Banka - obecně
V této kapitole naleznete teoretický výklad následujících témat:
Pro jednotlivé bankovní účty, které si v této skupině agend můžete nadefinovat, platí, že každý z nich musí mít individuální řadu dokladů typu bankovní účet a dále že ke každému z nich musí být přiřazena individuální řada typu platební příkaz. Pokud tedy máte zavedeno více bankovních účtů, nelze jejich bankovní výpisy ani platební příkazy zadávat do společných řad dokladů. Objasníme na příkladu:
Mějme tři účty, účet 1 u KB vedený v CZK, účet 2 u KB vedený v EUR a účet 3 u ČSOB vedený v CZK. Pak si musíme zavést 3 řady typu 09- bankovní účet se zkratkami např. BV1, BV2 a BV3 (či libovolně jinak) a 3 řady typu platební příkaz např. (PLP1, PLP2, PLPL3). Potom např. účet 1 bude mít přiřazeny řady BV1 a PLP1 atd.
Platební příkazy se nevytváří rovnou, ale generují se ze žádostí o platební příkazy evidovaných v agendě žádostí o platební příkazy. Tzn. že pokud chcete vystavit platební příkazy na zaplacení přijatého dokladu či na libovolnou jinou platbu, tak nejdříve vygenerujete žádost o platební příkaz.
Žádost o platební příkaz na platbu jednoho dokladu
Jedná se o nejčastější způsob vytváření žádosti o platební příkaz, kdy jedna žádost o platební příkaz odpovídá platbě jednoho dokladu. Možnosti, jak lze vystavovat žádost o platební příkaz na platbu jednoho dokladu:
- generováním žádostí o platební příkazy z agend placených dokladů
- generováním žádostí o platební příkaz z mezd
- generováním žádostí o platební příkazy z agendy opakovaných plateb
- ručním zadáním nové žádosti o platební příkaz přímo v agendě žádostí o platební příkazy
- zopakováním žádosti o platební příkaz, tedy vygenerováním žádosti o platební příkaz z již vystaveného platebního příkazu
Žádost o platební příkaz na sloučenou platbu více placených dokladů
Systém podporuje také zvláštní případ tvorby žádosti o platební příkaz, který umožňuje firmám šetřit náklady za bankovní poplatky tak, že dovolí sloučit jednotlivé platby více dokladů do jedné žádosti o platební příkaz. Vzniká tak sloučená platba více placených dokladů neboli souhrnná platba. Možnosti, jak lze vystavovat žádost o platební příkaz na sloučenou platbu více placených dokladů:
-
generováním žádostí o platební příkazy z agend placených dokladů se zatrženým zatržítkem Sloučit doklady do jedné žádosti o platební příkaz
Tip pro Vás: Současně je vhodné informovat příjemce platby, že se jedná o sloučenou platbu více dokladů, k čemuž slouží report Seznam souhrnně placených dokladů.
Ze žádostí o platební příkazy (jak na platby jednoho dokladu, tak na sloučené platby více placených dokladů) lze pak vytvářet "ostré" platební příkazy a to jednotlivě nebo najednou pro více žádostí. Platební příkazy na více plateb pak můžete variantně tisknout ve formě jednoduchého či hromadného platebního příkazu. Jak bylo uvedeno v kap. Jak začít používat skupinu Banka, vystavované platební příkazy jsou v ABRA Gen pojaty jako doklady, proto musí mít patřičné náležitosti dokladů. Tj. jsou vystavovány v nějaké řadě dokladů odpovídajícího typu, jsou odpovídajícím způsobem číslovány atd.
žádost o platební příkaz může mít vazbu na nějaký placený doklad, následně pak ostrý platební příkaz z něj vygenerovaný bude mít tutéž vazbu na placený doklad.
Tuto vazbu má požadavek automaticky:
- pokud byla žádost o platební příkaz vygenerována přímo v agendě placeného dokladu (funkcí Platební příkaz v záložkách Seznam placených dokladů)
- pokud byla vygenerována žádost o platební příkaz z mezd
-
resp. pokud vznikl kopií jednoho z výše uvedených požadavků funkcí kopie v agendě žádostí o plat. příkaz
Nové požadavky o PLP ručně zadané přímo v agendě žádostí o PLP, vazbu na nějaký proplácený doklad nemají.
