zaúčtovaným odpisům celkově zkrátí. Vygenerují se totiž jen do 5/2005 takto:

2004 - 10200
2005 - 3800

Důvodem je to, že karta začala být odepisována podle odpis. skupiny na menší počet let, takže v okamžiku změny odpis. skupiny je již odepsáno více, než kdyby byla od začátku odepisována skupinou na 6 let. Z toho plyne, že po změně odpis. skupiny na 4 roky zbývá doodepsat už méně, takže se odpisování celkově neprodlouží.

Uživatel tedy nemusí řešit, jak dlouho se celkově odepisuje, ale pouze to, že když pro daný měsíc je odpisová sazba 17%, tak bude mít částku měsíčního odpisu rovnou právě jedné dvanáctině vstupní ceny krát 17%.

Příklad, kdy se po změně odpis. skupiny doodepíše celá zůstat. cena

Mějme kartu majetku se vstupní cenou 63829 zařazenou do účet. odpisové skupiny definované jako nelineární na 30 let s udanými koeficienty 29x 3,4% a 1x 1,4%. Jedná se o kartu s minulostí, bylo již odepsáno 358 měsíčních odpisů v celkové částce 40529,20. Karta byla do systému zařazena k 1.11.2002 a první dva měsíční odpisy za listopad a prosinec 2002 jsou zaúčtovány.

Poté je pro období 2003 zadána změna účetní odpisové skupiny na skupinu taktéž nelineární, ale s dobou odpisu na 15 let s udanými koeficienty 14x 6,7% a 1x 6,2%. Skupina má v položce "Roční sazba odpisu v dalších letech" zadáno 50%. Odpisy pro rok 2003 pak vychází velmi velké.

Důvodem je to, že karta již byla odepisována 358 měsíců, t.j. 29 let a 10 měsíců resp. s dalšími dvěma odpisy v systému je to celkem právě 30 let. Pokud je poté přeřazena do skupiny s délkou odpisování definovanou na 15 let, pak 30. rok je již mimo definovanou tabulku, a proto se pro toto období použije sazba pro další roky, tedy v tomto případě 50% vstupní ceny. To způsobí, že se v roce 2003 odepíše celý zbytek zůstatkové ceny karty.

V takovém případě lze jako řešení doporučit v definici účetní odpisové skupiny upravit procento odpisu v dalších letech - nejlépe na 6,7%, aby měsíční odpisy pokračovaly přibližně ve stejné výši jako dosud. Posouzení, zda takovéto přeřazení do kratší odpisové skupiny má význam, je však zcela na odpovědnosti uživatele.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Tato část se týká karet majetku typu soubor movitých věcí (karta s oceněnými prvky). Zde jsou uvedeny postupy, které se v něčem liší od postupů popsaných výše pro karty jednoduché a karty s neoceněnými prvky:

Ohledně vyřazení viz sekce Vliv vyřazení na účetní odpisy u souboru movitých věcí.

Rozdíly se týkají situace, kdy se jednotlivé prvky považují za samostatné entity a pro každý prvek se počítají samostatné odpisy. Od verze ABRA Gen 20.1.6 včetně je možné zatržením volby Nový prvek odepisovat jako technické zhodnocení dosáhnout toho, že se prvky sice evidují samostatně, ale výsledkem vložení nového prvku je změna ceny nebo technické zhodnocení celého souboru (která způsobí přepočítání odpisů celého souboru). Na subzáložce Odpisy prvků tyto prvky nenajdete.

U karet s oceněnými prvky je situace oproti kartám jednoduchým a kartám s neoceněnými prvky podstatně složitější. Při výpočtu odpisu pro celý soubor se rovněž používá postup vyčíslení měsíčních účetních odpisů popsaný výše pro karty jednoduché a karty s neoceněnými prvky, ale tento algoritmus se provede pro každý prvek zvlášť a měsíční odpis daného souboru se pak získá součtem částek odpisů jednotlivých prvků.

Tedy u každého záznamu měsíčního odpisu souboru lze potom sledovat jeho rozpad na jednotlivé prvky, které jsou v daný měsíc v daném souboru evidovány a to v subzáložce Odpisy prvků v záložce Odpisy k dané kartě majetku. U každého prvku lze tedy přesně sledovat jeho odpisy každý měsíc a jeho zůstatkové ceny.

  • Pro daný měsíc, který se kalkuluje, se zjistí, které prvky jsou v tomto měsíci přítomny.
  • Výpočet se provádí postupně pro jednotlivé měsíce, po které se majetek odepisuje. Výpočet začíná buďto od okamžiku, kdy karta byla zařazena do evidence (pokud žádné odpisy nebyly dosud zaúčtovány) a nebo měsícem následujícím za posledním zaúčtovaným odpisem.
  • Při výpočtu každého měsíce se pro každý prvek nejprve vypočítává roční odpis (odpis za 12 měsíců). Základem pro jeho výpočet je vstupní nebo zůstatková cena platná pro daný prvekna počátku daného měsíce, který se počítá, plus případné změny cen, které právě v tomto měsíci a právě pro tento prvek nastaly. Tj. případné přecenění se promítne do výpočtu odpisu toho prvku, kterého se týká, a odpisy ostatních prvků neovlivní. Roční odpis se pak spočte podle přiřazeného algoritmu na dané kartě majetku (např. účetní odpisové skupiny).
  • Částka ročního odpisu se nijak nezaokrouhluje.
  • Z částky ročního odpisu pro daný prvek se odvodí částka měsíčního odpisu pro daný prvek pro právě počítaný měsíc a to jako 1/12 (jedna dvanáctina) ročního odpisu (tj. odpisu za příslušných 12 měsíců). Výsledná částka je měsíčním účetním odpisem pro tento počítaný měsíc. (Tedy na rozdíl od výpočtu daňových odpisů se do výpočtu měsíčního odpisu nijak nezohledňují částky odpisů za předchozí měsíce).
  • Je-li spočtený měsíční odpis prvku větší než jeho výchozí zůstatková cena v tomto měsíci, vezme se odpis jen ve výši této zůstatkové ceny.
  • Částka měsíčního odpisu daného prvku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Díky tomu může dojít k rozdílu v sumě všech měsíčních odpisů za celé období v porovnání s částkou odpisu za 12 měsíců.
  • Tak se vypočtou odpisy jednotlivých prvků. Jejich prostým součtem vznikne celková částka měsíčního odpisu za celý soubor pro daný měsíc.
  • Pokud při výpočtu odpisů dochází k zaokrouhlování měsíčních odpisů jednotlivých prvků, pak vyrovnání tohoto zaokrouhlení se nepromítá na všechny prvky, haléřové rozdíly v odpisech se uplatňují přesně na těch prvcích, na kterých k nim došlo. Haléřové rozdíly u účetních odpisů u prvků se vyrovnávají v cenách prvků vždy každý dvanáctý měsíc odpisování. Tento (haléřový) rozdíl se připočte k poslednímu měsíčnímu odpisu daného prvku tak, aby se součet všech měsíčních odpisů přesně rovnal částce odpisu za 12 měsíců.
  • Tento postup se opakuje pro další měsíce a další období až do konce odpisování případně do úplného vyřazení majetku. Odpisování může také být v určitém období přerušeno (viz vliv přerušení na účetní odpisy).

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

U prvků je následující rozdíl: Haléřové rozdíly u účetních odpisů u prvků se vyrovnávají v cenách prvků vždy každý dvanáctý měsíc odpisování.

Výjimkou je případ, kdy je zadáno Datum konce odepisování účetních odpisů, více viz popis dané položky.

Srovnejte s vyrovnáním zaokrouhlení u účetních odpisů karet jednoduchých a karet s neoceněnými prvky, které se nijak nevyrovnávají a dále u daňových odpisů, kde se provádí vždy v posledním měsíci období za všechny měsíce daného období (bez ohledu o jaký kalendářní měsíc se jedná a na to, kolik jich je celkem).

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Daňové odpisy jsou částky, které si firma každoročně (resp. v každém účetním období) dává (resp. může dát) do nákladů a které jí snižují daňový základ pro výpočet daně z příjmu. Velikost těchto odpisů je dána ze zákona o dani z příjmu. Vedle daňových odpisů si může firma stanovit ještě účetní odpisování.

Způsob daňového odpisu si lze vybrat z následujících možností (v definici karty majetku v subzáložce Údaje pro odpisy):

  • dle tabulky daňových odpisových skupin
    • rovnoměrný neboli lineární odpis (viz § 31 Zákona o dani z příjmu ČR)
    • zrychlený neboli nelineární odpis (viz § 32 Zákona o dani z příjmu ČR)

    • konstantní odpis - roční procentní sazbou nebo poměrným dílem (zlomkem)

      Konstantní odpis může být využit např. pro odpis drobného majetku - např. jednorázově roční sazbou 100%.

      Konstantní odpis poměrným dílem (zlomkem) se využívá pro odpisování např. v legislativě Slovenské republiky, kdy se při rovnoměrném odpisování roční odpis určí jako podíl vstupní ceny a doby odpisování. Tedy roční odpis pro rovnoměrné odpisování dle legislativy Slovenské republiky není dán procentuálními sazbami (koeficienty) pro jednotlivé roky odpisování, ale podílem (1/4, 1/6, 1/12, atd. - podle délky odpisování stanovené pro danou odpisovou skupinu). Nelze tedy použít algoritmus "Rovnoměrný (lineární) odpis", ale algoritmus "Konstantní odpis podílem".

  • neodepisovaný majetek, resp. majetek vyloučený z odpisování
  • odpis dle životnosti
  • odpis dle účetních odpisů - daň. odpisy se pak nevyčíslují, ale použijí se částky vyčíslených účetních odpisů
  • rovnoměrný měsíční odpis daný počtem měsíců odpisování (určený především pro odpis nehmotného majetku)

Vymezení nehmotného majetku a jeho odpisování viz § 32a Zákona o dani z příjmů ČR.

Který odpisový algoritmus lze pro kartu majetku v dané lokalizaci použít, závisí na aktuálně platné legislativě a volba vhodného algoritmu je plně na odpovědnosti uživatele.

Nezaměňujte Rovnoměrný odpis a Konstantní odpis dle tabulky daň. odpisových skupin daný podílem (zlomkem). Na první pohled mohou vypadat, že při shodném zadání povedou ke shodným výsledkům (např. konstantní odpis daný podílem 1/4 (tj. stejnou sumou po 4 roky) a rovnoměrný odpis na 48 měsíců (tj. stejnou sumou na 4 roky). Rozdíl mezi nimi však je hlavně v tom, že rovnoměrný odpis začne v měsíci zařazení a pokračuje stejnou konstantní částkou po daný počet měsíců, např. právě 48, tedy každý měsíc je shodná suma (pokud nedochází k přecenění). Kdežto u konst. odpisu podílem 1/4 je dán roční odpis jako 1/4 vstupní ceny, tedy částka měsíčního odpisu závisí na měsíci zařazení (měsíční odpis je roční odpis děleno počet měsíců od zařazení do konce období). Suma měsíčního odpisu v prvním roce nemusí být tedy totožná se sumou měsíčního odpisu v dalším roce.

Dále viz položka Způsob daňového odpisování v subzáložce Údaje pro odpisy karty majetku.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

U daňových odpisů jsou stanoveny roční sazby. Naše legislativa však zatím příliš nepočítá s rozdílným kalendářním a fiskálním rokem v oblasti odpisování majetku. Nicméně po konzultacích s legislativními odborníky byly vyvozeny následující závěry a tyto uplatněny v ABRA Gen (viz též kap. Odpisy a fiskální období, výklad ze zákona):

  1. Při změněném fiskálním roku se odpovídající roční odpis (daný ze zákona) rozpočítává do jednotlivých měsíců tohoto fiskálního roku (tedy výpočet se neprovádí za kalendářní roky, ale vždy za fiskální období), roční sazba je tedy vztažena k fiskálnímu období.
  2. Je-li fiskální rok zkrácený (při přechodu na posunutý hospodářský rok), tedy kratší než 12 měsíců, pak se v tomto zkráceném období může uplatnit jen část odpisu, obvykle ve výši 50%, nicméně toto procento je ovlivnitelné uživatelem v Nastavení parametrů majetku v parametru "Ve zkráceném účetním období uplatnit".
  3. Legislativa nijak neřeší, co se v případě B. bude dít se zbývající polovinou neuplatněného odpisu, tedy z logiky věci plyne, že zbude na konci odepisování a doodepíše se na konci.
  4. Je-li fiskální rok zkrácený (při přechodu na posunutý hospodářský rok), tedy kratší než 12 měsíců, pak není zcela jednoznačně dáno, jak se má stanovit koeficient ve jmenovateli zrychlených odpisů v následujícím období. Proto lze v Nastavení parametrů majetku definovat, zda se zkrácené období má nebo nemá považovat za zdaňovací období, s ohledem na to se změní nebo nezmění koeficient ve jmenovateli v následujícím období. Viz příklady v popisu parametru "Považovat zkrácené účetní období za zdaňovací období".

Další problematika týkající se výpočtu odpisů při změně období a přechodu na hospodářské období, které se nekryje s rokem kalendářním, je objasněna v kap. Odpisy a fiskální období, výklad ze zákona.

Z aplikace těchto pravidel, plynou další důsledky:

  1. Přerušení odpisů se nemůže zadávat na kalendářní roky, ale na fiskální období.
  2. Zobrazení odpisů (např. na kartě) je k dispozici kromě detailního měsíčního rozpisu také sumovaně a to jednak sumovaně za kalendářní roky a jednak sumovaně za období.
  3. Jelikož odpisy se napočítávají dopředu na celou dobu odpisování, je třeba řešit situaci, kdy je třeba tyto napočítat a zobrazit za období, která ještě nejsou zadána (fiskální období nemusí být (a většinou nejsou) dopředu zadána), nicméně pro výpočet a zobrazení budoucích odpisů je potřeba, aby tato období existovala. Proto se zavádí tzv. virtuální období.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Postup vyčíslení daň. odpisů pro většinu způsobů odpisování

Neplatí pro případ, kdy je zadáno daňové odpisy podle účetních a dále pro případ rovnoměrných měsíčních odpisů (DNM) (viz dále Postup vyčíslení daň. odpisů u rovnoměrných měsíčních daň. odpisů (DNM)).

Jak bylo řečeno v kap. Napočtení odpisů a jejich přepočet, systém po zařazení majetku do evidence k odpisovanému majetku napočítá odpisy dle metody odpisování a to až do úplného odepsání (tj. do nuly) příp. do zůstatkové hodnoty platné v okamžiku úplného vyřazení.

  • Daňové odpisy se evidují měsíčně obdobně jako účetní odpisy a pro jednotlivé měsíce se vyčíslují z napočteného ročního odpisu, viz dále. Tj.výpočet se provádí postupně pro jednotlivé měsíce, po které se majetek odepisuje. Výpočet začíná buďto od okamžiku, kdy karta byla zařazena do evidence (pokud žádné odpisy nebyly dosud zaúčtovány) a nebo měsícem následujícím za posledním zaúčtovaným odpisem (v případě přepočtů odpisů karty, která již byla dříve odpisována a má některé odpisy zaúčtované, tudíž tyto nelze měnit).
  • Při výpočtu každého měsíce se nejprve vypočítává roční odpis (myšleno odpis pro příslušné období). Základem pro jeho výpočet je vstupní nebo zůstatková cena na počátku období zvýšená nebo snížená o případné změny cen, které v čase do tohoto počítaného měsíce (včetně) nastaly. (Tedy program postupně prochází jednotlivými měsíci počítaného období, pro daný měsíc zjistí, zda v něm nastala nějaká změna ceny a pokud ano, provede korekce aktuální vstupní a zůstatkové ceny.) Do výpočtu může na místo vstupní resp. zůstatkové ceny vstoupit částka limitu vstupní ceny, (viz vliv limitů vstupní ceny).
  • Roční odpis (odpis za období) se spočte podle přiřazeného algoritmu pro výpočet daňových odpisů na dané kartě majetku (daňové odpisové skupiny, časový odpis apod.)
  • Částka ročního odpisu (odpisu za období) se zaokrouhlí v závislosti na nastavení zaokrouhlování v agendě Nastavení parametrů majetku.
  • Z částky ročního odpisu se odvodí částka měsíčního odpisu pro právě počítaný měsíc a to tak, že od částky ročního odpisu se odečtou již vypočtené odpisy pro předchozí měsíce (od začátku období do právě počítaného měsíce). Tím se získá zbývající částka odpisu, kterou je třeba odepsat ve zbývajících měsících do konce daného období. Tato zbývající částka se vydělí počtem zbývajících měsíců, po které se ještě v tomto období bude odepisovat. Výsledná částka je měsíčním daňovým odpisem pro tento počítaný měsíc.
  • Částka měsíčního odpisu se zaokrouhluje v závislosti na nastavení zaokrouhlování v agendě Nastavení parametrů majetku. Díky tomu může dojít k rozdílu v sumě všech měsíčních odpisů za celé období v porovnání s vypočtenou částkou ročního odpisu. Tento (haléřový) rozdíl se připočte k poslednímu měsíčnímu odpisu tak, aby se součet všech měsíčních odpisů přesně rovnal částce ročního odpisu. Viz též vliv zaokrouhlení u daňových odpisů.
  • Je-li spočtený měsíční odpis větší než výchozí zůstatková cena v tomto měsíci, vezme se odpis jen ve výši této zůstatkové ceny.
  • Tento postup se opakuje pro další měsíce a další období až do konce odpisování případně do úplného vyřazení majetku. Odpisování může také být v určitém období přerušeno (viz vliv přerušení na daňové odpisy).