Podle těchto vazeb je pak možno sledovat, na jakou částku již byly k placeným dokladům vystaveny žádosti o platební příkazy dosud nezahrnuté do platebních příkazů, tj. ani neprovedené bankou, a to např. při generování nových příkazů k placeným dokladům nebo pro účely bankovních reportů apod.
Pokud placený doklad, k němuž byl vystaven dosud nerealizovaný žádost o platební příkaz, zaplatí uživatel jiným způsobem než bankovním výpisem, systém ho při ukládání platby upozorní, že takový žádost o platební příkaz existuje, a je na uživateli, aby situaci vyřešil podle svých potřeb, viz kapitola Často kladené otázky - Smaže se platební příkaz, když fakturu přijatou zaplatím jinak než bankovním výpisem?.
Jedním z typů dokladů, které patří do skupiny Banka jsou Bankovní výpisy. Bankovní výpisy se od ostatních dokladů vystavovaných v ABRA Gen liší tím, že řádky bankovních výpisů se v některých směrech chovají jako samostatné doklady:
- z hlediska Účtování - každý řádek se účtuje samostatně zvlášť - tj. v účetnictví nevystupují bankovní výpisy jako hlavičky dokladů, ale jako samostatné řádky (můžeme si je představit jako jakési subdoklady zadávané v rámci jednoho bankovního výpisu). Z toho plyne zásadní rozdíl v párování dokladů do souvztažných skupin - každý řádek bankovního výpisu vytváří samostatnou párovací skupinu, řádky bankovních výpisů se nikdy neslučují do jednoho účetního zápisu jako je tomu u jiných dokladů a to ani v případě, že jsou všechny jejich účetní položky shodné.
- z hlediska Vazeb na placené doklady - jeden bankovní výpis může platit více jiných dokladů (tj. vazba 1:n), tj. každý řádek může být platbou nějakého jiného dokladu, kdežto u zbývajících dokladů v ABRA Gen, které mohou být platbou, je vždy vazba 1:1, tj. např. jeden pokladní příjem může platit pouze jeden doklad. Zvláštní skupinu tvoří sloučené platby více placených dokladů, které umožňují, že jeden řádek bankovního výpisu může platit více dokladů najednou viz funkce Rozpad.
Agenda bankovních výpisů je navázána na agendu platebních příkazů. Platbu na bankovním výpisu je možno svázat s odpovídající platbou na platebním příkazu a mít tak evidenci, které příkazy již banka provedla (a již přišly na výpise) a které ještě nikoli. Platbu na bankovním výpisu lze s platebním příkazem svázat:
- v agendě bankovního výpisu - při zadávání dané platby
Při zadávání nové platby bankovního výpisu se program automaticky pokusí dohledat k dané platbě odpovídající platební příkaz (resp. řádek platebního příkazu, pokud na něm existuje plateb více), pro který platí:
- je vystaven na shodný bankovní účet
- má shodný variabilní symbol
- zní na shodnou částku a měnu
- má datum vystavení menší nebo max. shodné s datem platby na řádku bankovního výpisu (tj. platební příkaz byl vystaven dříve než bankovní výpis nebo max. ve shodný den)
- dosud nebyl svázán s žádným jiným bankovním výpisem
-
přičemž se neberou v potaz platební příkazy, které byly uživatelem označeny jako neplatné
Pokud takový příkaz nalezne právě jeden, pak jej se zadanou platbou sváže automaticky. Pokud jich nalezne více, pak automatické svázání neprovede a uživatel si musí odpovídající platební příkaz vybrat sám. K tomu slouží funkce Plat. příkaz v navigátoru při editaci řádku bankovního výpisu. Po jejím vyvolání program nabídne seznam platebních příkazů, které by mohly přicházet v úvahu (splňují podmínky uvedené výše) a ze kterého lze odpovídající vybrat. Vazbu na platební příkaz lze pomocí téže funkce opravit a zaměnit za jinou, příp. zcela zrušit. Pokud je k řádku bankovního výpisu vybrán odpovídající řádek platebního příkazu, pak se po uložení bankovního výpisu na příslušném řádku platebního příkazu zaeviduje číslo bankovního výpisu, kterým byla daná platba provedena.
Řádek bankovního výpisu se sloučenými platbami je svázán s platebním příkazem vytvořeným ze žádosti o platební příkaz, která vznikla sloučením více dokladů do jedné žádosti o platební příkaz.
Na jeden platební příkaz (resp. řádek platebního příkazu, pokud na něm existuje plateb více) se může odkazovat pouze jeden řádek bankovního výpisu. Pokud byste tedy zadávali takové řádky bankovního výpisu, které by měly všechny klíčové údaje shodné, tudíž by se oba svázaly s jedním platebním příkazem, nebo byste toto svázání s jedním a tím samým platebním příkazem provedli omylem sami, program by vám tuto skutečnost oznámil při ukládání dokladu a takový bankovní výpis by nepovolil uložit, dokud si vazby na platební příkaz nezkorigujete.
Pokud se shoduje variabilní symbol placeného dokladu a variabilní symbol uvedený v platebním příkazu, který vznikl jako sloučená platba více placených dokladů, a nastavení parametru Automaticky párovat platbu, pokud je dohledán podle variabilního symbolu jen jeden doklad nevyžaduje shodu i v částce, příslušný řádek bankovního výpisu se sice automaticky spáruje s placeným dokladem, ale při použití funkce Plat. příkaz v navigátoru se nabídne ke spárování platební příkaz odpovídající sloučené platbě více placených dokladů.
Podle těchto vazeb je pak možno sledovat, jaké platby platebních příkazů již byly provedeny a jakým bankovním výpisem a naopak, jaké platby dosud provedeny nebyly, a to např. pro účely bankovních reportů o vývoji stavu na účtu (zatím není implementováno), nebo při generování nových příkazů k placeným dokladům pro informaci, na jakou částku již na ně byly vystaveny žádosti o platební příkazy, resp. platební příkazy, které dosud bankou provedeny nebyly.
Pokud placený doklad, k němuž byl vystaven dosud nerealizovaný platební příkaz, zaplatí uživatel jiným způsobem než bankovním výpisem, systém ho při ukládání platby upozorní, že takový platební příkaz existuje, a je na uživateli, aby situaci vyřešil podle svých potřeb, viz kapitola Často kladené otázky - Smaže se platební příkaz, když fakturu přijatou zaplatím jinak než bankovním výpisem?.
Agenda bankovních výpisů je samozřejmě rovněž navázána na agendu placených dokladů. Platbu na bankovním výpisu je možno svázat s odpovídajícím placeným dokladem a zaevidovat tak novou platbu k placenému dokladu. Platbu na bankovním výpisu lze s předpisem platby svázat
- v agendě bankovního výpisu - při zadávání dané platby.
- buď, že se shoduje ve variabilním symbolu nebo se shoduje ve variabilním symbolu a částce
- a současně nejde o doklad, který je sám o sobě platbou (což se může týkat dokladů typu Ostatní příjem/výdej, které mohou být jak předpisem platby tak platbou).
Jak při dohledávání potenciálního dokladu ke spárování postupuje (tj. v jakých dokladech hledá, jakou shodu posuzuje a co se stane, je-li takových vyhovujících dokladů dohledáno víc), je podrobně vč. příkladů popsáno v popisu parametrů. Viz parametry pro automatické párování.
Pokud se shoduje variabilní symbol placeného dokladu a variabilní symbol uvedený v platebním příkazu, který vznikl jako sloučená platba více placených dokladů, příslušný řádek bankovního výpisu se sice automaticky spáruje s placeným dokladem, ale při ukládání bankovního výpisu je uživatel upozorněn na skutečnost, že by se mohlo jednat také o sloučenou platbu.
Při zadávání nové platby bankovního výpisu se program automaticky ihned pokusí dohledat k dané platbě odpovídající předpis platby, přičemž při dohledávání potenciálních dokladů ke spárování bere v potaz aktuální nastavení firemních parametrů. S ohledem na jejich nastavení může jako předpis platby automaticky připojit doklad, pro který platí:
Není-li na zdrojovém dokladu var. symbol zadán (je prázdný), pak se platba (řádek BV) s placeným dokladem nespáruje.
Pokud není předpis platby dohledán automaticky rovnou při vystavení dokladu a zadání řádku bank. výpisu, jelikož např. předpis platby ještě nebyl do systému zadán, lze jej dohledat:
- automaticky dodatečně pomocí funkce Párovat platby v editaci bankovního výpisu pro všechny řádky bankovního výpisu, které jsou zatím bez předpisu. Při dohledávání potenciálního dokladu postupuje stejně jako při párování ihned při zadání platby, viz výše.