Mějme majetek se vstupní cenou (dále VC) 100 000 Kč, odpisová skupina L3r (rovnoměrný odpis na 3 roky), zařazený 15.3.2012. V prvním roce se odepíše 20 000 Kč, tedy zůstatková cena (dále ZC) je 100 000 - 20 000 = 80 000 Kč. Demonstrujeme postup výpočtu pro druhý rok odpisování, ve kterém dojde v měsíci 3/2013 ke zvýšení ceny majetku o 20 000 Kč (nejedná se o technické zhodnocení):

  • VC - vstupní cena majetku
  • PZC - počáteční zůstatková cena majetku
  • KZC - koncová zůstatková cena majetku
  • RO - roční odpis
  • MO - měsíční odpis

Leden 2013:

  • VC = 100 000, PZC = 80 000
  • RO = 40 000 (40 % ze 100 000)
  • dosud v roce 2013 odepsáno: 0
  • zbývá: 40 000 - 0 = 40 000 rozpustit do 12 měsíců
  • MO 1/2013: 40 000 / 12 = 3 334 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru)
  • KZC = 80 000 - 3 334 = 76 666

Únor 2013:

  • VC = 100 000, PZC = 76 666
  • RO = 40 000 (40 % ze 100 000)
  • dosud v roce 2013 odepsáno: 3 334
  • zbývá: 40 000 - 3 334 = 36 666 rozpustit do 11 měsíců
  • MO 2/2013: 36 666 / 11 = 3 334 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru)
  • KZC = 76 666 - 3 334 = 73 332

Březen 2013:

  • VC = 100 000, PZC = 73 332
  • nalezen doklad zvýšení ceny o 20 000
  • VC = 120 000, ZC = 93 332
  • RO = 48 000 (40 % ze 120 000)
  • dosud v roce 2013 odepsáno: 3 334 + 3 334 = 6 668
  • zbývá: 48 000 - 6 668 = 41 332 rozpustit do 10 měsíců
  • MO 3/2013: 41 332 / 10 = 4 134 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru)
  • KZC = 93 332 - 4 134 = 89 198

Duben 2013:

  • VC = 120 000, PZC = 89 198
  • RO = 48 000 (40% ze 120 000)
  • dosud v roce 2013 odepsáno: 3 334 + 3 334 + 4134 = 10 802
  • zbývá: 48 000 - 10 802 = 37 198 rozpustit do 9 měsíců
  • MO 4/2013: 37 198 / 9 = 4 134 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru)
  • KZC = 89 198 - 4 134 = 85 064

...atd.

Prosinec 2013:

  • VC = 120 000, PZC = 56 133
  • RO = 48 000 (40% ze 120 000)
  • dosud v roce 2013 odepsáno:  3 334 +3 334 + 4 134 + 4 134 + 4 133 + 4 133 + 4 133 + 4 133 + 4 133 + 4 133 = 43 867
  • zbývá: 48 000 - 43 867 = 4 133 rozpustit do 1 měsíce
  • MO 12/2013: 4 133 / 1 = 4 133 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru)
  • KZC = 56 133 - 4 133 = 52 000

A tak dále pro další období...

Napočtené měsíční odpisy za jednotlivé měsíce se poté promítnou do toho období, do kterého odpis spadá. Objasníme na příkladu:

Nechť jsou definována období podle následující tabulky:

Období Datum od-do
2010 1.1.2010-31.12.2010
2011 1.1.2011-31.12.2011
2012 1.1.2012-30.6.2012
2013 1.7.2012-30.6.2013

Mějme kartu s pořizovací cenou 100 000,- odpisovanou dle daňové odpisové skupiny L5r rovnoměrně na 5 let. Zařadíme majetek k datu 1.3.2010. Spočte se roční odpis pro 1. rok (tedy 8 500,-) a tento se použije pro první období 2010, tedy rozpočte se do měsíců 3/2010 až 12/2010 (případné haléřové dorovnání se vyrovná v měsíci 12/2010). Dále se vypočte roční odpis pro 2. rok (tedy 18 300,-) a tento se použije pro druhé období, tedy rozpočte se do všech jeho dvanácti měsíců, tedy 1 až 12/2011. Dále se spočte roční odpis pro 3. rok odpisování (tedy 18 300,-) a použije se pro třetí období 2012. Jelikož období 2012 je zkrácené, aplikuje se v něm pouze taková část ročního odpisu, jaká je nastavena v Nastavení parametrů majetku. Nechť v našem případě je to 50%. Tedy vypočte se 50% ročního odpisu pro 3. rok a rozpočte se do měsíců období 2012, tedy do měsíců 1/2012 až 6/2012. Dále se vypočte roční odpis pro 4. rok (tedy 18 300,-) a tento se použije pro čtvrté období, tedy rozpočte se do všech jeho dvanácti měsíců, tedy 7/2012 až 6/2013. Analogicky dále až do úplného odepsání.

Při zaúčtování odpisů se do dokladu odpisu interně doplní datum posledního kalendářního dne daného měsíce, tedy, pokud by období mělo počátek nebo konec v průběhu měsíce, byl by odpis zaúčtován v tom období, do něhož by spadal poslední den v měsíci (nicméně zákon takto definovaná období nepřipouští).

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Postup vyčíslení daňových odpisů u rovnoměrných měsíčních daň. odpisů (DNM)

Daňové odpisy se u rovnoměrného odpisování vyčíslují obdobně jak bylo popsáno v části Postup vyčíslení daň. odpisů pro většinu způsobů odpisování. Rozdíl spočívá v tom, že částka je v každém měsíci stejná po zadanou dobu odpisování (změní se jen, pokud došlo k přecenění, nicméně i poté je částka znovu konstantní až do úplného odepsání).

Měsíční odpis se stanoví následovně:

odpis = vstupní cena / počet měsíců odpisování

Počet měsíců odpisování je buď zadán přímo na kartě majetku nebo plyne z tabulky typů rovnoměrného odpisování.

Dále se vyhodnotí, jaká je "zůstatková doba odpisování" a to jako počet měsíců, po které se má ještě karta odpisovat.

Na počátku odpisování je např. 36 měsíců a postupně se snižuje o počet již provedených měsíčních odpisů. Po vypočtení odpisu v daném měsíci se "zůstatková doba odpisování" sníží o 1.

Jak se projeví případné přecenění u tohoto odpisování, viz Zvýšení ceny u dlouhodobého nehmotného majetku, tj. majetku odepisovaného rovnoměrným měsíčním odpisem (DNM).

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Použitá metoda výpočtu odpisů popsaná výše může mít za některých okolností za následek záporné měsíční odpisy. Pokud dojde k částečnému nebo dokonce úplnému vyřazení blízko konce období, může se stát, že vlivem náhlého snížení ročního odpisu těsně před koncem období už dosud vypočtené odpisy v součtu přesáhly částku ročního odpisu, na kterou je po snížení ceny resp. po úplném vyřazení nárok. Proto pro zkorigování součtu do správné výše ročního odpisu se vygenerují korekční záporné odpisy tak, aby suma odpisů za dané období byla odpovídající.

Příklady: Jak bylo řečeno v popisu vlivu přecenění na daňové odpisy, přecenění se uplatní až od měsíce, v němž k němuž došlo a k přepočtení částek měsíčních odpisů v období před přeceněním nedojde, ani kdyby nebyly zaúčtovány. Pak může nastat potřeba do měsíců po částečném vyřazení vygenerovat záporné korekční odpisy.