Pokud není předpis platby dohledán automaticky (jelikož je např. dokladů se shodným var. symbolem a případně i částkou více) je možno jej dohledat ručně a to:
- ručně dle variabilního symbolu
- ručně dle částky
- ručně dle jiných kritérií
Placený doklad lze ručně dohledat jednak ze záložky Obsah (přímo z položek řádků bankovního výpisu nebo funkcí Platba) nebo ze záložky Rozdělení platby řádku. Ve všech případech se doklad hledá pomocí Průvodce dohledáním dokladu s tím, že Průvodce se vždy otevírá v kroku průvodce odpovídajícím situaci, ve které byl vyvolán, tedy odkud a jaké informace o hledaném placeném dokladu již byly zadány. Je-li placený doklad dohledán, program s ním automaticky zadanou platbu sváže, tj. do řádku platby bankovního výpisu zaeviduje identifikaci (číslo) placeného dokladu, do seznamu plateb placeného dokladu přibude nová platba tímto bankovním výpisem a řádek bank. výpisu spáruje účetně s placeným dokladem (to vše pochopitelně až po uložení bankovního výpisu). Vazbu lze v případě potřeby změnit za vazbu na jiný doklad s tím, že záznam platby u původně placeného dokladu bude zrušen a naopak bude vygenerován u nově placeného dokladu, včetně přeúčtování).
Platby typu kredit lze párovat i pro doklady Faktura přijatá.
K dispozici je podpora pro ruční párování částečných plateb. Platí: Je-li v průvodci dohledáním dokladu zatržen filtr za firmu zadanou na řádku BV/VZP, je možné si nechat dohledat ty doklady vystavené na danou firmu, kde by zadaná částka mohla figurovat jako částečná platba (tj. jsou vystaveny na částku zadanou nebo vyšší resp. zbývá na nich zaplatit zadaná částka nebo vyšší) a jsou v měně uvedené na řádku BV/VZP. Případně si lze zobrazit všechny doklady vystavené na danou firmu a měnu. Z nich lze pak pohodlně vybrat ten, k němuž částečná platba na řádku BV/VZP patří.
Pokud placený doklad, k němuž byl vystaven dosud nerealizovaný platební příkaz, zaplatí uživatel jiným způsobem než bankovním výpisem, systém ho při ukládání platby upozorní, že takový platební příkaz existuje, a je na uživateli, aby situaci vyřešil podle svých potřeb, viz kapitola Často kladené otázky - Smaže se platební příkaz, když fakturu přijatou zaplatím jinak než bankovním výpisem?.
Řádky BV s dosud nepřipárovanými platbami si lze zvýraznit. Viz popis položky Stav v řádku BV.
V řádcích BV lze též rovnou při zadávání sledovat aktuální Stav zaplacení připojeného dokladu (např. přeplacení) a tím lépe identifikovat potenciálně chybně připojené platby.
Pokud není zadán žádný placený doklad, pak půjde o platbu Bez předpisu.
Nezbytnou podmínkou pro provoz banky, e-bankingu a bankovního API je, aby byla tato část systému licencována. Banka a e-banking je licencována samostatně (je třeba mít licenci na Banku a e-banking) - viz Licencované celky (licencované moduly a vlastnosti). Bankovní API je také licencováno samostatně (je potřeba mít licence na banku a e-banking, viz výše a licencí na bankovní API.)
Není-li licencována Banka, není k dispozici podpora banky ani v jiných agendách (např. není k dispozici funkce Platební příkaz apod.).