Velmi často bude k tomuto efektu docházet právě u úplného vyřazení, pokud nastane v druhé polovině období, protože jeho vlivem klesne roční odpis na 50% (resp. dle zadaného procenta při vyřazení) a pokud už jsou odpisy za předchozí měsíce zaúčtované, tak je nelze přepočítat (u úplného vyřazení se částky nezaúčtovaných odpisů v období vyřazení před měsícem vyřazení přepočtou) a opět může nastat potřeba vygenerovat záporné korekční odpisy, viz vliv úplného vyřazení na daňové odpisy. Jiné příklady mohou být přecenění po úplném odepsání či vyřazení po úplném odepsání a zaúčtování odpisů apod.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Pokud je zadáno přerušení období, pak to znamená, že daňové odpisy se v daném období neuplatní. V následujícím období se uplatní odpisová sazba platná pro období, v němž bylo přerušeno a podle ní se vyčíslí příslušný odpis. (Částka odpisu za toto následující období však může být jiná, než by byla částka odpisu v přerušeném období, jelikož např. jedno z nich bylo zkrácené, a tudíž se v něm uplatňuje odpis jenom částečně.) Tedy přerušení u daňových odpisů nelze chápat jako pouhé posunutí dané částky "ročního" odpisu do následujícího "roku".

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Jednotlivé měsíční odpisy spočtené dle předchozích odstavců se zaokrouhlují v závislosti na nastavení zaokrouhlování ročních daňových odpisů. Roční daňový odpis se zaokrouhluje tak, jak je nastaveno v Nastavení parametrů majetku v položce Zaokrouhlení ročního daňového odpisu.

Příslušný rozdíl mezi spočteným ročním odpisem a sumou jednotlivých měsíčních odpisů, který vznikne vlivem zaokrouhlování, se postupně dorovnává výpočtem částky odpisu pro následující měsíc. Viz postup vyčíslení daňových odpisů. Z daného postupu plyne, že v posledním měsíci daného období vznikne maximálně odchylka daná zaokrouhlením jednoho měsíce.

U souboru prvků se zaokrouhlení a jeho vyrovnání provádí zvlášť pro každý prvek, viz Daňové a účetní odpisy u prvků.

Srovnejte se zaokrouhlováním u účetních odpisů.

Velikost částky, o kterou je třeba provést korekci, se zjišťuje jednoduše tak, že se porovná nezaokrouhlený odpis za dané období se sumou zaokrouhlených odpisů v jednotlivých měsících daného období.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Dalším problémem, který se v problematice daňových odpisů vyskytuje, je okamžik, ke kterému se má uplatnit do daňových odpisů provedené přecenění (ať už zvýšení ceny (změna ceny nebo technické zhodnocení) nebo snížení ceny).

Srovnejte s vlivem přecenění u účetních odpisů, kde se provedené přecenění uplatní vždy přesně v tom měsíci, v němž bylo provedeno (pokud v daném měsíci již byl odpis zaúčtován, pak není možné v něm přecenění provést).

Daňové odpisy jsou důležité z hlediska daně z příjmu za dané období, tedy podstatná je především celková částka daňového odpisu uplatněná za dané období. Tedy daňové odpisy mají být totiž podle zákona počítány za celé období a je jedno, zda k přecenění dojde na počátku nebo až na konci období. Zůstatková cena a odpisy musí být v obou případech stejné. Tedy není až tak rozhodující, zda se provedené přecenění uplatní v částce měsíčních odpisů od měsíce jeho provedení dále, nebo zda by se uplatnily zpětně i do předchozích měsíců od počátku období.

Zde samozřejmě za předpokladu, že v měsících předchozích provedenému přecenění ještě nebyly odpisy zaúčtovány. V opačném případě by je stejně nebylo možné měnit, a tudíž ani přecenění by se do nich nepromítlo.

V ABRA Gen se pracuje podrobně s prvky a aby se předešlo problémům s vyčíslováním zůstatkových cen prvků např. při vyřazování prvků apod., byla zvolena následující varianta:

  • u majetku odpisovaného dle daň. odpis. skupin se u daňových odpisů případná změna ceny nebo technické hodnocení (pokud se promítá do karty) uplatňují právě a přesně v měsíci, ve kterém nastalo (podle data dokladu)
  • u majetku odpisovaného dle životnosti vždy až v následujícím měsíci, než ve kterém změna ceny/zhodnocení nastalo
  • u majetku odpisovaného rovnoměrnými měsíčními odpisy vždy až v následujícím měsíci, než ve kterém změna ceny/zhodnocení nastalo (podle data dokladu)

Posunutí uplatnění přecenění do dalšího měsíce při tomto způsobu odpisování se provede pouze v daňových odpisech, v účetních nikoliv. Z toho ovšem plyne, že nastane situace, kdy totéž přecenění je v daňových a účetních odpisech uplatněno v jiném měsíci.

Tedy odpisy plynoucí z přecenění jsou promítnuty do odpovídajících částek odpisů v následujících měsících (tedy nikoliv zpětně do měsíců předchozích, i kdyby tyto zatím nebyly zaúčtovány) a to tak, aby celkové částky odpisů za období a zůstatková cena na konci období odpovídala. Celé je objasněno na příkladu u popisu výpočtu měsíčních odpisů.

Toto platí i pro případ přecenění - snížení ceny vlivem částečného vyřazení, tedy při částečném vyřazení se nepřepočítávají zpětně odpisy za předchozí měsíce, i kdyby nebyly dosud zaúčtovány, ale příp. se jen vygeneruje korekční záporný měsíční odpis, je-třeba zmínit, že provedením zvýšení vstupní ceny se majetek neodepíše ve stanoveném počtu let (měsíců) podle odpisového algoritmu tak, jak by se odepsal, kdyby ke změně ceny nedošlo. Příslušná nenulová zůstatková cena se doodepíše v následujících obdobích.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Pokud už je majetek daňově úplně odepsán a poté dojde k přecenění - zvýšení ceny majetku (změna ceny nebo technické zhodnocení), tj. majetek je dosud v užívání, tj. dosud nebyl vyřazen, ale je již daňově (příp. i účetně) odepsán, pak se opět zahájí odpisování a to od měsíce přecenění podle odpovídajícího algoritmu pro zvýšení ceny resp. technické zhodnocení. Dále viz příklady v kap. Zvýšení ceny - zvýšení ceny po úplném odepsání.

Pokud už je majetek daňově úplně odepsán a poté dojde k přecenění - snížení ceny majetku (částečné vyřazení), tj. majetek je dosud v užívání, tj. dosud nebyl vyřazen, ale je již daňově (příp. i účetně) odepsán, pak se opět zahájí odpisování a to od měsíce přecenění podle odpovídajícího algoritmu pro snížení ceny, za předpokladu, že je třeba nějak korigovat dosud provedené odpisy v období tohoto částečného vyřazení. Dále viz příklady v kap. Snížení ceny - snížení ceny po úplném odepsání.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Dle aktuálně platné legislativy není jednoznačně specifikováno, jak je tomu s technickým zhodnocením DNM v prvním roce:

U hmotného majetku je v §29 odst. 1f uvedeno, že součástí vstupní ceny dle písm. a) až f) je i technické zhodnocení nejpozději však v prvním roce. V dalších letech je technické zhodnocení součástí zvýšení vstupní ceny. U nehmotného majetku je v §32 odst. 6 uvedeno, že technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu nehmotného majetku. U nehmotného majetku není uveden žádný pojem zvýšené vstupní ceny.

Na základě výše uvedené poznámky bylo pro systém ABRA Gen stanoveno, že technické zhodnocení (TZ) bude možné provést i v prvním roce odpisování.

Při zadávání TZ majetku s rovnoměrným měsíčním odpisováním (DNM):

  • Měsíční odpis v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k TZ:

    odpis = zůstatková cena / zůstatková doba odpisování,

    Zůstatková cena se zvýší o částku TZ. Pro zůstatkovou dobu odpisování v tomto případě platí:

    • Pokud se odepisuje Podle typu rovnoměrného odpisování a "zůstatková doba odpisování" je menší než předepsaná doba odpisování pro TZ pro příslušný typ rovnoměrného odpisování zadaný na kartě majetku, tak se jako "zůstatková doba odpisování" převezme hodnota z číselníku pro TZ.
    • Pokud se odepisuje Podle smlouvy, pak se "zůstatkové doby odpisování" porovnává s dobou zadanou uživatelem na dokladu Změny ceny majetku v položce Zbývající počet měsíců odpisování. Pokud je "zůstatková doba odpisování" menší než doba uložená na daném dokladu, tak se použije doba z dokladu a uloží se do "zůstatkové doby odpisování".
      (Tedy doba odpisování se v těchto případech může prodloužit.) Takto upravená "zůstatková doba odpisování" se použije ve vzorci pro výpočet odpisu. Po vypočtení odpisu se "zůstatková doba odpisování" sníží o 1.
  • Měsíční odpis v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo ke změně ceny, která není TZ:

    • "Zůstatková cena" se zvýší o částku změny ceny. Dále se postupuje jako v případě výpočtu odpisu v měsíci, kdy nedošlo k TZ. (Tedy nijak se neprodlouží doba odpisování.)

  • Měsíční odpis v měsíci, kdy došlo ke snížení vstupní ceny:

    Vstupní cena se sníží o částku část. vyřazení a zůstatková cena se sníží o částku vyrovnání oprávek. Po vypočtení odpisu se "zůstatková doba odpisování" sníží o 1.

Pokud je nastaveno, že účetní odpisy jsou shodné s daňovými, pak se TZ (pokud splní podmínky pro uplatnění do cen na kartě) promítne do vstupní účetní ceny ihned v měsíci, kdy bylo vystaveno.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Částečné vyřazení je v zásadě přecenění - snížení ceny, vliv přecenění na daňové odpisy viz výše.

U snížení ceny probíhá výpočet odpovídajícího snížení zůstatkových cen na základě vstupní ceny a výchozí zůstatkové ceny k počátku období opět z důvodu, že částka odpisů za období a koncová zůstatková cena musí být shodná bez ohledu na to, v jakém měsíci ke snížení došlo. Může být ale ovlivněno předchozím zvýšením ceny. Podrobněji viz přecenění - snížení ceny.

Úplné vyřazení způsobí přepočet odpisů tak, aby byly vyčísleny max. do měsíce vyřazení. Vlivem vyřazení se může změnit i částka ročního odpisu uplatněná v roce vyřazení a to podle zadaného procenta při vyřazení v záložce Vyřazení (předvyplňuje se procentem, které se má uplatnit při vyřazení nastaveným v Nastavení parametrů majetku).

Je-li karta vyřazena v období zařazení a není-li v evidenci poplatníka k prvnímu dni daného období, pak nárok na daňový odpis nevzniká a daňový odpis za dané období je nulový (bez ohledu na nastavené procento při vyřazení).

Jak bylo objasněno dříve, daňové odpisy se vyčíslují měsíčně pro každý měsíc zvlášť, přičemž se berou v potaz odpisy napočtené pro předchozí měsíce. Při vyřazení dojde k přepočtení nezaúčtovaných odpisů za období vyřazení s ohledem na roční sazbu odpisů sníženou vlivem vyřazení (přepočítat lze samozřejmě jen dosud nezaúčtované odpisy). Jejich částky se zkorigují tak, aby suma odpisů za období vyřazení byla odpovídající.

Přitom může dojít k tomu, že je třeba vygenerovat korekční záporné měsíční odpisy, aby celková suma odpisu za období vyřazení byla odpovídající. Taková situace nastane tehdy, pokud některé nebo všechny odpisy za měsíce předcházející měsíci vyřazení již byly zaúčtovány a celkem na nich bylo odepsáno více, než na co je v období vyřazení nárok. Vyčíslená příslušná záporná korekční částka odpisů se rozpustí do všech dosud nezaúčtovaných měsíců zbývajících do vyřazení.

Při úplném vyřazení majetku v období zařazení je daňový odpis za dané období nulový (bez ohledu na nastavené procento při vyřazení), viz poznámka výše. Pokud k takovému vyřazení dojde a pokud nejsou odpisy dosud zaúčtovány, částky u nich se vynulují. Pokud už jsou zaúčtovány, opět se generují korekční záporné měsíční odpisy tak, aby suma odpisů za období byla nulová.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Speciální případ nastává v okamžiku, kdy k vyřazení dochází v období úplného odepsání majetku, ale až po jeho odepsání a současně poté, co už všechny odpisy byly zaúčtovány. Jelikož zaúčtované odpisy nelze přepočítat, pak bylo-li odepsáno více, než na co je v období vyřazení nárok, je třeba celkovou sumu odpisů za dané období zkorigovat a může tudíž rovněž dojít k vygenerování záporného měsíčního odpisu do měsíce vyřazení (tedy v odpisech se pokračuje). Dále viz příklady v kap. Vyřazení majetku - Vyřazení v období úplného odepsání.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Některé karty majetku mohou podléhat zákonem danému limitu vstupní ceny. Limit vstupní ceny lze u takových karet zadat v položce Limit vstupní ceny v subzáložce Údaje pro odpisy.

Limit vstupní ceny může ovlivňovat Aktuální daňovou vstupní cenu, resp. z ní dopočtenou Aktuální daňovou zůstatkovou cenu zobrazenou v záložce Detail v subzáložce Ceny - přehled dané karty majetku. Dále Daňovou vstupní cenu resp. dopočtenou Daňovou zůstatkovou cenu zobrazovanou v záložce Odpisy majetku na subzáložce Daňové odpisy resp. stejnojmenné položky přímo v agendě Odpisy majetku.

Limit má vliv i na použití koeficientů odpisování po provedeném přecenění, viz technické zhodnocení - Přecenění u karet s limitem vstupní ceny. Rovněž má vliv na daňové částky na dokladu vyřazení resp. vyrovnání oprávek, viz částečné vyřazení - Přecenění u karet s limitem vstupní ceny.

Je-li částka limitu vstupní ceny nižší než aktuální vstupní daňová cena, použije se místo vstupní daňové ceny.

Mějme automobil za 1 500 000, omezený limitem vstupní ceny 900 000. Je zařazen v roce 2004 do daň. odpisové skupiny L1. Aktuální vstupní cena takového majetku je pak 900 000, ta je uvedena i v záložce odpisy dané karty a odpisy se počítají z této částky.

Uvedené platí nejen pro daňovou vstupní cenu výchozí zadanou při zařazení karty majetku do evidence, ale i pro zvýšenou vstupní cenu, tj. případ pozdějšího přecenění (zvýšení ceny). Dojde-li při zvýšení ceny k překročení limitu, použije se dále namísto vstupní ceny částka limitu. Tj. daňová vstupní cena se zvýší maximálně o takovou částku, aby vstupní cena nepřesáhla částku limitu. O tutéž částku se přitom zvýší i daňová cena zůstatková.

Mějme automobil za 800 000 s nastaveným limitem 900 000 a druhý rok jej zhodnotíme o 150 000. Celková vstupní cena po zvýšení vychází 950000, což už je přes limit. Tudíž ze zvýšení se použije jen 100000 tak, aby celková vstupní cena po zvýšení byla maximálně rovna limitu 900000. Odpovídajícím způsobem se zvýší i cena zůstatková. Tyto ceny jsou pak uvedeny i v záložce odpisy dané karty a odpisy se budou počítat z nich.

Mějme automobil za 1 500 000, omezený limitem vstupní ceny 900 000. Je zařazen v roce 2004 do daň. odpisové skupiny L1. Aktuální vstupní cena takového majetku je pak 900 000. Rok 2004 nechť je zaúčtován a v lednu 2005 je provedeno technické zhodnocení za 50 000. Tato částka technického zhodnocení se samozřejmě do celkové výše odpisů nepromítne, protože limit je již vyčerpán a daňová aktuální vstupní cena stále 900 000.

Pokud pak je provedené přecenění stornováno (tj. doklad změny ceny následně smazán) zvýšená vstupní cena, resp. zůstatková cena se poníží samozřejmě jen o tu část, o kterou se povýšila. Tj. při vytvoření dokladu změny ceny (pro zvýšení ceny resp. technické zhodnocení) se interně zapamatuje částka, o kterou bylo z důvodu limitu zhodnocení oříznuto a tato se pak použije při případném smazání dokladu.

Pozor, na případné následné snížení. Pokud dojde po překročení limitu vstupní ceny k následnému snížení, po kterém se vstupní cena dostane opět pod limit vstupní ceny, provede se standardně snížení vstupní resp. zůstatkové ceny z ceny, na níž byl předtím aplikován limit.