Pokud používáte bankovní účty vedené v jiné než lokální měně, provádíte na konci účetního období uzávěrku bankovních účtů, která v souladu s platnou legislativou přecení zůstatky bankovních účtů k poslednímu dni účetního období. Dále můžete v průběhu účetního období generovat kurzové rozdíly bankovních účtů k zadanému datu v rámci napočtení zůstatku v lokální měně k datu ("neblokační mezitímní uzávěrky" bankovních účtů), abyste zjistili aktuální hodnotu prostředků na bankovních účtech. K výpočtu se vždy bere kurz použitý při bezprostředně předcházející uzávěrce. Problematiku objasníme na příkladu:
Příklad generování kurzových rozdílů bankovních účtů: Mějme bankovní účet vedený v USD. Účetní období je shodné s kalendářním rokem. Počáteční stav účtu je 5000 USD v kurzu 28 CZK/USD, tj. 140000 CZK. Na účtu nedošlo za celý rok k žádným pohybům. V průběhu roku provedeme 3 mezitímní uzávěrky k datu a pak uzávěrku období (kurz bezprostředně předcházející uzávěrky je zvýrazněn tučně):
Uzávěrka | Datum | Kurz | Výpočet kurzového rozdílu bankovního účtu | Kurzový rozdíl KRB | Aktuální hodnota zůstatku bankovního účtu v CZK |
---|---|---|---|---|---|
Mezitímní | 31.3. | 30 CZK/USD | 30 CZK/USD x 5000 USD - 28 CZK/USD x 5000 USD | +10000 CZK | 140000 + 10000 = 150000 CZK |
Mezitímní | 30.6. | 31 CZK/USD | 31 CZK/USD x 5000 USD - 30 CZK/USD x 5000 USD | +5000 CZK | 150000 + 5000 = 155000 CZK |
Mezitímní | 30.9. | 29 CZK/USD | 29 CZK/USD x 5000 USD - 31 CZK/USD x 5000 USD | -10000 CZK | 155000 - 10000 = 145000 CZK |
Za období | 31.12 | 27 CZK/USD | 27 CZK/USD x 5000 USD - 29 CZK/USD x 5000 USD | -10000 CZK | 145000 - 10000 = 135000 CZK |
Pokud bychom mezitímní uzávěrky v průběhu roku neprováděli a počítali pouze kurzový rozdíl k 31.12., měl by hodnotu:
Uzávěrka | Datum | Kurz | Výpočet kurzového rozdílu bankovního účtu | Kurzový rozdíl KRB | Aktuální hodnota zůstatku bankovního účtu v CZK |
---|---|---|---|---|---|
Za období | 31.12 | 27 CZK/USD | 27 CZK/USD x 5000 USD - 28 CZK/USD x 5000 USD | -5000 CZK | 140000 - 5000 = 135000 CZK |
Aktuální hodnota zůstatku bankovního účtu v CZK k 31.12. je v obou případech samozřejmě shodná bez ohledu na počet provedených mezitímních uzávěrek.
Pokud bude v období mezi uzávěrkami docházet k pohybům, tyto pohyby při uzávěrce odpovídajícím způsobem ovlivní výši vygenerovaného kurzového rozdílu bankovního účtu, aby aktuální zůstatek v CZK po uzávěrce (mezitímní nebo za období) odpovídal aktuálnímu kurzu.
Počáteční stav účtu byl 5000 EUR v kurzu 26,62 CZK/EUR, tj. 133100 CZK. 3. 5. došlo k pohybu +100 EUR v kurzu 25,22 CZK/EUR. K 31. 5. provedeme mezitímní uzávěrku, k 31. 12. uzávěrku za období.
Akce | Datum | Kurz | Výpočet KRB | Kurzový rozdíl KRB | Výpočet zůstatku | Nový zůstatek v CZK |
---|---|---|---|---|---|---|
Počáteční stav | 1.1. | 26,62 CZK/EUR | 26,62 CZK/EUR x 5000 EUR | 133100 CZK | ||
Pohyb +100 EUR | 3.5. | 25,22 CZK/EUR | 133100 CZK + 25,22 CZK/EUR x 100 EUR | 135622 CZK | ||
Mezitímní uzávěrka | 31.5. | 25,09 CZK/EUR | 25,09 CZK/EUR x 5100 EUR - 25,22 CZK/EUR x 100 EUR - 26,62 CZK/EUR x 5000 EUR | 127959 CZK - 2522 CZK - 133100 CZK = -7663 CZK | 135622 CZK - 7663 CZK | 127959 CZK |
Za období | 31.12 | 26,93 CZK/EUR | 26,93 CZK/EUR x 5100 EUR - 25,09 CZK/EUR x 5100 EUR | 137343 CZK - 127959 CZK = +9384 CZK | 127959 CZK + 9384 CZK | 137343 CZK |
U pohybů i uzávěrek se používá (předvyplňuje) nejnovější dostupný kurz vyplněný v kurzovním lístku pro danou měnu. Kurzovní lístek je proto zapotřebí průběžně aktualizovat (ručně nebo naplánovanou úlohou).