Mějme kartu majetku za 90000. Limit nechť je 100000. Pokud provedeme zvýšení ceny na 120000, uplatní se limit na 100000. Pokud poté provedeme částečné snížení o 30000, bude poté vstupní cena 70000 (100000-30000), nikoliv 90000=120000-30000).

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Způsob odpisování, resp. zadaná odpisová skupina jsou údaje, které na kartě majetku již nelze měnit, pokud je tato již v evidenci resp. již byly zaúčtovány nějaké odpisy. V průběhu odpisování karty však může dojít k situaci, uživatel může potřebovat změnit odpisovou skupinu (u účetních odpisů např. proto, že skutečné opotřebení majetku probíhá rychleji nebo pomaleji, než čekal, nebo u daňových odpisů např. proto, že se změnil zákon, např. přibyly další odpisové skupiny a změnila se pravidla pro zařazování do nich).

Proto je na kartách majetku k dispozici subzáložka Změny odpisových skupin, kde lze změnu odpisové skupiny provést. Další popis viz zmíněná subzáložka.

Dále viz popis změn odpis. skupiny u účetních odpisů.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Podle novely zákona o dani z příjmu platné od 1.1.2005 přestává platit možnost uplatňovat u nových investic nárok na odpočet procenta vstupní ceny z daňového základu. (Tzv. odpočet od DZP.)

Pro majetek zařazený před tímto datem zůstávají v platnosti dle znění zákona do 31.12.2004.

U majetku zařazeného do vybraných odpisových skupin lze však uplatnit v prvním roce zvýšení odpisu o 20%, 15% nebo 10% u majetku odpisovaného v prvních třech odpisových skupinách.

  • Rovnoměrné odpisování: U rovnoměrného odpisování zákon stanoví pro každou odpisovou skupinu a pro každou sazbu zvýšení odpisu v prvním roce odpovídající koeficienty (pro 1.rok odpisování, pro odpisování v dalších letech a pro zvýšenou vstupní cenu). Tedy místo koeficientů určených pro danou odpisovovou skupinu pro běžný majetek, použijeme u nového majetku, u něhož chceme zvýšení odpisu uplatnit, koeficienty jiné.

    V systému ABRA Gen je řešeno tak, že pro danou odpisovou skupinu jsou nadefinovány 4 definice (bez zvýšení, se zvýšením odpisu o 20%, 15% a 10%) a uživatel si při zařazení daného majetku jen vybere odpovídající odpis. skupinu.
     

  • Zrychlené odpisování: U zrychleného odpisování lze pak přičíst odpovídající procento vstupní ceny.

    Odpis pro 1 rok = Vstupní cena/Koeficient pro 1.rok odpisování + Vstupní cena * x%,

    kde x je

    • 0,1 pro zvýšení 10%
    • 0,2 pro zvýšení 20%
    • 0,3 pro zvýšení 30%

V systému ABRA Gen je řešeno tak, že se uživateli při zařazení daného majetku odpisovaného zrychleně zadá na kartu majetku odpovídající procento zvýšení do položky Procento navýšení odpisu v 1.roce.

Definice úpravy koeficientu při zkrácení doby odpisování pro již odpisovaný majetek:

Při zkrácení doby odpisování podle §30 odst. 1 u již odpisovaného majetku (tj. případ, kdy ze zákona došlo k přeřazení majetku do jiné odpisové skupiny), kdy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které již byl majetek odpisován je menší než 2, se pro stanovení ročního odpisu použije vždy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem a počtem let, po které již byl majetek odpisován, ve výši 2. Tj. pokud se při výpočtu odpisu v dalších letech zjistí, že Koef. v dalších letech - počet let odpisování < 2, pak se do jmenovatele následujícího vzorce dosadí 2.

Odpis pro další rok = 2 * Zůstatková cena/(Koeficient v dalších letech - počet let odpisování)

Datum, od kterého se v systému uplatňuje odpisování dle těchto pravidel, viz položka Aplikovat změnu algoritmu - zvýšení odpisu v prvním roce od data.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Tato část se týká karet majetku typu soubor movitých věcí (karta s oceněnými prvky). Zde jsou uvedeny postupy, které se v něčem liší od postupů popsaných výše pro karty jednoduché a karty s neoceněnými prvky:

Rozdíly se týkají situace, kdy se jednotlivé prvky považují za samostatné entity a pro každý prvek se počítají samostatné odpisy. Od verze ABRA Gen 20.1.6 včetně je možné zatržením volby Nový prvek odepisovat jako technické zhodnocení dosáhnout toho, že se prvky sice evidují samostatně, ale výsledkem vložení nového prvku je změna ceny nebo technické zhodnocení celého souboru (která způsobí přepočítání odpisů celého souboru). Na subzáložce Odpisy prvků tyto prvky nenajdete.

Způsoby daňového odpisu u souboru movitých věcí (volené v definici karty majetku v subzáložce Údaje pro odpisy) jsou shodné, jako je tomu pro karty jednoduché a karty s neoceněnými prvky, viz Možné způsoby daňových odpisů v ABRA Gen.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

U souboru movitých věcí platí shodné předpoklady a pravidla pro uplatňování ročních sazeb odpisů versus fiskální období, jako je tomu pro karty jednoduché a karty s neoceněnými prvky, viz Roční odpisy versus fiskální rok a období v ABRA Gen.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

U karet s oceněnými prvky je situace oproti kartám jednoduchým a kartám s neoceněnými prvky podstatně složitější. Při výpočtu odpisu pro celý soubor se rovněž používá postup vyčíslení měsíčních daňových odpisů popsaný výše pro karty jednoduché a karty s neoceněnými prvky, ale tento algoritmus se provede pro každý prvek zvlášť a měsíční odpis daného souboru se pak získá součtem částek odpisů jednotlivých prvků.

Tedy u každého záznamu měsíčního odpisu souboru lze potom sledovat jeho rozpad na jednotlivé prvky, které jsou v daný měsíc v daném souboru evidovány a to v subzáložce Odpisy prvků v záložce Odpisy k dané kartě majetku. U každého prvku lze tedy přesně sledovat jeho odpisy každý měsíc a jeho zůstatkové ceny.

Výpočet odpisu souboru pro daný měsíc tedy probíhá následovně:

  • Vyčíslení částky měsíčního odpisu se provádí pro každý měsíc.
  • Pro daný měsíc, který se kalkuluje, se zjistí, které prvky jsou v tomto měsíci přítomny.
  • Při výpočtu každého měsíce pro každý prvek se nejprve vypočítává roční odpis (myšleno odpis pro příslušné období). Základem pro jeho výpočet je vstupní nebo zůstatková cena platná pro daný prvek na počátku období zvýšená nebo snížená o případné změny cen, které v čase do tohoto počítaného měsíce (včetně) nastaly. (Tedy program postupně prochází jednotlivými měsíci počítaného období, pro daný měsíc zjistí, zda v něm nastala nějaká změna ceny pro daný prvek a pokud ano, provede korekce jeho aktuální vstupní a zůstatkové ceny.) Tj. případné přecenění se promítne do výpočtu odpisu toho prvku, kterého se týká, a odpisy ostatních prvků neovlivní.
  • Z aktuální vstupní a zůstatkové ceny pro daný měsíc se pak vyčíslí roční odpis jednotlivých prvků (dle roční odpisové sazby pro příslušný rok (resp.období)).
  • Částka ročního odpisu (odpisu za období) se zaokrouhlí v závislosti na nastavení zaokrouhlování v agendě Nastavení parametrů majetku.
  • Z částky ročního odpisu pro daný prvek se odvodí částka měsíčního odpisu pro daný prvek pro právě počítaný měsíc a to tak, že se od této částky ročního odpisu daného prvku odečtou již vypočtené měsíční odpisy tohoto prvku pro předchozí měsíce (od začátku období do právě počítaného měsíce). Tím se získá zbývající částka odpisu, kterou je třeba odepsat ve zbývajících měsících do konce daného období. Tato zbývající částka se vydělí počtem zbývajících měsíců v daném období, po které je prvek v evidenci. Výsledná částka je měsíčním daňovým odpisem pro daný prvek a počítaný měsíc.
  • Částka měsíčního odpisu se zaokrouhluje v závislosti na nastavení zaokrouhlování ročních daňových odpisů v Nastavení parametrů majetku. Díky tomu může dojít k rozdílu v sumě všech měsíčních odpisů za celé období v porovnání s vypočtenou částkou ročního odpisu pro daný prvek. Tento (haléřový) rozdíl se připočte k poslednímu měsíčnímu odpisu tak, aby se součet všech měsíčních odpisů přesně rovnal částce ročního odpisu. Viz též vliv zaokrouhlení u daňových odpisů.
  • Je-li spočtený měsíční odpis prvku větší než jeho výchozí zůstatková cena v tomto měsíci, vezme se odpis jen ve výši této zůstatkové ceny.
  • Tak se vypočtou odpisy jednotlivých prvků, které se zaokrouhlují na celé koruny. Jejich prostým součtem vznikne celková částka měsíčního odpisu za celý soubor pro daný měsíc.
  • Je-li prvek vyřazen, pak jeho odpis za období, v němž byl vyřazen, je nulový. Případné dosud provedené odpisy prvku se v měsíci vyřazení objeví v součtu záporným číslem tak, aby odpis za celé období tohoto prvku byl nulový.
  • Tento postup se opakuje pro další měsíce až do konce období a konce odpisování. Odpisování může také být v určitém období přerušeno (viz vliv přerušení na daňové odpisy).
  • Pokud při výpočtu odpisů dochází k zaokrouhlování měsíčních odpisů jednotlivých prvků, pak vyrovnání tohoto zaokrouhlení se nepromítá na všechny prvky, haléřové rozdíly v odpisech se uplatňují přesně na těch prvcích, na kterých k nim došlo. (Haléřové rozdíly u daňových odpisů se vyrovnávají v cenách prvků vždy k poslednímu měsíci daného období odpisování).

Dále platí:

  • Tedy u každého prvku se bere v úvahu časový aspekt, tedy to, kolik měsíců z daného období byl prvek přítomen v evidenci a to tak, aby se na prvek zařazený až v průběhu období, uplatnil daňový odpis za celé období. Tedy např. pokud karta byla v březnu rozšířena o nový prvek, pak z tohoto prvku, přestože v evidenci bude jenom část období, se z odepíše celý roční odpis, který na něj z celkového odpisu souboru připadá, jako kdyby byl prvek v evidenci celé období.
  • V případě, kdy je prvek do souboru v určitém období přidán, ale ještě v tomtéž období se ze souboru zase vyjme, se tento prvek daňově vůbec neodepisuje, tj. roční daňový odpis za tento prvek bude nulový. (Srovnejte s vlastními účetními odpisy, které nemusí být nulové, i když vyřazení nastane v roce zařazení).
  • V roce vyjmutí určitého prvku se již tento prvek také vůbec neodepisuje (jde-li o částečné vyjmutí a ne o vyřazení celého souboru).

Objasníme na příkladech:

Mějme kartu se 2 prvky. Prvek A za 20000 a prvek B za 30000. Zařazena 1.1.2001, daň. odpis. skupina L1, účetní L4. Období nechť je shodné s kalendářním rokem. Měsíční odpis souboru je tvořen odpisy prvků A a B.

V únoru je do souboru přidán prvek C za 50000. Roční odpis prvku C je 14,2% z 50000, po rozpuštění do 11-ti měsíců tzn. 646,- na měsíc únor.

V dubnu je provedena změna ceny prvku A o 5 000,-. Roční odpis prvku A je tedy 14,2% z 25000.
Situace bude následující:

MěsícPrvekVCMěs.Odpis
prvkux		Měs.odpis souboruZpůsob výpočtu
LedenA2000012237237+355=592(20000*14,2%)/12
B3000012355(30000*14,2%)/12
ÚnorA2000012237237+355+646=1238((20000*14,2%)-237)/11
B3000012355((30000*14,2%)-355)/11
C5000011646(50000*14,2%)/11
BřezenA2000012237237+355+646=1238((20000*14,2%)-474)/10
B3000012355((30000*14,2%)-710)/10
C500 646((50000*14,2%)-646)/10
DubenA2500012316(316+355+646)=1317((25000*14,2%)-711)/9
B3000012355((30000*14,2%)-1065)/9
C5000011646((50000*14,2%)-1292)/9

Mějme kartu s prvky z předchozího příkladu. Prvek A v měsíci květnu vyjmeme. Tedy odpis prvku A za dané období má být celkem nula. Tedy pro prvek A se v měsíci květnu vygeneruje korekční minusový odpis ve výši dosud zaúčtovaných odpisů pro prvek A tak, aby výsledná částka odpisu za dané období pro prvek A byla celkem nula.
Výpočet korekčního odpisu proběhne následovně: Vezme se počáteční zůstatková cena prvku A k počátku období, tj. 20000, k ní se přičtou změny ceny prvku A v daném období, tj. +5000,-, odečtou se již provedené odpisy prvku a částka snížení daň. zůst. ceny (vyrovnání oprávek). Vyřazení prvku bude provedeno ve vstupní ceně 25000,- a vyrovnání oprávek v ceně 25000,- (zůst. cena k počátku období korigovaná o změny ceny prvku, viz promítnutí snížení ceny do zůstatkových cen u souboru movitých věcí). Tj. zůstatková cena před odpisem v měsíci květnu je 20000+5000-1027-2500=-1027. Odpis v květnu by měl být nula, jelikož roční odpis je nula. Měsíční odpis však nesmí být vyšší než zůst. cena, tedy bude -1027 (což je přesně částka odpovídající sumě dosud provedených odpisů pro daný prvek). Situace pro měsíc květen a následný měsíc červen:

MěsícPrvekVCMěs. Odpis
prvkux		Měs.odpis souboruZpůsob výpočtu odpisu prvkux
KvětenA250000-1027655+646-1027=-26Korekce provedených odpisů prvku A
B3000012355((30000*14,2%)-1420)/8
C5000011646((50000*14,2%)-1938 )/8
ČervenB3000012355355+646=1001((30000*14,2%)-1775)/7
C5000011646((50000*14,2%)-2584)/7

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Použitá metoda výpočtu odpisů popsaná výše může mít za některých okolností za následek záporné měsíční odpisy.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

U karet s oceněnými prvky, u kterých se provádí ruční editace odpisů se uplatňuje odlišný výpočet, jelikož při ruční editaci se edituje částka měsíčního odpisu celého souboru, tudíž tuto je třeba rozpustit na jednotlivé prvky. Každá částka měsíčního odpisu souboru se rozpustí poměrným dílem na jednotlivé prvky, které jsou v daný měsíc v evidenci.

  • Rozpouštění se děje v poměru vstupních cen prvků k danému měsíci (tedy včetně zahrnutí do té doby existujících změn cen a vyřazení, jelikož ty jsou ve vstupní ceně v daném měsíci promítnuty).

    Pokud se měsíční odpis rozpočítává pouze jednoduše v poměru jejich vstupních cen na prvky, které jsou v daný měsíc v evidenci, je celkový roční odpis za prvek závislý na měsíci zařazení.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Jak bylo již zmíněno u popisu vlivu přecenění na daňové odpisy u karet jednoduchých a karet s neoceněnými prvky, tak, aby se předešlo problémům s vyčíslováním zůstatkových cen prvků např. při vyřazování prvků apod., byla v ABRA Gen zvolena varianta, kdy se u daňových odpisů uplatňují přecenění právě a přesně v měsíci, ve kterém nastaly (podle data dokladu), tedy jsou promítnuty do odpovídajících částek odpisů v následujících měsících (tedy nikoliv zpětně do měsíců předchozích, i kdyby tyto zatím nebyly zaúčtovány) a to tak, aby celkové částky odpisů za období a zůstatková cena na konci období odpovídala.

Soubor movitých věcí lze přecenit více způsoby:

Pokud se jedná o zvýšení ceny souboru movitých věcí zadáním dokladu změny ceny na vybrané prvky, pak je příslušné přecenění standardním způsobem zohledněno do výpočtu odpisů těch prvků, kterých se doklad změny ceny týká, včetně zohlednění, zda byl či nebyl doklad zadán jako technické zhodnocení.

Pokud se jedná o zvýšení ceny souboru movitých věcí přidáním prvku do souboru, pak se pro příslušný prvek od měsíce jeho zařazení do souboru začnou počítat odpisy podle příslušného zvoleného způsobu odpisování.

Přestože se jedná o začátek odpisování nově přidaného prvku do souboru, použijí se při odpisování dle odpisových skupin koeficienty odpisu platné pro další roky. (Nikoliv koeficient pro první rok odpisování, jelikož se nejedná o zahájení odpisování souboru a ani nikoliv koeficient ze zvýšené vst. ceny, jelikož se nejedná o technické zhodnocení).

Jak bylo uvedeno v popisu Zvýšení ceny u souboru movitých věcí, přidání nového prvku k souboru, které by bylo technickým zhodnocením není v systému podporováno, což není na závadu, jelikož v drtivé většině případů se přidání prvku k souboru klasifikuje jako prosté zvýšení ceny.

Toto platí i pro případ snížení ceny vlivem částečného vyřazení, tedy při částečném vyřazení se nepřepočítávají zpětně odpisy za předchozí měsíce, i kdyby nebyly dosud zaúčtovány, ale příp. se jen vygeneruje korekční záporný měsíční odpis, je-li to potřeba.

Dále je třeba zmínit, že provedením zvýšení vstupní ceny se majetek neodepíše ve stanoveném počtu let (měsíců) podle odpisového algoritmu tak, jak by se odepsal, kdyby ke změně ceny nedošlo. Příslušná nenulová zůstatková cena se doodepíše v následujících obdobích.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Pokud už je majetek daňově úplně odepsán a poté dojde k přecenění - zvýšení ceny majetku (změna ceny nebo technické zhodnocení), tj. majetek je dosud v užívání, tj. dosud nebyl vyřazen, ale je již daňově (příp. i účetně) odepsán, pak se opět zahájí odpisování a to od měsíce přecenění podle odpovídajícího algoritmu pro změnu ceny resp. technické zhodnocení. Dále viz příklady v kap. Zvýšení ceny - zvýšení po úplném odepsání.

Pokud už je majetek daňově úplně odepsán a poté dojde k přecenění - snížení ceny majetku (částečné vyřazení), tj. majetek je dosud v užívání, tj. dosud nebyl vyřazen, ale je již daňově (příp. i účetně) odepsán, pak se opět zahájí odpisování a to od měsíce přecenění podle odpovídajícího algoritmu pro snížení ceny, a to za předpokladu, že je třeba nějak korigovat dosud provedené odpisy v období tohoto částečného vyřazení. Dále viz příklady v kap. Zvýšení ceny po úplném odepsání-zvýšení po úplném odepsání.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Pro aplikování vzorce pro nelineární odpisování při přecenění platí totéž, co bylo uvedeno pro karty jednoduché, viz Vliv přecenění na daňové odpisy pro karty jednoduché a karty s neoceněnými prvky.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

U souboru movitých věcí neplatí stejný algoritmus pro výpočet odpisů po přecenění, jako je tomu u karet jednoduchých a karet s neoceněnými prvky (viz Zvýšení ceny u dlouhodobého nehmotného majetku (DNM), tj. majetku odepisovaného rovnoměrným měsíčním odpisem (DNM)).

V systému ABRA Gen se u souboru movitých věcí postupuje následovně:

Při zadávání TZ majetku s rovnoměrným měsíčním odpisováním:

  • Měsíční odpis od měsíce, od kterého se má uplatnit TZ se stanoví pro každý prvek zvlášť následujícím způsobem:

    odpis = zůstatková cena po zvýšení / doba odpisování,

    kde zůstatková cena po zvýšení je zůstatková cena na počátku měsíce zvýšená o částku TZ. Doba odpisování je počet měsíců zadaných na kartě. Čili po zadání TZ se znovu spočte, kolik je nový měsíční odpis pro původně zadanou dobu odpisování a ten se odpisuje tak dlouho, dokud není karta odepsána do nuly. Z toho samozřejmě plyne, že celková doba odpisování bude delší než počet měsíců zadaných na kartě, ale to odpovídá reálnému stavu (zhodnocení životnost majetku prodlouží).

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Je-li vyjmut (vyřazen) poslední prvek ze souboru, jedná se o vyřazení celého souboru, tedy úplné vyřazení karty. Platí obdobná pravidla jako při úplném vyřazení karty jednoduché. Tedy uplatnění příslušného procenta roční sazby odpisu při vyřazení (nastaveného na kartě majetku), případné generování korekčních minusových odpisů (bylo-li již odepsáno a zaúčtováno více, než na co je nárok při vyřazení apod.)

Je-li vyjmut prvek(prvky) ze souboru, ale nejedná se o vyřazení celého souboru, pak se z hlediska souboru jedná o částečné vyřazení. Daňový odpis vyřazeného prvku je v období vyřazení nulový. Jelikož se z hlediska celého souboru jedná o přecenění a jelikož se přecenění uplatňuje přesně až od měsíce, v němž nastalo, odpisy daného prvku za předchozí měsíce se vlivem jeho vyřazení nezmění (nenulují), i když nejsou zaúčtované, ale v měsíci vyjmutí prvku se generuje odpovídající korekční minusový odpis.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly

Jak bylo řečeno v kap. Napočtení odpisů a jejich přepočet, systém po zařazení majetku do evidence k odpisovanému majetku napočítá odpisy dle metody odpisování a to až do úplného odepsání (tj. do nuly) příp. do zůstatkové hodnoty platné v okamžiku úplného vyřazení. Výjimkou je případ účetních odpisů, kdy je zadána Zbytková hodnota účetních odpisů, více viz popis dané položky. Tím však nejsou odpisy zatím nijak promítnuty do účetnictví. Aby se odpisy za dané období do účetnictví promítly, musí se z agendy odpisů zaúčtovat.

Při zaúčtování odpisu se nejdříve vygeneruje tzv. zdrojový doklad typu Odpis majetku (pro každý účtovaný měsíční odpis jeden zdrojový doklad) a tento se poté zaúčtuje v odpovídající účetní řadě dokladu typu Odpisy majetku a to podle nastavení při zaúčtování nesouhrnně nebo souhrnně, přičemž účetní doklad se vyšle do účetních žádostí nebo do deníku (podle nastavení u dané řady dokladů).

V případě vlastních účetních odpisů (tedy v případě, že účetní odpisy nejsou shodné s daňovými) mluvíme o tzv. nadlimitní složce účetních odpisů, tj. rozdílu částky účetního a daňového odpisu.

V nastavení parametrů majetku se lze nastavit Způsob účtování buď dvěma zápisy nebo jen jedním zápisem:

  • Pokud je nastaveno dvěma zápisy, účtuje se zvlášť částka daňového odpisu za daný měsíc, což je daňová složka odpisu (na účet odpisů nastavený jako daňový) a zvlášť nadlimitní složka (na účet odpisů nastavený jako účetní). Součet pohybů na obou účtech se rovná částce účetního odpisu za daný měsíc. Toho lze s výhodou využít pro získání údaje o daňových odpisech i z účetnictví. Objasníme na příkladě:

    Nechť daňový odpis činí 25 000 a účetní odpis za totéž období 22 000. Nadlimitní složka je tedy -3 000. Dále mějme nákladový účet odpisů rozdělen na dvě analytiky:

    55110 (definován jako daňový účet) - pro účtování daňových odpisů
    55120 (definován jako nedaňový účet) - pro účtování nadlimitní složky účetních odpisů

    Tedy účtování odpisu za daný měsíc bude vypadat následovně:

    MD D Částka Popis
    55110 08110 25 000 odpis daňový DM
    55120 08120 -3 000 nadlimitní složka odpisu DM

    Z toho plyne, že vyčíslením daňového HV (= součet všech daňových účtů třídy 6 minus součet všech daňových účtů třídy 5) se do nákladů zahrne pouze daňový odpis (25 000), zatímco při vyčíslení účetního HV se započtou obě částky, tzn. účetní odpis (25 000 - 3 000 = 22 000).

  • Pokud je nastaveno jedním zápisem, účtuje se pouze účetní odpis jako celek (na účet odpisů nastavený jako účetní). V tomto případě

    Mějme zadání jako v předchozím příkladu. Nákladový účet odpisů v tomto případě nemá smysl dělit analytikami na daňový a nedaňový účet. Mějme např. jen 55120 55120 (definován jako nedaňový účet) - pro účtování účetních odpisů. Za tohoto nastavení bude účtování odpisu za daný měsíc bude vypadat následovně:

    MD D Částka Popis
    55120 08120 22 000 účetní odpis DM

    Z toho plyne, že vyčíslení účetního HV vrátí stejné číslo jako v předchozím případě, tj. 22 000. Vyčíslení daňového HV, ale nelze z účetnictví přesně provést, protože by v něm nebyly zohledněny náklady ve výši daňových odpisů.

Zpět na obsah / Zpět na začátek kapitoly